Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Dobrý den, mám tak trochu dilema, jaké vybrat pracovní prostředí, tedy přesně řečeno rozhoduji se mezi KDE a GNOME. Na internetu je možno najít mnoho diskuzí zabývajících se otázkou KDE vs. GNOME, ale snad ve všech se řeší otázka ergonomie daných desktopů. Mam jiné dilema.
Systém GNU/Linux používám již skoro pět let a přes dva roky jako jediný operační systém. Doposud jsem používal prostředí GNOME, ale jelikož je má práce s počítačem dosti košatá, tedy potřebuji často specifický software začínám se potýkat s problémem jeho nedostatku pro prostředí GNOME, který je však dostupný pro prostředí KDE.
Takže na jedné straně je GNOME, které mám rád a líbí se mi, že je možné většinu stěžejních aplikací v tomto prostředí použít i ve Windows, či MAC OS za pomoci GTK+, ale toho software je velice málo. Na druhé straně je KDE, které má mnohem více software, který na mně zároveň působí dosti profesionálně a já tento software potřebuji.
Našel by se někdo, kdo by mi mohl pomoci s mým rozhodováním a chvíli se mnou argumentovat, jaké prostředí se pro mne hodí? Podotýkám, že nemám zájem o plamennou diskuzi v jakékoli podobě, jste-li tedy fanatik, raději nic neříkejte :)
Na závěr chci naznačit co je to pro mne specifický software. Je to tedy především software používaný v oboru elektrotechnika, fyzika, matematika a konstruování (CAD), tedy obecně vývoj a výzkum a pak dále zpracování multimédii (video, hudba i grafika) a samozřejmě také běžná práce s počítačem, tedy kancelářské aplikace, servery, práce se soubory, atd..
např.
http://www.google.com/search?q=kde4+windows&ie=UTF-8&oe=UTF-8
http://wiki.kde.org/tiki-index.php?page=KDE4+Windows+Port
http://techbase.kde.org/index.php?title=Projects/KDE_on_Windows
http://amarok.kde.org/blog/archives/41-porting-amaroK-to-windows.html
ale nejsem na to odborník, snad se ještě někdo vyjádří.
Tak nakonec jsem své dilema vyřešil. Zůstanu u GNOME. Je to prostředí, které pro mne má mnohem více kladných vlastností, než-li prostředí KDE. Nejde o vzhled, ale především o celkovou koncepci, která se mě osobně více zamlouvá. Navíc je zde ona možnost (snadného!) využití aplikací napsaných pod GTK+ pod jinými operačními systémy. Ale děkuji za komentáře...
Tiskni
Sdílej: