Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Dobrý den, mám tak trochu dilema, jaké vybrat pracovní prostředí, tedy přesně řečeno rozhoduji se mezi KDE a GNOME. Na internetu je možno najít mnoho diskuzí zabývajících se otázkou KDE vs. GNOME, ale snad ve všech se řeší otázka ergonomie daných desktopů. Mam jiné dilema.
Systém GNU/Linux používám již skoro pět let a přes dva roky jako jediný operační systém. Doposud jsem používal prostředí GNOME, ale jelikož je má práce s počítačem dosti košatá, tedy potřebuji často specifický software začínám se potýkat s problémem jeho nedostatku pro prostředí GNOME, který je však dostupný pro prostředí KDE.
Takže na jedné straně je GNOME, které mám rád a líbí se mi, že je možné většinu stěžejních aplikací v tomto prostředí použít i ve Windows, či MAC OS za pomoci GTK+, ale toho software je velice málo. Na druhé straně je KDE, které má mnohem více software, který na mně zároveň působí dosti profesionálně a já tento software potřebuji.
Našel by se někdo, kdo by mi mohl pomoci s mým rozhodováním a chvíli se mnou argumentovat, jaké prostředí se pro mne hodí? Podotýkám, že nemám zájem o plamennou diskuzi v jakékoli podobě, jste-li tedy fanatik, raději nic neříkejte :)
Na závěr chci naznačit co je to pro mne specifický software. Je to tedy především software používaný v oboru elektrotechnika, fyzika, matematika a konstruování (CAD), tedy obecně vývoj a výzkum a pak dále zpracování multimédii (video, hudba i grafika) a samozřejmě také běžná práce s počítačem, tedy kancelářské aplikace, servery, práce se soubory, atd..
např.
http://www.google.com/search?q=kde4+windows&ie=UTF-8&oe=UTF-8
http://wiki.kde.org/tiki-index.php?page=KDE4+Windows+Port
http://techbase.kde.org/index.php?title=Projects/KDE_on_Windows
http://amarok.kde.org/blog/archives/41-porting-amaroK-to-windows.html
ale nejsem na to odborník, snad se ještě někdo vyjádří.
Tak nakonec jsem své dilema vyřešil. Zůstanu u GNOME. Je to prostředí, které pro mne má mnohem více kladných vlastností, než-li prostředí KDE. Nejde o vzhled, ale především o celkovou koncepci, která se mě osobně více zamlouvá. Navíc je zde ona možnost (snadného!) využití aplikací napsaných pod GTK+ pod jinými operačními systémy. Ale děkuji za komentáře...
Tiskni
Sdílej: