Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Dobrý den, mám tak trochu dilema, jaké vybrat pracovní prostředí, tedy přesně řečeno rozhoduji se mezi KDE a GNOME. Na internetu je možno najít mnoho diskuzí zabývajících se otázkou KDE vs. GNOME, ale snad ve všech se řeší otázka ergonomie daných desktopů. Mam jiné dilema.
Systém GNU/Linux používám již skoro pět let a přes dva roky jako jediný operační systém. Doposud jsem používal prostředí GNOME, ale jelikož je má práce s počítačem dosti košatá, tedy potřebuji často specifický software začínám se potýkat s problémem jeho nedostatku pro prostředí GNOME, který je však dostupný pro prostředí KDE.
Takže na jedné straně je GNOME, které mám rád a líbí se mi, že je možné většinu stěžejních aplikací v tomto prostředí použít i ve Windows, či MAC OS za pomoci GTK+, ale toho software je velice málo. Na druhé straně je KDE, které má mnohem více software, který na mně zároveň působí dosti profesionálně a já tento software potřebuji.
Našel by se někdo, kdo by mi mohl pomoci s mým rozhodováním a chvíli se mnou argumentovat, jaké prostředí se pro mne hodí? Podotýkám, že nemám zájem o plamennou diskuzi v jakékoli podobě, jste-li tedy fanatik, raději nic neříkejte :)
Na závěr chci naznačit co je to pro mne specifický software. Je to tedy především software používaný v oboru elektrotechnika, fyzika, matematika a konstruování (CAD), tedy obecně vývoj a výzkum a pak dále zpracování multimédii (video, hudba i grafika) a samozřejmě také běžná práce s počítačem, tedy kancelářské aplikace, servery, práce se soubory, atd..
např.
http://www.google.com/search?q=kde4+windows&ie=UTF-8&oe=UTF-8
http://wiki.kde.org/tiki-index.php?page=KDE4+Windows+Port
http://techbase.kde.org/index.php?title=Projects/KDE_on_Windows
http://amarok.kde.org/blog/archives/41-porting-amaroK-to-windows.html
ale nejsem na to odborník, snad se ještě někdo vyjádří.
Tak nakonec jsem své dilema vyřešil. Zůstanu u GNOME. Je to prostředí, které pro mne má mnohem více kladných vlastností, než-li prostředí KDE. Nejde o vzhled, ale především o celkovou koncepci, která se mě osobně více zamlouvá. Navíc je zde ona možnost (snadného!) využití aplikací napsaných pod GTK+ pod jinými operačními systémy. Ale děkuji za komentáře...
Tiskni
Sdílej: