Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Dobrý den, mám tak trochu dilema, jaké vybrat pracovní prostředí, tedy přesně řečeno rozhoduji se mezi KDE a GNOME. Na internetu je možno najít mnoho diskuzí zabývajících se otázkou KDE vs. GNOME, ale snad ve všech se řeší otázka ergonomie daných desktopů. Mam jiné dilema.
Systém GNU/Linux používám již skoro pět let a přes dva roky jako jediný operační systém. Doposud jsem používal prostředí GNOME, ale jelikož je má práce s počítačem dosti košatá, tedy potřebuji často specifický software začínám se potýkat s problémem jeho nedostatku pro prostředí GNOME, který je však dostupný pro prostředí KDE.
Takže na jedné straně je GNOME, které mám rád a líbí se mi, že je možné většinu stěžejních aplikací v tomto prostředí použít i ve Windows, či MAC OS za pomoci GTK+, ale toho software je velice málo. Na druhé straně je KDE, které má mnohem více software, který na mně zároveň působí dosti profesionálně a já tento software potřebuji.
Našel by se někdo, kdo by mi mohl pomoci s mým rozhodováním a chvíli se mnou argumentovat, jaké prostředí se pro mne hodí? Podotýkám, že nemám zájem o plamennou diskuzi v jakékoli podobě, jste-li tedy fanatik, raději nic neříkejte :)
Na závěr chci naznačit co je to pro mne specifický software. Je to tedy především software používaný v oboru elektrotechnika, fyzika, matematika a konstruování (CAD), tedy obecně vývoj a výzkum a pak dále zpracování multimédii (video, hudba i grafika) a samozřejmě také běžná práce s počítačem, tedy kancelářské aplikace, servery, práce se soubory, atd..
např.
http://www.google.com/search?q=kde4+windows&ie=UTF-8&oe=UTF-8
http://wiki.kde.org/tiki-index.php?page=KDE4+Windows+Port
http://techbase.kde.org/index.php?title=Projects/KDE_on_Windows
http://amarok.kde.org/blog/archives/41-porting-amaroK-to-windows.html
ale nejsem na to odborník, snad se ještě někdo vyjádří.
Tak nakonec jsem své dilema vyřešil. Zůstanu u GNOME. Je to prostředí, které pro mne má mnohem více kladných vlastností, než-li prostředí KDE. Nejde o vzhled, ale především o celkovou koncepci, která se mě osobně více zamlouvá. Navíc je zde ona možnost (snadného!) využití aplikací napsaných pod GTK+ pod jinými operačními systémy. Ale děkuji za komentáře...
Tiskni
Sdílej: