V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
). Takže tohle je schůdné řešení.
Stejně schůdné je použít i Linux server a Linux klienty s autentizací proti LDAP adresáři.
Otázkou je, na co všechno máte licence. V prostředí s Windows klienty bych se Windows server použít nebál, ale provozovat Linuxové klienty proti Windows serveru je podle mně dost zbytečné, i když to jde.
Já osobně bych to viděl na Debian server a Debian klienty s LDAP databází.
O těch tenkých klientech nemám páru. Ty šestistovky jsou na dnešní linuxový desktop celkem pomalé (leda nějaký IceWM, xfce nebo něco podobného), takže tam by to asi stálo za úvahu.
Jestli nainstalujete na 600MHz počítače linuxovej desktop (a kor Ubuntu), tak vás uživatelé sežerou za živa, protože to bude oproti w2k neskutečně pomalý. Zvláště, budou-li se používat aplikace jako Firefox a OpenOffice (nepíšete, co se na těch počítačích má vlastně dělat...), který jsou na linuxu oproti windows řádově pomalejší.
Jinak co se týče tenkých klientů - spravuju takovouto síť kde je ~25 klientů na jednom Core2duo 2.4GHz, 4GB RAM serveru na 100MB síti a je to velice dobře použitelný. (Tzn. není zde prakticky žádný rozdíl oproti "klasickému" linuxovému desktopu). S Windows se to ale samozřejmě díky katastrofálně pomalým linuxovým verzím "killer apps" (OO, firefox) srovnávat nedá.
S OO nic neuděláte, nic jinýho prakticky použitelnýho není a i tak budou dostatečný problémy s kompatabilitou, ale zkuste popřemejšlet, jestli by nešlo použít "čistě KDE" řešení - Konqueror, Kmail (a vůbec celé KDE) - oproti Firefoxu/Thunderbirdu to bude nesrovnatelně svižnější.
A taky si ji můžete nainstalovat formou balíku na Debianu.
Pro nastavení OpenLDAP serveru a klientů: http://www.linux.com/articles/114074.
Pro nastavení Samby s LDAP autentizací: http://times.usefulinc.com/2005/09/25-ldap.
Podle tohoto jsem postupoval já a funguje to. Měl jsem sice napoprvé nějaké problémy, ale to bylo kvůli nepochopení určitých věcí, když jsem si o tom zjistil víc, tak to bylo ok. A o LDAP má Zdeněk Burda dobré materiály včetně návrhu takové referenční sítě s LDAP, sdílením přes NFS atd. - stačí pohledat.
Tiskni
Sdílej: