Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Hledam linuxovou distribuci na browsdani po siti siti (firefox, flash, pdf, eventuelne doinstalovat OOo), nejlepe asi Xfce.
PC : PIII 700MHz, 256MB RAM, 1.6 GB HDD !
Zkousel jsem XUBUNTU, SAM, Debian xfce a ani jedna instalace nedojela kvuli disku, tak hledam nejakou minimalni s Xfce ktera by se vesla... Nebo poradit jak do Debianu po Netinstalu dostat aby hned startili Xfce i s prihlasenim.
Diky predem za napady, rady.
nainstaluj debian pouze jako zakladni system (tzn. az budes dotazan jestli chces desktop, web server a pod. nezaskrtavej nic), myslim ze to je kolem 200MB. pak doinstaluj balik xserver-xorg, xdm (minimalisticky spravce prihlseni, ktery v default nastaveni vypada hnusne
), xfce + dalsi pro tebe nutne aplikace. pri vyberu aplikaci si davej pozor at si v zavislostech nenatahnes polovinu gnome (apt-cache depends _balik ti vypise zavislosti baliku _balik).
btw: jestli to chces pouzivat, nestalo by za to do toho vrazit nejakej vetsi disk za par korun?
Nemam to jako hlavni pocitac. Je to zamysleno jako pocitac pro obcasne browsdani pro rodice.
Puvodne jsem disk vubec neplanoval. Chtel sem si skusit uddelat bezdiskovou stanici, ale nejak nemam znalosti to zprovoznit, tak sem za 100kc koupil maly 2.5" disk a snazim se to rozjet na nem. Pokud to nepujde nejak solidne rozjet, tak me ten vetsi disk nemine, ale doufam ze to problem nebude. V debianu jsem se dostal az k tomu, ze jsem rozjel graficky prostredi, ale vytuhnul sem prave u nejakeho pouzitelneho spravce prihlaseni, ktery by umel najet do Xfce bez loginu (proste co nejvice user friendly)
Jinak dekuju za rady a skusim to ted nejak dotahnout...
.xinitrc a do nej dat exec startxfce4 (skontroluj si ale, jestli se xfce pousti prikazem startxfce4 tak, ze do kozole, kdyz x nebezi napises startx. mel by se ti pustit xserver s xfce4). pak vytvorit jednoduchy skript a ten nahrat do /etc/init.d/nastartuj_xka_bez_prihlaseni. do toho skriptu skopiruj neco takoveho:
function start_xfce4
{
su -c "startx" uzivatel_co_si_vyrobil_pro_rodice
}
function stop_xfce
{
# toto by chtelo udelat lepe, ale nevim jak korektne vypnout xfce...
killall startx;
}
case "$1" in
start)
start_xfce4
;;
stop)
stop_xfce4
;;
restart)
stop_xfce4
start_xfce4
;;
*)
echo "wall start|stop"
;;
esac
skript by se dal jeste hodne vylepsit, toto je pouze naproste minimum aby to fungovalo. ln -s /etc/init.d/nastartuj_xka_bez_prihlaseni /etc/rc2.d/S99nastartuj_xka
tak xdm sem odinstalil,
startx nebo startxfce4 oba dva prikazy nastartuji xfce (odskouseno).
mam usera internet a do jeho /home/internet/ sem dal soubor .xinitrc s exec startxfce4. Pak do /etc/init.d/ sem dal soubor nastartuj_xka_bez_prihlaseni s
function start_xfce4
{
su -c "startx" internet
}
function stop_xfce
{
# toto by chtelo udelat lepe, ale nevim jak korektne vypnout xfce...
killall startx;
}
case "$1" in
start)
start_xfce4
;;
stop)
stop_xfce4
;;
restart)
stop_xfce4
start_xfce4
;;
*)
echo "wall start|stop"
;;
esac
a nakonec ten symlink $sudo ln -s /etc/init.d/nastartuj_xka_bez_prihlaseni /etc/rc2.d/S99nastartuj_xka
zaver je takovy ze to teda nenajede. zahlasi to chybu : /etc/init.d/rc:line 78: /etc/rc2.d/S99nastartuj_xka: Permission denied a chce to po me prihlaseni. po prihlaseni a startx nabehnou xfce normalne.
Tiskni
Sdílej: