Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
DNS, které používám je nastavené v celé síti (mám malou WiFi síť). Zkoušel jsem server napíchnout jak za router, tak přímo i na ADSL modem a stále nic. Ale když dám ping na náš jiný server v Praze, tak vše proběhne v pohodě a ping to změří. Takže net funguje.
Pls pomoc, předem díky.
nameserver 213.46.172.36 nameserver 213.46.172.37
'dig @195.146.100.5 www.czcom.cz -t any' pise co? Pokud to same co predtim, pak to nefunguje. Pak jest treba se ptati: - je Tvuj provider CZCOM? - funguje skutecne sit? - nemas spatne nastaveny firewall? Pokud vse vypada OK, doporucuji dle rady Filipa Jirsaka tcpdump, klidne komplet 'tcpdump -l -n' , v jinem okne zkusit treba ten wget, potom ctrl-c a napsat sem, co to psalo.
hedgehog:~% traceroute -n 195.146.99.4 traceroute to 195.146.99.4 (195.146.99.4), 64 hops max, 40 byte packets 1 192.168.1.1 1.160 ms 0.434 ms 0.418 ms 2 62.240.186.1 8.264 ms 6.004 ms 6.881 ms 3 62.240.162.133 50.141 ms 18.765 ms 5.876 ms 4 62.240.161.109 11.342 ms 11.440 ms 7.620 ms 5 194.50.100.100 44.453 ms 17.777 ms 15.092 ms 6 81.19.32.250 10.429 ms 7.909 ms 49.265 ms 7 195.146.98.172 63.185 ms 15.360 ms 9.375 ms 8 195.146.127.70 11.006 ms 51.388 ms 13.628 ms 9 195.146.99.4 17.438 ms !<10> 9.880 ms !<10> 14.809 ms !<10>
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
tcpdump -ni eth0 'udp port 53' (kde místo eth0 dáte rozhraní, kudy by server měl komunikovat s DNS). A pak vyzkoušejte třeba ten wget. Pokud neuvidíte ani DNS požadavek, je chyba ve vaší konfiguraci (počítač neví, kam nebo jak se má dotazovat, případně na firewallu blokujete odeslání požadavku. Pokud se objeví jenom dotaz, ale ne odpověď, je chyba někde mimo váš počítač (který opravdu odpověď nedostane). Pokud by se objevil dotaz i odpověď, buď blokujete odpověď na firewallu, nebo může být odpověď neočekávaná (od jiného počítače, než kam směřoval dotaz), nebo v tom bude ještě jiný problém.
ping -nc 5 192.168.40.1vám z obou počítačů ukáže 5 odeslaných a přijatých paketů? (Přepdokládám, že 192.168.40.1 je adresa toho modemu.) Pokud na vašem PC ano a na serveru ne, pak se s tím serverem nechce modem vůbec bavit. Buď je to nějaký firewall, nebo vypadlý kabel
[root@srv ~]# ping -n -c 3 89.185.253.3Ale pokud vám to teď funguje z jiných počítačů, neměl by v tom být problém.Špatně jsem to napsal – ten problém, který řešíte teď, by s tímhle neměl souviset. Ale až to vyřešíte, měl byste se podívat i na to nastavení správných DNS serverů.
Pokud váš počítač je v interní síti a pokoušíte se dostat na internet, musí být někde NAT – pravděpodobně v tom modemu. Není tam také nějaký firewall, nebo není nutné tam povolit NAT pro konkrétní IP adresu?I kdyby tam firewall byl, tak proč se úplně stejné příkazy provedou na jiných pc ve stejné síti, pouze na tomto jednom ne? :-/
ip addr, ale to bych nedoporučoval, pokud nevíte, co děláte (ne že by ten příkaz byl nebezpečný, ale asi by to bylo zbytečně složité). Předpokládám, že IP adresu vám nepřiděluje DHCP server, ale nastavil jste jí ručně při konfiguraci. Pak by to mělo být někde v /etc/conf.d/net nebo /etc/networking nebo něco podobného, a pak bude potřebovat restartovat síťové služby. Ideální by bylo, kdyby to šlo nastavit v nějakém (grafickém) konfiguračním nástroji, ale nevím, zda CentOS něco takového má a zda to máte nainstalované.
Už jsem zkoušel jiné, ale ty nejsou v síti.Tato část otázky mne zaráží nejvíc. Jenom pro jistotu – každý počítač v síti musí mít jedinečnou IP adresu.
ip (resp. ip addr), pokud byste ip v systému neměl, pak můžete použít ifconfig, který je ale už několik let (jestli ne desetiletí) na Linuxu zastaralý a někdy se chová neočekávaně. Každopádně ale vaše distribuce na nastavení IP adresy určitě bude mít nějaký konfigurační soubor a inicializační skript, který pak interně některý z těchto příkazů volá.
Ještě, jsem kdysi někde objevil příkaz, ktarý prý nastavil síťovou kartu na maximum.Netušíte jak zní?Na maximum čeho? Přenosové rychlosti? To by se měla karta nastavit automaticky, pokud zjistí, že jí protějšek dokáže tak rychle odpovídat.
iftop měl jít doinstalovat i do CentOSu nebo RedHatu. Pokud nejdou v oficiálním repozitáři balíčků, najdete nějaké repozitáře tenhle program obsahující Googlem.
29.3.2008 20:55
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Případně se koukněte zde do zdejšího přehledu sw, najdete tam i iptraf, podle hlasů je používanější.
[root@kobyla pupu]# yum provides iftop fedora 100% |=========================| 2.1 kB 00:00 updates 100% |=========================| 2.3 kB 00:00 iftop.i386 : Command line tool that displays bandwidth usage on an interface iftop.i386 : Command line tool that displays bandwidth usage on an interfaceTohle rika Fedora. http://dag.wieers.com/rpm/packages/iftop/ hlasi baliky pro RedHat. http://rpmfind.net taktez par verzi vidi. Rekl bych, ze to nebude problem. V zakladnim RedHatu 4 neni.
30.3.2008 12:37
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
Tiskni
Sdílej:
