Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Pokud použiješ pouze příkaz make
, tak nezkompiluješ moduly. Musíš použít například make && make modules_install
. Jádro potom můžeš zkopírovat do adresáře /boot nějak takto: cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.24-gentoo-r5
. Osobně používám make bzImage && make modules && make modules_install && make install
. Toto ti zkompiluje jak kernel, tak moduly a kernel rovnou zkopíruje do /boot, kde ho najdeš jako vmlinuz (pokud už tam nějaký vmlinuz byl, tak ho to přejmenuje na vmlinuz.old). Je to i jednodužší pokud častěji kompiluješ jádro, tak do boot loaderu stačí napsat něco jako kernel /boot/vmlinuz a při příští kompilaci už se nemusíš o nic starat. Stačí pouze reboot.
Pokud takto zkompilované jádro použiješ do livecd, tak to samozřejmě bude fungovat, avšak je to složitější. U livecd musíš dosáhnout podpory co nejvíce železa, ale pokud by jsi to všechno naházel do jádra, tak by bylo velké a značně neohrabané. Tam se to řeší tak, že základ se dá do jádra a zbytek (a že toho je hodně) se zkompiluje jako moduly, které se při startu livecd dynamicky zavádí v závislosti na hardwarové konfiguraci PC. Asi bych ti doporučil strčit do šuplíku (CD-ROMky) nějakou live distribuci a sledovat logy při inicializaci. Z těch se dozvíš hodně
Místo ručního kopírování dělam "make install" a pak upravim menu.lst pro grub.
Snažím se co nejrychleji proniknout do linuxu a tak jsem si jako první cíl stanovil vytvořit systém, který nabootoje z cd a pustí bashe. Přečetl jsem kde co, ale stále v tomto nemám jasno.Na zbytek snad už odpověděli ostatní. Pokud chcete ale do systému proniknout jako uživatel, není vytváření vlastního LiveCD rozhodně ten nejsnazší ani nejlepší způsob, jak začít. I pokud chcete Linux pochopit jako správce systému, bude daleko lepší začít u nějaké hotové distribuce a začít se učit ji konfigurovat – správa uživatelů, souborových systémů, postupně správa dalších služeb, skripty atd. Váš postup by se hodil, pokud byste chtěl dobře rozumět „vnitřnostem“ systému, mechanizmu, jak se jádro zavádí atd. To ale doporučuji zkoumat až v okamžiku, kdy budete jádro kompilovat bez mrknutí oka.
Tiskni Sdílej: