Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Ahoj, prosím o radu s následujícím problémem, který mě přivádí k šílenství.
Celý web jako hejno papoušků opisuje nastavení ISATAP rozhraní, ve kterém figuruje option v4any. Nic takového ovšem neexistuje:
[root@popelnice ~]# ip tunnel add is0 mode isatap local 10.84.55.11 v4any 10.84.55.1 ttl 64 Error: either "name" is duplicate, or "v4any" is a garbage.
Nikde jsem na webu nenašel, čím byl tento option nahrazen a jak se má klient bez něj inicialiovat. Připomínám, že od 2.6.25 je už ISATAP přímo v kernelu. Mám iproute verze 2.6.25 a kernel 2.6.25.10.
Vyzkoušel někdy někdo ISATAP v praxi nebo je v4any prostě snem teoretiků?
Není to náhodou tak, že dnešní Linux umí pouze ISATAP server a na klientovi musí běžet nějaký démon, třeba isatapd z projektu miredo? Ať hledám sebeusilovněji, nikde jsem nenašel zmínku o použití v4any na novějším kernelu než 2.4.x.
Máte někdo ISATAP bez userspace démona?
Mezitím jsem na to přišel.
Miredo je ISATAP klient. Přesněji řečeno, umí ISATAP klient, TEREDO klient a TEREDO server. Tomu odpovídají soubory isatapd.conf, miredo.conf a miredo-server.conf a démoni odpovídajících názvů.
Server ISATAP je v kernelu. Prostě stačí vytvořit tunel.
Klient ISATAP byl kdysi v kernelu, ale už tam není. Netuším, proč byl odstraněn.
Tiskni
Sdílej: