Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
/bin, třeba /usr atd., ale nezačíná to v rootu ale v nějakém vámi definovaném adresáři. Pokud by to neuměl balíčkovací systém, umí to slušně napsané skripty na konfiguraci a kompilaci (Makefile apod.). No a pak máte vždycky možnost si ty soubory vykopírovat, jenom pozor na to, pokud má ten program nějaké cesty zadrátované rovnou v sobě.
Mimochodem, příště raději „byl jsem zvyklý“ (jako mladý)…
U balíčkovacího systému apt už jsem zkoušel zjišťovat jestli by nešel určit adresář kam se bude program instalovat ale takovou možnost jsem nenašel. Ale jinak by to byla nejlepší možnost. Neví někdo jestli by to bylo nějakým způsobem možný určit u apt (nějaká utilitka nebo tak)?Asi to tak jednoduché nebude, já jsem se příliš zahleděl do Gentoo a příliš jsem zobecnil chování jeho balíčkovacího systému. Obecně se totiž cesty ke jednotlivým souborům určují už při překladu, protože některé cesty (třeba ke konfiguračnímu souboru) mohou být v programu zadrátované. Portage v Gentoo umožňuje tuhle cestu nastavit, protože program teprve kompiluje, ale pokud je nějaký program už přeložený (jako je tomu u všech „binárních“ distribucí), takhle obecně cesta pro instalaci změnit nepůjde. Nemyslel jsem, že skript pro kompilaci a konfiguraci byste vytvářel vy. Programy ze zdrojových kódů se zpravidla instalují „svatou trojicí“
./configure make make installnebo nějakou její obdobou. A ty konfigurační a instalační skripty jsou připravené už od autora aplikace. Právě ten skript
configure dost často má volby, které určují, kam se aplikace (nebo její části) mají nainstalovat a kde budou např. konfigurační soubory. Ale jaké má ty parametry, to musíte zjistit z nějakého readme dodaného se zdrojáky, nebo můžete zkusit
./configure --helpTrochu víc o instalaci ze zdrojových kódu je ve zdejší učebnici – Instalace softwaru – ze zdrojových kódů. Je tam zrovna i příklad s tím prefixem – cestou, kam se má program instalovat.
. Tak mi asi nezbyde nic jinýho než začít kompilovat, snažil jsem se tomu vyhíbat ale asi to jinak nepůjde :). No alespoň vím že tu ta možnost existuje. Jenom by mě ještě zajímalo, když nastavím ten prefix třeba na ~/Software/Pidgin tak se do týhle určený složky nainstaluje uplně všechno včetně i adresáře s osobní konfigurací a historií který se jinak vytváří automaticky ve složce home? Mám tím na mysli například u Pidgina adresář ~/.purple kam se ukládá historie psaní atd.
/etc/program.conf, bude ho na té cestě hledat i když jej nakopírujete (vy nebo apt nebo jiný systém) někam jinam.
Záleží na tom, jak je ten konfigurační skript udělaný. Ale předpokládám, že pokud je nějaká cesta udaná relativně k domácímu adresáři, že to tak i zůstane – ta cesta tam bude zadaná přesně jak píšete, tedy s vlnovkou na začátku – a žádný prefix se k tomu dávat nebude (z toho by pak vznikla nesmyslná cesta). Ale jediná možnost, jak to zjistit, je vyzkoušet to s konkrétním programem.
Tiskni
Sdílej: