Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
/bin, třeba /usr atd., ale nezačíná to v rootu ale v nějakém vámi definovaném adresáři. Pokud by to neuměl balíčkovací systém, umí to slušně napsané skripty na konfiguraci a kompilaci (Makefile apod.). No a pak máte vždycky možnost si ty soubory vykopírovat, jenom pozor na to, pokud má ten program nějaké cesty zadrátované rovnou v sobě.
Mimochodem, příště raději „byl jsem zvyklý“ (jako mladý)…
U balíčkovacího systému apt už jsem zkoušel zjišťovat jestli by nešel určit adresář kam se bude program instalovat ale takovou možnost jsem nenašel. Ale jinak by to byla nejlepší možnost. Neví někdo jestli by to bylo nějakým způsobem možný určit u apt (nějaká utilitka nebo tak)?Asi to tak jednoduché nebude, já jsem se příliš zahleděl do Gentoo a příliš jsem zobecnil chování jeho balíčkovacího systému. Obecně se totiž cesty ke jednotlivým souborům určují už při překladu, protože některé cesty (třeba ke konfiguračnímu souboru) mohou být v programu zadrátované. Portage v Gentoo umožňuje tuhle cestu nastavit, protože program teprve kompiluje, ale pokud je nějaký program už přeložený (jako je tomu u všech „binárních“ distribucí), takhle obecně cesta pro instalaci změnit nepůjde. Nemyslel jsem, že skript pro kompilaci a konfiguraci byste vytvářel vy. Programy ze zdrojových kódů se zpravidla instalují „svatou trojicí“
./configure make make installnebo nějakou její obdobou. A ty konfigurační a instalační skripty jsou připravené už od autora aplikace. Právě ten skript
configure dost často má volby, které určují, kam se aplikace (nebo její části) mají nainstalovat a kde budou např. konfigurační soubory. Ale jaké má ty parametry, to musíte zjistit z nějakého readme dodaného se zdrojáky, nebo můžete zkusit
./configure --helpTrochu víc o instalaci ze zdrojových kódu je ve zdejší učebnici – Instalace softwaru – ze zdrojových kódů. Je tam zrovna i příklad s tím prefixem – cestou, kam se má program instalovat.
. Tak mi asi nezbyde nic jinýho než začít kompilovat, snažil jsem se tomu vyhíbat ale asi to jinak nepůjde :). No alespoň vím že tu ta možnost existuje. Jenom by mě ještě zajímalo, když nastavím ten prefix třeba na ~/Software/Pidgin tak se do týhle určený složky nainstaluje uplně všechno včetně i adresáře s osobní konfigurací a historií který se jinak vytváří automaticky ve složce home? Mám tím na mysli například u Pidgina adresář ~/.purple kam se ukládá historie psaní atd.
/etc/program.conf, bude ho na té cestě hledat i když jej nakopírujete (vy nebo apt nebo jiný systém) někam jinam.
Záleží na tom, jak je ten konfigurační skript udělaný. Ale předpokládám, že pokud je nějaká cesta udaná relativně k domácímu adresáři, že to tak i zůstane – ta cesta tam bude zadaná přesně jak píšete, tedy s vlnovkou na začátku – a žádný prefix se k tomu dávat nebude (z toho by pak vznikla nesmyslná cesta). Ale jediná možnost, jak to zjistit, je vyzkoušet to s konkrétním programem.
Tiskni
Sdílej: