Obecně

Velmi častým dotazem začínajícího uživatele Linuxu je „Jak mám ten program nainstalovat?”. Způsob instalace software v Linuxu můžeme rozdělit do dvou základních kategorií:

• instalace z balíčku
• instalace ze zdrojových kódů

Instalace z balíčku

Pohodlnější způsob instalace je pomocí balíčků - jde o již (většinou) zkompilovanou aplikaci, zabalenou do jednoho souboru. Většina používaných balíčkovacích systémů řeší i závislosti aplikace: To znamená, že stáhnou z internetu (či si jinak vyžádají) ostatní programy a knihovny, které aplikace ke svému běhu potřebuje. Instalace je většinou velmi snadná. Toto je většinou nejpoužívanější způsob instalace nových programů.

V současnosti se nejčastěji používají tyto balíčkovací systémy:

apt

Balíčkovací systém distribuce Debian. Mimo jiné ho používá i velmi oblíbená distribuce Ubuntu. Balíčky mají koncovku .deb. Debian se pyšní obrovským množstvím balíčků, je tedy velmi pravděpodobné, že v repozitářích najdete vše potřebné. Balíčky obsahují buďto zkompilovaný program, takzvanou „binárku”, anebo zdrojový kód (máte na výběr). Při správě balíčku si vystačíte s příkazem apt-get, ale mnohem snadnější je použít jeho grafický frontend Synaptic. Pomocí dalších nástrojů, jako např. alien lehce převedete .rpm balíčky na .deb

apt-get update

Aktualizuje seznam balíčků

apt-get install balicek

Nainstaluje do systému zadaný balíček (balíčky)

apt-get remove balicek

Odebere ze systému zadaný balíček (balíčky)

apt-get purge balicek

Odebere ze systému zadaný balíček (balíčky) a "uklidí" po něm

apt-get upgrade

Aktualizuje všechny balíčky nainstalované v systému

apt-cache search vyraz

Vyhledá balíčky související s daným výrazem

apt-get dist-upgrade

Upgraduje distribuci(najde aktualizace balíčků)

apt-file

Tento nástroj umí vyhledat určitý soubor v balíčcích. Je instalovatelnou obdobou vyhledávání dostupného na packages.debian.org. Pro více informací viz manuál.

České APT-HOWTO

Hledání balíčků na webu Debianu

RPM

Velice známý, a hodně používaný systém balíčků. RPM znamená „RPM Package Manager“ (dříve „Red Hat Package Manager“ — Redhatovský manažer balíčků) a kromě samotného Red Hatu se používá především v distribucích jako je Mandriva, Fedora Core nebo Suse. Tudíž je pravděpodobnější, že se s ním jakožto začátečník setkáte. Samotný program rpm neinstaluje závislosti automaticky. Proto byla vyvinuta spousta nadstaveb:

• urpmi – v distribuci Mandrake/Mandriva
• yum – pro distribuci Fedora Core
• yast – pro distribuci Suse
• apt4rpm – port programu z Debianu pro systémy založené na rpm

Vyhledávače RPM balíků: rpmfind.net a rpm.pbone.net

tgz

Tgz se používá ve Slackware. Je to tar.gz archív s určenou vnitřní strukturou. Slackwarovský systém balíčků však na rozdíl od ostatních neumí vyřešit závislosti, a i samotná distribuce se začátečníkovi může jevit jako „hardcore.” Programy pro správu balíčků se nazývají pkgtools a jsou to shellové skripty. Závislosti dokáže částečně řešit swaret, bohužel je ale stále málo balíčků které toto umožňují.

Hledání balíčků pro Slackware

Portage

Portage je balíčkovací systém distribuce Gentoo Linux, který je založen na systému Ports z BSD. Tento systém balíčků většinu software kompiluje ze zdrojových kódů, podle nastavení v souboru /etc/make.conf. Ovládá se pomocí příkazu emerge.

emerge konqueror

Naistaluje Konqueror

emerge -C konqueror

Odinstaluje Konqueror

emerge --sync

Aktualizuje strom Portage

emerge -uD world

Nainstaluje všechny dostupné aktualizace

emerge -uND world

Nainstaluje všechny dostupné aktualizace a přeinstaluje balíčky, u kterých se změnily USE flagy

emerge -s core

Vyhledá balíčky s výrazem "core" v názvu

pacman

Tento systém byl původně vyvinut pro distribuci Arch Linux, nyní jej používá ještě Rubix a Frugalware. Pacman umí všechny klasické věci, jako hlídání závislostí, instalace, odinstalování, apod. Součástí pacmana je i utilita abs, která skrze CVS udržuje strom PKGBUILD souborů, které slouží pro vygenerování balíčku ze zdrojových kódů. Arch Linux má rozsáhlý repozitář komunitních balíčků (AUR) a každý uživatel může další balíčky přidávat právě zařazením svého PKGBUILDu do tohoto repozitáře. Pro integraci AURu lze použít nadstavbu nad pacman: yaourt. Tento systém rovněž umožnuje kompilaci celého systému ze zdrojových kódů, podobně jako Gentoo. Gentoo/Portage je však primárně zdrojová distribuce, zatímco Arch/Pacman je primárně binární.

pacman -S firefox

Naistaluje firefox

pacman -R firefox

Odinstaluje balíček firefox

pacman -Rcsn firefox

Odinstaluje balíček firefox se všemi závislostmi a konfiguračními soubory. (Doporučené, popřípadě ubrat -s)

pacman -Sy

Stáhne novou databázi balíčku.

pacman -Syu

Stáhne novou databázi balíčků a upgraduje celý systém

pacman -Ss "firefox "

Vyhledá balíčky související s daným výrazem

pacman -Ql firefox

Vypíše obsah balíčku firefox

pacman -Qi firefox

Vypíše informace o balíčku firefox

Poslední záchrana: Instalace ze zdrojových kódů

Nakonec si povíme něco o instalaci ze zdrojových kódů. Většina programů používaných v Linuxu je k dostání i ve formě zdrojových kódů, které si může uživatel sám upravovat a překládat do výsledné spustitelné podoby. Editovat je lze libovolným textovým editorem.

Pro překlad je třeba určitých zkušeností a znalostí operačního systému. Obecně se moc začínajícím uživatelům překlad ze zdrojových kódů nedoporučuje, protože velmi rychle zapomínají co a kam nainstalovali, nemají představu které soubory patří k danému programu a také nemusí program přeložit vždy úplně správně. Také vznikají problémy s odinstalací programů takto nainstalovaných a velmi často dochází ke kolizím s balíčkovacím systémem.

Kompilace také zabere množství času. Při překladu zdrojových kódů do binární podoby dochází k vysokému vytížení systému. U jednodušších aplikací kompilace zabere vteřiny či minuty u složitějších a rozsáhlejších projektů jako je například KDE může kompilace zabrat deset a více hodin. Samozřejmě záleží na výkonnosti vašeho hardware.

Na druhou stranu má ale instalace ze zdrojových kódů několik zásadních výhod. Především jde o teoretické zrychlení. Program, který je přeložen přímo pro váš typ hardware by měl běžet (a většinou běží) o něco rychleji. Teoreticky by se měla i zvýšit stabilita.

O překladu ze zdrojových souborů vyšel seriál Nebojíme se kompilace.

Obecně platí při kompilaci následují postup aneb svatá trojice:

./configure                  # můžou se připojit další volby jako např. --prefix=/usr/local
make
make install                 # jako superuživatel

Doporučuje se místo závěrečného make install použít raději checkinstall. Nedojde tak k přímé integraci programu do systému bez evidence, což by jinak mohlo být při odinstalaci problematické (pokud součástí programu není make uninstall). Při použití checkinstall se nejdříve vytvoří nový balík, který je poté standardně dále nainstalován balíčkovacím systémem. Tak předejdeme výše uvedeným problémům.

Dokument vytvořil: Leoš Literák, 5.1.2006 20:43 | Poslední úprava: Nicky726, 5.3.2009 17:31 | Další přispěvatelé: Saljack, David Watzke | Historie změn | Zobrazeno: 31984×

Tiskni Sdílej: