Zranitelnost v aktualizačním mechanismu WordPress umožňuje útočníkovi zasáhnout do dočasného instalačního adresáře během aktualizace jádra systému. Před aktualizací veřejně dostupného WordPressu dočasně zablokovat HTTP přístup k wp-content/upgrade/, následně aktualizovat a zkontrolovat logy. Postižené verze: WordPress 4.7 až 7.1.3.
Alpine Linux zveřejnil podrobnosti o útoku na svůj GitLab a 30. října oznámil obnovení provozu. Útočník se 20.–21. října pokusil zneužít chybu v regulárních výrazech. Exploit způsobil opakované pády workerů a několikrát se dostal do pokročilé fáze. Úspěšné spuštění kódu však nebylo potvrzeno. Fix: Opravený GitLab a současně Ruby 3.3.13, 3.4.12 nebo 4.0.9+, pokud jde o vlastní sestavení či kontejner.
Konference OpenAlt 2026 proběhne tento víkend 7. a 8. listopadu na FIT VUT v Brně. Jedná se již o 21. ročník této konference, která propojuje otevřené technologie, svobodný software, hardware a lidi, kteří chtějí věci nejen používat, ale také jim rozumět a měnit je k lepšímu. Více o konferenci v příspěvku OpenAlt 2026: technologie, které dávají svobodu na blogu spolku OpenAlt.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 16 GB varianty Raspberry Pi o 80 dolarů a 16 GB varianty Raspberry Pi Compute Module 5 o 40 dolarů. Cena Raspberry Pi 500+ se nemění.
Francouzské Národní shromáždění přijalo 30. října 2026 poměrem 11 hlasů pro, 10 proti a 14 abstencí pozměňovací návrh I-1358 ke státnímu rozpočtu na rok 2027, který zavádí daň z objemu dat doručovaných uživatelům internetu. Návrh socialistického poslance Laurenta Lhardita stanovuje sazbu 0,055 eura za gigabajt, tedy 55 eur za terabajt. Zatím nejde o platný zákon, ale o dílčí hlasování během prvního čtení rozpočtu. Daň by měli platit
… více »Nizozemská vláda ve snaze šetřit a zvyšovat efektivitu s využitím umělé inteligence (AI) hodlá zrušit asi 25.000 pracovních míst ve státní správě. Cílem je postupně dosáhnout ročních úspor až 3,5 miliardy eur (85,2 miliardy Kč). Na konci loňského roku ve státní správě pracovalo rekordních 160.000 lidí. „Nemůžeme pokračovat v tom, co jsme dělali dosud,“ uvedl státní tajemník pro efektivní fungování vlády Eric van den Burg. „Proto
… více »Příspěvek na blogu PRUSA 3D představuje fotoaparát CAIM1 (Counter Artificial Intelligence Machine 1). Uměle vytvořený obsah je každým dnem těžší rozeznat od skutečných záběrů či fotografií, což podrývá důvěryhodnost žurnalistiky, archivních materiálů i každodenní tvorby obsahu. Fotoaparát CAIM1 byl vyvinut právě k tomu, aby ověřoval původ fotografií a videí přímo během jejich pořizování. Uvnitř fotoaparátu se nachází hardwarová Web3 peněženka se zabezpečovacím čipem Tropic Square TROPIC01.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 4.1 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Velmi častým dotazem začínajícího uživatele Linuxu je „Jak mám ten program nainstalovat?”. Způsob instalace software v Linuxu můžeme rozdělit do dvou základních kategorií:
Pohodlnější způsob instalace je pomocí balíčků - jde o již (většinou) zkompilovanou aplikaci, zabalenou do jednoho souboru. Většina používaných balíčkovacích systémů řeší i závislosti aplikace: To znamená, že stáhnou z internetu (či si jinak vyžádají) ostatní programy a knihovny, které aplikace ke svému běhu potřebuje. Instalace je většinou velmi snadná. Toto je většinou nejpoužívanější způsob instalace nových programů.
V současnosti se nejčastěji používají tyto balíčkovací systémy:
Balíčkovací systém distribuce Debian. Mimo jiné ho používá i velmi oblíbená distribuce Ubuntu. Balíčky mají koncovku .deb. Debian se pyšní obrovským množstvím balíčků, je tedy velmi pravděpodobné, že v repozitářích najdete vše potřebné. Balíčky obsahují buďto zkompilovaný program, takzvanou „binárku”, anebo zdrojový kód (máte na výběr). Při správě balíčku si vystačíte s příkazem apt-get, ale mnohem snadnější je použít jeho grafický frontend Synaptic. Pomocí dalších nástrojů, jako např. alien lehce převedete .rpm balíčky na .deb
apt-get update- Aktualizuje seznam balíčků
apt-get install balicek- Nainstaluje do systému zadaný balíček (balíčky)
apt-get remove balicek- Odebere ze systému zadaný balíček (balíčky)
apt-get purge balicek- Odebere ze systému zadaný balíček (balíčky) a "uklidí" po něm
apt-get upgrade- Aktualizuje všechny balíčky nainstalované v systému
apt-cache search vyraz- Vyhledá balíčky související s daným výrazem
apt-get dist-upgrade- Upgraduje distribuci(najde aktualizace balíčků)
apt-file- Tento nástroj umí vyhledat určitý soubor v balíčcích. Je instalovatelnou obdobou vyhledávání dostupného na packages.debian.org. Pro více informací viz manuál.
Hledání balíčků na webu Debianu
Velice známý, a hodně používaný systém balíčků. RPM znamená „RPM Package Manager“ (dříve „Red Hat Package Manager“ — Redhatovský manažer balíčků) a kromě samotného Red Hatu se používá především v distribucích jako je Mandriva, Fedora Core nebo Suse. Tudíž je pravděpodobnější, že se s ním jakožto začátečník setkáte. Samotný program rpm neinstaluje závislosti automaticky. Proto byla vyvinuta spousta nadstaveb:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czurpmi – v distribuci Mandrake/Mandrivayum – pro distribuci Fedora Coreyast – pro distribuci Suseapt4rpm – port programu z Debianu pro systémy založené na rpmVyhledávače RPM balíků: rpmfind.net a rpm.pbone.net
Tgz se používá ve Slackware. Je to tar.gz archív s určenou vnitřní strukturou. Slackwarovský systém balíčků však na rozdíl od ostatních neumí vyřešit závislosti, a i samotná distribuce se začátečníkovi může jevit jako „hardcore.” Programy pro správu balíčků se nazývají pkgtools a jsou to shellové skripty. Závislosti dokáže částečně řešit swaret, bohužel je ale stále málo balíčků které toto umožňují.
Portage je balíčkovací systém distribuce Gentoo Linux, který je založen na systému Ports z BSD. Tento systém balíčků většinu software kompiluje ze zdrojových kódů, podle nastavení v souboru /etc/make.conf. Ovládá se pomocí příkazu emerge.
emerge konqueror- Naistaluje Konqueror
emerge -C konqueror- Odinstaluje Konqueror
emerge --sync- Aktualizuje strom Portage
emerge -uD world- Nainstaluje všechny dostupné aktualizace
emerge -uND world- Nainstaluje všechny dostupné aktualizace a přeinstaluje balíčky, u kterých se změnily USE flagy
emerge -s core- Vyhledá balíčky s výrazem "core" v názvu
Tento systém byl původně vyvinut pro distribuci Arch Linux, nyní jej používá ještě Rubix a Frugalware. Pacman umí všechny klasické věci, jako hlídání závislostí, instalace, odinstalování, apod. Součástí pacmana je i utilita abs, která skrze CVS udržuje strom PKGBUILD souborů, které slouží pro vygenerování balíčku ze zdrojových kódů. Arch Linux má rozsáhlý repozitář komunitních balíčků (AUR) a každý uživatel může další balíčky přidávat právě zařazením svého PKGBUILDu do tohoto repozitáře. Pro integraci AURu lze použít nadstavbu nad pacman: yaourt. Tento systém rovněž umožnuje kompilaci celého systému ze zdrojových kódů, podobně jako Gentoo. Gentoo/Portage je však primárně zdrojová distribuce, zatímco Arch/Pacman je primárně binární.
pacman -S firefox- Naistaluje firefox
pacman -R firefox- Odinstaluje balíček firefox
pacman -Rcsn firefox- Odinstaluje balíček firefox se všemi závislostmi a konfiguračními soubory. (Doporučené, popřípadě ubrat -s)
pacman -Sy- Stáhne novou databázi balíčku.
pacman -Syu- Stáhne novou databázi balíčků a upgraduje celý systém
pacman -Ss "firefox "- Vyhledá balíčky související s daným výrazem
pacman -Ql firefox- Vypíše obsah balíčku firefox
pacman -Qi firefox- Vypíše informace o balíčku firefox
Nakonec si povíme něco o instalaci ze zdrojových kódů. Většina programů používaných v Linuxu je k dostání i ve formě zdrojových kódů, které si může uživatel sám upravovat a překládat do výsledné spustitelné podoby. Editovat je lze libovolným textovým editorem.
Pro překlad je třeba určitých zkušeností a znalostí operačního systému. Obecně se moc začínajícím uživatelům překlad ze zdrojových kódů nedoporučuje, protože velmi rychle zapomínají co a kam nainstalovali, nemají představu které soubory patří k danému programu a také nemusí program přeložit vždy úplně správně. Také vznikají problémy s odinstalací programů takto nainstalovaných a velmi často dochází ke kolizím s balíčkovacím systémem.
Kompilace také zabere množství času. Při překladu zdrojových kódů do binární podoby dochází k vysokému vytížení systému. U jednodušších aplikací kompilace zabere vteřiny či minuty u složitějších a rozsáhlejších projektů jako je například KDE může kompilace zabrat deset a více hodin. Samozřejmě záleží na výkonnosti vašeho hardware.
Na druhou stranu má ale instalace ze zdrojových kódů několik zásadních výhod. Především jde o teoretické zrychlení. Program, který je přeložen přímo pro váš typ hardware by měl běžet (a většinou běží) o něco rychleji. Teoreticky by se měla i zvýšit stabilita.
O překladu ze zdrojových souborů vyšel seriál Nebojíme se kompilace.
Obecně platí při kompilaci následují postup aneb svatá trojice:
./configure # můžou se připojit další volby jako např. --prefix=/usr/local make make install # jako superuživatel
Doporučuje se místo závěrečného make install použít raději checkinstall. Nedojde tak k přímé integraci programu do systému bez evidence, což by jinak mohlo být při odinstalaci problematické (pokud součástí programu není make uninstall). Při použití checkinstall se nejdříve vytvoří nový balík, který je poté standardně dále nainstalován balíčkovacím systémem. Tak předejdeme výše uvedeným problémům.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 5.1.2006 20:43 | Poslední úprava: Nicky726, 5.3.2009 17:31 | Další přispěvatelé: Saljack, David Watzke | Historie změn | Zobrazeno: 33048×
Tiskni
Sdílej:
