Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
Velmi častým dotazem začínajícího uživatele Linuxu je „Jak mám ten program nainstalovat?”. Způsob instalace software v Linuxu můžeme rozdělit do dvou základních kategorií:
Pohodlnější způsob instalace je pomocí balíčků - jde o již (většinou) zkompilovanou aplikaci, zabalenou do jednoho souboru. Většina používaných balíčkovacích systémů řeší i závislosti aplikace: To znamená, že stáhnou z internetu (či si jinak vyžádají) ostatní programy a knihovny, které aplikace ke svému běhu potřebuje. Instalace je většinou velmi snadná. Toto je většinou nejpoužívanější způsob instalace nových programů.
V současnosti se nejčastěji používají tyto balíčkovací systémy:
Balíčkovací systém distribuce Debian. Mimo jiné ho používá i velmi oblíbená distribuce Ubuntu. Balíčky mají koncovku .deb. Debian se pyšní obrovským množstvím balíčků, je tedy velmi pravděpodobné, že v repozitářích najdete vše potřebné. Balíčky obsahují buďto zkompilovaný program, takzvanou „binárku”, anebo zdrojový kód (máte na výběr). Při správě balíčku si vystačíte s příkazem apt-get, ale mnohem snadnější je použít jeho grafický frontend Synaptic. Pomocí dalších nástrojů, jako např. alien lehce převedete .rpm balíčky na .deb
apt-get update- Aktualizuje seznam balíčků
apt-get install balicek- Nainstaluje do systému zadaný balíček (balíčky)
apt-get remove balicek- Odebere ze systému zadaný balíček (balíčky)
apt-get purge balicek- Odebere ze systému zadaný balíček (balíčky) a "uklidí" po něm
apt-get upgrade- Aktualizuje všechny balíčky nainstalované v systému
apt-cache search vyraz- Vyhledá balíčky související s daným výrazem
apt-get dist-upgrade- Upgraduje distribuci(najde aktualizace balíčků)
apt-file- Tento nástroj umí vyhledat určitý soubor v balíčcích. Je instalovatelnou obdobou vyhledávání dostupného na packages.debian.org. Pro více informací viz manuál.
Hledání balíčků na webu Debianu
Velice známý, a hodně používaný systém balíčků. RPM znamená „RPM Package Manager“ (dříve „Red Hat Package Manager“ — Redhatovský manažer balíčků) a kromě samotného Red Hatu se používá především v distribucích jako je Mandriva, Fedora Core nebo Suse. Tudíž je pravděpodobnější, že se s ním jakožto začátečník setkáte. Samotný program rpm neinstaluje závislosti automaticky. Proto byla vyvinuta spousta nadstaveb:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czurpmi – v distribuci Mandrake/Mandrivayum – pro distribuci Fedora Coreyast – pro distribuci Suseapt4rpm – port programu z Debianu pro systémy založené na rpmVyhledávače RPM balíků: rpmfind.net a rpm.pbone.net
Tgz se používá ve Slackware. Je to tar.gz archív s určenou vnitřní strukturou. Slackwarovský systém balíčků však na rozdíl od ostatních neumí vyřešit závislosti, a i samotná distribuce se začátečníkovi může jevit jako „hardcore.” Programy pro správu balíčků se nazývají pkgtools a jsou to shellové skripty. Závislosti dokáže částečně řešit swaret, bohužel je ale stále málo balíčků které toto umožňují.
Portage je balíčkovací systém distribuce Gentoo Linux, který je založen na systému Ports z BSD. Tento systém balíčků většinu software kompiluje ze zdrojových kódů, podle nastavení v souboru /etc/make.conf. Ovládá se pomocí příkazu emerge.
emerge konqueror- Naistaluje Konqueror
emerge -C konqueror- Odinstaluje Konqueror
emerge --sync- Aktualizuje strom Portage
emerge -uD world- Nainstaluje všechny dostupné aktualizace
emerge -uND world- Nainstaluje všechny dostupné aktualizace a přeinstaluje balíčky, u kterých se změnily USE flagy
emerge -s core- Vyhledá balíčky s výrazem "core" v názvu
Tento systém byl původně vyvinut pro distribuci Arch Linux, nyní jej používá ještě Rubix a Frugalware. Pacman umí všechny klasické věci, jako hlídání závislostí, instalace, odinstalování, apod. Součástí pacmana je i utilita abs, která skrze CVS udržuje strom PKGBUILD souborů, které slouží pro vygenerování balíčku ze zdrojových kódů. Arch Linux má rozsáhlý repozitář komunitních balíčků (AUR) a každý uživatel může další balíčky přidávat právě zařazením svého PKGBUILDu do tohoto repozitáře. Pro integraci AURu lze použít nadstavbu nad pacman: yaourt. Tento systém rovněž umožnuje kompilaci celého systému ze zdrojových kódů, podobně jako Gentoo. Gentoo/Portage je však primárně zdrojová distribuce, zatímco Arch/Pacman je primárně binární.
pacman -S firefox- Naistaluje firefox
pacman -R firefox- Odinstaluje balíček firefox
pacman -Rcsn firefox- Odinstaluje balíček firefox se všemi závislostmi a konfiguračními soubory. (Doporučené, popřípadě ubrat -s)
pacman -Sy- Stáhne novou databázi balíčku.
pacman -Syu- Stáhne novou databázi balíčků a upgraduje celý systém
pacman -Ss "firefox "- Vyhledá balíčky související s daným výrazem
pacman -Ql firefox- Vypíše obsah balíčku firefox
pacman -Qi firefox- Vypíše informace o balíčku firefox
Nakonec si povíme něco o instalaci ze zdrojových kódů. Většina programů používaných v Linuxu je k dostání i ve formě zdrojových kódů, které si může uživatel sám upravovat a překládat do výsledné spustitelné podoby. Editovat je lze libovolným textovým editorem.
Pro překlad je třeba určitých zkušeností a znalostí operačního systému. Obecně se moc začínajícím uživatelům překlad ze zdrojových kódů nedoporučuje, protože velmi rychle zapomínají co a kam nainstalovali, nemají představu které soubory patří k danému programu a také nemusí program přeložit vždy úplně správně. Také vznikají problémy s odinstalací programů takto nainstalovaných a velmi často dochází ke kolizím s balíčkovacím systémem.
Kompilace také zabere množství času. Při překladu zdrojových kódů do binární podoby dochází k vysokému vytížení systému. U jednodušších aplikací kompilace zabere vteřiny či minuty u složitějších a rozsáhlejších projektů jako je například KDE může kompilace zabrat deset a více hodin. Samozřejmě záleží na výkonnosti vašeho hardware.
Na druhou stranu má ale instalace ze zdrojových kódů několik zásadních výhod. Především jde o teoretické zrychlení. Program, který je přeložen přímo pro váš typ hardware by měl běžet (a většinou běží) o něco rychleji. Teoreticky by se měla i zvýšit stabilita.
O překladu ze zdrojových souborů vyšel seriál Nebojíme se kompilace.
Obecně platí při kompilaci následují postup aneb svatá trojice:
./configure # můžou se připojit další volby jako např. --prefix=/usr/local make make install # jako superuživatel
Doporučuje se místo závěrečného make install použít raději checkinstall. Nedojde tak k přímé integraci programu do systému bez evidence, což by jinak mohlo být při odinstalaci problematické (pokud součástí programu není make uninstall). Při použití checkinstall se nejdříve vytvoří nový balík, který je poté standardně dále nainstalován balíčkovacím systémem. Tak předejdeme výše uvedeným problémům.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 5.1.2006 20:43 | Poslední úprava: Nicky726, 5.3.2009 17:31 | Další přispěvatelé: Saljack, David Watzke | Historie změn | Zobrazeno: 31446×
Tiskni
Sdílej:
