Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
Všechny kritické a důležité programy pro linux si ukládají svoje konfigurační soubory do /etc. Ostatní a méně důležité programy si ukládají své konfigurační soubory přímo do domovského adresáře uživatele, pod kterým je spuštěn (např. /home/uzivatel/.mplayer/config).
Mějte prosím na paměti, že každá distribuce může mít strukturu v /etc trochu jinou nebo některé soubory jinak pojmenované. Zde si popíšeme některé hlavní soubory, které by nás mohly zajímat:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czX11 # nastavení X serveru je v /X11/xorg.conf
acpi # konfigurace acpi, včetně definování tlačítek
conf.d # zde jsou uložena nastavení dalších programů
cups # nastavení tiskového serveru
dbus-1
dhclient.conf
dhcpd.conf
fam
fb.modes # nastavení framebufferu
fdprm
fonts # konfigurace fontů
fstab # konfigurace disků a souborových systémů
group # konfigurace skupin
group.lock
gshadow
gshadow-
gshadow.lock
gtk
gtk-2.0
hal
hibernate # nastavení hibernace počítače
hosts # uloženy IP adresy a jména počítače
hotplug # konfigurace Plug and Play
inittab
iptables # nastaveni firewallu (založeného na IPtables)
ld.so.conf # hlavní knihovny
lilo.conf # konfigurace zavaděče
localtime # časové pásmo
mime.types # definované přípony souborů a akce s nimi
modprobe.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.6)
modules.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.4)
mtab # uložena konfigurace disků (fstab a mtab jsou spolu propojeny)
ntp # synchronizace času přes internet
pam.d # autorizace uživatelů
passwd # hesla uživatelů (šifrována)
pcmcia # konfigurace pcmcia
printcap # tiskárna z CUPS
profile # profily (zejména cesty programů)
resolv.conf # nastavení nameserveru
sane.d # nastavení skeneru (uživatel má vlastní)
sensors.conf # konfigurace sensorů a čidel (teplota, otáčky atd.) z lm_sensors
sysconfig # některé distribuce si do tohoto adresáře ukládají nastavení
lokalizace,místních zvyklostí a mnoho dalších.
Stojí za Vaši pozornost, pokud existuje, protože většina
potřebných a užitečných nastavení je právě tam.
ssh
ssl
sysctl.conf
syslog-ng
timezone # časové pásmo
udev # konfigurace připojení periférií uživatelem (udev+fstab+hal+dbus= Plug and Play známe ve Windows)
xinetd.conf
xinetd.d
Máme dvě možnosti konfigurace - přímo ručně ditovat konfigurační soubor, nebo použít některý z nástrojů, který námi zvolená distribuce nabízí.
Rozsáhlé a komplexní sady programů, jako KDE, Gnome a podobné mají své vlastní grafické nástroje. Pokud ale chcete konfigurovat např. Apache, uchýlíte se nejspíše k možnostem vaší distribuce, pokud toto nastavení nabízí. Je většinou velmi srozumitelné i pro začátečníky a v češtině. Nezapomínejme, že vše je soubor. Veškerá konfigurace GNU/Linuxu je tudíž také v souborech, nikoliv ve zvláštních chaotických strukturách jako registry MS Windows.
Pamatujte že každý zásah do /etc může poškodit Váš systém!
Pokud se ale něco pokazí, můžete většinou předchozí nastavení obnovit buď po bootu systému, nebo přinejhorším z nějakého LiveCD, pakliže tedy máte z čeho. Před změnou konfiguračního souboru je dobré jej nejprve zazálohovat:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf xorg.conf.bc
Pro následnou obnovu:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf.bc xorg.conf
V distribuci Debian nám poslouží dpkg-reconfigure nazev-baliku, například dpkg-reconfigure xserver-xorg. Pokud má daný balíček něco ke konfiguraci, dostanete možnosti konfigurace, jinak se nenapíše nic.
/etc/apt/sources.list - pokud má vaše distribuce balíčkovaní přes apt (Debian, Ubuntu), zde nastavíte servery, nebo lokální cesty, z nichž se bude snažit získavat balíky a jejich seznamy - doporučuji man sources.list
Suse a Novell používá komplexní nástroj Yast.
Mandriva Linux používá také komplexní nástroj a to Mandriva Control Center.
Nejdůležitější nastavení jsou uložena v /etc/rc.conf.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 5.1.2006 20:43 | Poslední úprava: Nicky726, 4.3.2009 19:13 | Další přispěvatelé: h.xman, Petr M. | Historie změn | Zobrazeno: 13508×
Tiskni
Sdílej:
