Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Všechny kritické a důležité programy pro linux si ukládají svoje konfigurační soubory do /etc
. Ostatní a méně důležité programy si ukládají své konfigurační soubory přímo do domovského adresáře uživatele, pod kterým je spuštěn (např. /home/uzivatel/.mplayer/config).
Mějte prosím na paměti, že každá distribuce může mít strukturu v /etc
trochu jinou nebo některé soubory jinak pojmenované. Zde si popíšeme některé hlavní soubory, které by nás mohly zajímat:
X11 # nastavení X serveru je v /X11/xorg.conf acpi # konfigurace acpi, včetně definování tlačítek conf.d # zde jsou uložena nastavení dalších programů cups # nastavení tiskového serveru dbus-1 dhclient.conf dhcpd.conf fam fb.modes # nastavení framebufferu fdprm fonts # konfigurace fontů fstab # konfigurace disků a souborových systémů group # konfigurace skupin group.lock gshadow gshadow- gshadow.lock gtk gtk-2.0 hal hibernate # nastavení hibernace počítače hosts # uloženy IP adresy a jména počítače hotplug # konfigurace Plug and Play inittab iptables # nastaveni firewallu (založeného na IPtables) ld.so.conf # hlavní knihovny lilo.conf # konfigurace zavaděče localtime # časové pásmo mime.types # definované přípony souborů a akce s nimi modprobe.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.6) modules.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.4) mtab # uložena konfigurace disků (fstab a mtab jsou spolu propojeny) ntp # synchronizace času přes internet pam.d # autorizace uživatelů passwd # hesla uživatelů (šifrována) pcmcia # konfigurace pcmcia printcap # tiskárna z CUPS profile # profily (zejména cesty programů) resolv.conf # nastavení nameserveru sane.d # nastavení skeneru (uživatel má vlastní) sensors.conf # konfigurace sensorů a čidel (teplota, otáčky atd.) z lm_sensors sysconfig # některé distribuce si do tohoto adresáře ukládají nastavení lokalizace,místních zvyklostí a mnoho dalších. Stojí za Vaši pozornost, pokud existuje, protože většina potřebných a užitečných nastavení je právě tam. ssh ssl sysctl.conf syslog-ng timezone # časové pásmo udev # konfigurace připojení periférií uživatelem (udev+fstab+hal+dbus= Plug and Play známe ve Windows) xinetd.conf xinetd.d
Máme dvě možnosti konfigurace - přímo ručně ditovat konfigurační soubor, nebo použít některý z nástrojů, který námi zvolená distribuce nabízí.
Rozsáhlé a komplexní sady programů, jako KDE, Gnome a podobné mají své vlastní grafické nástroje. Pokud ale chcete konfigurovat např. Apache, uchýlíte se nejspíše k možnostem vaší distribuce, pokud toto nastavení nabízí. Je většinou velmi srozumitelné i pro začátečníky a v češtině. Nezapomínejme, že vše je soubor. Veškerá konfigurace GNU/Linuxu je tudíž také v souborech, nikoliv ve zvláštních chaotických strukturách jako registry MS Windows.
Pamatujte že každý zásah do /etc může poškodit Váš systém!
Pokud se ale něco pokazí, můžete většinou předchozí nastavení obnovit buď po bootu systému, nebo přinejhorším z nějakého LiveCD, pakliže tedy máte z čeho. Před změnou konfiguračního souboru je dobré jej nejprve zazálohovat:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf xorg.conf.bc
Pro následnou obnovu:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf.bc xorg.conf
V distribuci Debian nám poslouží dpkg-reconfigure nazev-baliku
, například dpkg-reconfigure xserver-xorg
. Pokud má daný balíček něco ke konfiguraci, dostanete možnosti konfigurace, jinak se nenapíše nic.
/etc/apt/sources.list - pokud má vaše distribuce balíčkovaní přes apt (Debian, Ubuntu), zde nastavíte servery, nebo lokální cesty, z nichž se bude snažit získavat balíky a jejich seznamy - doporučuji man sources.list
Suse a Novell používá komplexní nástroj Yast.
Mandriva Linux používá také komplexní nástroj a to Mandriva Control Center.
Nejdůležitější nastavení jsou uložena v /etc/rc.conf
.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 5.1.2006 20:43 | Poslední úprava: Nicky726, 4.3.2009 19:13 | Další přispěvatelé: h.xman, Petr M. | Historie změn | Zobrazeno: 13238×
Tiskni
Sdílej: