Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Všechny kritické a důležité programy pro linux si ukládají svoje konfigurační soubory do /etc
. Ostatní a méně důležité programy si ukládají své konfigurační soubory přímo do domovského adresáře uživatele, pod kterým je spuštěn (např. /home/uzivatel/.mplayer/config).
Mějte prosím na paměti, že každá distribuce může mít strukturu v /etc
trochu jinou nebo některé soubory jinak pojmenované. Zde si popíšeme některé hlavní soubory, které by nás mohly zajímat:
X11 # nastavení X serveru je v /X11/xorg.conf acpi # konfigurace acpi, včetně definování tlačítek conf.d # zde jsou uložena nastavení dalších programů cups # nastavení tiskového serveru dbus-1 dhclient.conf dhcpd.conf fam fb.modes # nastavení framebufferu fdprm fonts # konfigurace fontů fstab # konfigurace disků a souborových systémů group # konfigurace skupin group.lock gshadow gshadow- gshadow.lock gtk gtk-2.0 hal hibernate # nastavení hibernace počítače hosts # uloženy IP adresy a jména počítače hotplug # konfigurace Plug and Play inittab iptables # nastaveni firewallu (založeného na IPtables) ld.so.conf # hlavní knihovny lilo.conf # konfigurace zavaděče localtime # časové pásmo mime.types # definované přípony souborů a akce s nimi modprobe.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.6) modules.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.4) mtab # uložena konfigurace disků (fstab a mtab jsou spolu propojeny) ntp # synchronizace času přes internet pam.d # autorizace uživatelů passwd # hesla uživatelů (šifrována) pcmcia # konfigurace pcmcia printcap # tiskárna z CUPS profile # profily (zejména cesty programů) resolv.conf # nastavení nameserveru sane.d # nastavení skeneru (uživatel má vlastní) sensors.conf # konfigurace sensorů a čidel (teplota, otáčky atd.) z lm_sensors sysconfig # některé distribuce si do tohoto adresáře ukládají nastavení lokalizace,místních zvyklostí a mnoho dalších. Stojí za Vaši pozornost, pokud existuje, protože většina potřebných a užitečných nastavení je právě tam. ssh ssl sysctl.conf syslog-ng timezone # časové pásmo udev # konfigurace připojení periférií uživatelem (udev+fstab+hal+dbus= Plug and Play známe ve Windows) xinetd.conf xinetd.d
Máme dvě možnosti konfigurace - přímo ručně ditovat konfigurační soubor, nebo použít některý z nástrojů, který námi zvolená distribuce nabízí.
Rozsáhlé a komplexní sady programů, jako KDE, Gnome a podobné mají své vlastní grafické nástroje. Pokud ale chcete konfigurovat např. Apache, uchýlíte se nejspíše k možnostem vaší distribuce, pokud toto nastavení nabízí. Je většinou velmi srozumitelné i pro začátečníky a v češtině. Nezapomínejme, že vše je soubor. Veškerá konfigurace GNU/Linuxu je tudíž také v souborech, nikoliv ve zvláštních chaotických strukturách jako registry MS Windows.
Pamatujte že každý zásah do /etc může poškodit Váš systém!
Pokud se ale něco pokazí, můžete většinou předchozí nastavení obnovit buď po bootu systému, nebo přinejhorším z nějakého LiveCD, pakliže tedy máte z čeho. Před změnou konfiguračního souboru je dobré jej nejprve zazálohovat:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf xorg.conf.bc
Pro následnou obnovu:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf.bc xorg.conf
V distribuci Debian nám poslouží dpkg-reconfigure nazev-baliku
, například dpkg-reconfigure xserver-xorg
. Pokud má daný balíček něco ke konfiguraci, dostanete možnosti konfigurace, jinak se nenapíše nic.
/etc/apt/sources.list - pokud má vaše distribuce balíčkovaní přes apt (Debian, Ubuntu), zde nastavíte servery, nebo lokální cesty, z nichž se bude snažit získavat balíky a jejich seznamy - doporučuji man sources.list
Suse a Novell používá komplexní nástroj Yast.
Mandriva Linux používá také komplexní nástroj a to Mandriva Control Center.
Nejdůležitější nastavení jsou uložena v /etc/rc.conf
.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 5.1.2006 20:43 | Poslední úprava: Nicky726, 4.3.2009 19:13 | Další přispěvatelé: h.xman, Petr M. | Historie změn | Zobrazeno: 13014×
Tiskni
Sdílej: