Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Všechny kritické a důležité programy pro linux si ukládají svoje konfigurační soubory do /etc. Ostatní a méně důležité programy si ukládají své konfigurační soubory přímo do domovského adresáře uživatele, pod kterým je spuštěn (např. /home/uzivatel/.mplayer/config).
Mějte prosím na paměti, že každá distribuce může mít strukturu v /etc trochu jinou nebo některé soubory jinak pojmenované. Zde si popíšeme některé hlavní soubory, které by nás mohly zajímat:
X11 # nastavení X serveru je v /X11/xorg.conf
acpi # konfigurace acpi, včetně definování tlačítek
conf.d # zde jsou uložena nastavení dalších programů
cups # nastavení tiskového serveru
dbus-1
dhclient.conf
dhcpd.conf
fam
fb.modes # nastavení framebufferu
fdprm
fonts # konfigurace fontů
fstab # konfigurace disků a souborových systémů
group # konfigurace skupin
group.lock
gshadow
gshadow-
gshadow.lock
gtk
gtk-2.0
hal
hibernate # nastavení hibernace počítače
hosts # uloženy IP adresy a jména počítače
hotplug # konfigurace Plug and Play
inittab
iptables # nastaveni firewallu (založeného na IPtables)
ld.so.conf # hlavní knihovny
lilo.conf # konfigurace zavaděče
localtime # časové pásmo
mime.types # definované přípony souborů a akce s nimi
modprobe.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.6)
modules.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.4)
mtab # uložena konfigurace disků (fstab a mtab jsou spolu propojeny)
ntp # synchronizace času přes internet
pam.d # autorizace uživatelů
passwd # hesla uživatelů (šifrována)
pcmcia # konfigurace pcmcia
printcap # tiskárna z CUPS
profile # profily (zejména cesty programů)
resolv.conf # nastavení nameserveru
sane.d # nastavení skeneru (uživatel má vlastní)
sensors.conf # konfigurace sensorů a čidel (teplota, otáčky atd.) z lm_sensors
sysconfig # některé distribuce si do tohoto adresáře ukládají nastavení
lokalizace,místních zvyklostí a mnoho dalších.
Stojí za Vaši pozornost, pokud existuje, protože většina
potřebných a užitečných nastavení je právě tam.
ssh
ssl
sysctl.conf
syslog-ng
timezone # časové pásmo
udev # konfigurace připojení periférií uživatelem (udev+fstab+hal+dbus= Plug and Play známe ve Windows)
xinetd.conf
xinetd.d
Máme dvě možnosti konfigurace - přímo ručně ditovat konfigurační soubor, nebo použít některý z nástrojů, který námi zvolená distribuce nabízí.
Rozsáhlé a komplexní sady programů, jako KDE, Gnome a podobné mají své vlastní grafické nástroje. Pokud ale chcete konfigurovat např. Apache, uchýlíte se nejspíše k možnostem vaší distribuce, pokud toto nastavení nabízí. Je většinou velmi srozumitelné i pro začátečníky a v češtině. Nezapomínejme, že vše je soubor. Veškerá konfigurace GNU/Linuxu je tudíž také v souborech, nikoliv ve zvláštních chaotických strukturách jako registry MS Windows.
Pamatujte že každý zásah do /etc může poškodit Váš systém!
Pokud se ale něco pokazí, můžete většinou předchozí nastavení obnovit buď po bootu systému, nebo přinejhorším z nějakého LiveCD, pakliže tedy máte z čeho. Před změnou konfiguračního souboru je dobré jej nejprve zazálohovat:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf xorg.conf.bc
Pro následnou obnovu:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf.bc xorg.conf
V distribuci Debian nám poslouží dpkg-reconfigure nazev-baliku, například dpkg-reconfigure xserver-xorg. Pokud má daný balíček něco ke konfiguraci, dostanete možnosti konfigurace, jinak se nenapíše nic.
/etc/apt/sources.list - pokud má vaše distribuce balíčkovaní přes apt (Debian, Ubuntu), zde nastavíte servery, nebo lokální cesty, z nichž se bude snažit získavat balíky a jejich seznamy - doporučuji man sources.list
Suse a Novell používá komplexní nástroj Yast.
Mandriva Linux používá také komplexní nástroj a to Mandriva Control Center.
Nejdůležitější nastavení jsou uložena v /etc/rc.conf.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 5.1.2006 20:43 | Poslední úprava: Nicky726, 4.3.2009 19:13 | Další přispěvatelé: h.xman, Petr M. | Historie změn | Zobrazeno: 13508×
Tiskni
Sdílej: