Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Všechny kritické a důležité programy pro linux si ukládají svoje konfigurační soubory do /etc. Ostatní a méně důležité programy si ukládají své konfigurační soubory přímo do domovského adresáře uživatele, pod kterým je spuštěn (např. /home/uzivatel/.mplayer/config).
Mějte prosím na paměti, že každá distribuce může mít strukturu v /etc trochu jinou nebo některé soubory jinak pojmenované. Zde si popíšeme některé hlavní soubory, které by nás mohly zajímat:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czX11 # nastavení X serveru je v /X11/xorg.conf
acpi # konfigurace acpi, včetně definování tlačítek
conf.d # zde jsou uložena nastavení dalších programů
cups # nastavení tiskového serveru
dbus-1
dhclient.conf
dhcpd.conf
fam
fb.modes # nastavení framebufferu
fdprm
fonts # konfigurace fontů
fstab # konfigurace disků a souborových systémů
group # konfigurace skupin
group.lock
gshadow
gshadow-
gshadow.lock
gtk
gtk-2.0
hal
hibernate # nastavení hibernace počítače
hosts # uloženy IP adresy a jména počítače
hotplug # konfigurace Plug and Play
inittab
iptables # nastaveni firewallu (založeného na IPtables)
ld.so.conf # hlavní knihovny
lilo.conf # konfigurace zavaděče
localtime # časové pásmo
mime.types # definované přípony souborů a akce s nimi
modprobe.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.6)
modules.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.4)
mtab # uložena konfigurace disků (fstab a mtab jsou spolu propojeny)
ntp # synchronizace času přes internet
pam.d # autorizace uživatelů
passwd # hesla uživatelů (šifrována)
pcmcia # konfigurace pcmcia
printcap # tiskárna z CUPS
profile # profily (zejména cesty programů)
resolv.conf # nastavení nameserveru
sane.d # nastavení skeneru (uživatel má vlastní)
sensors.conf # konfigurace sensorů a čidel (teplota, otáčky atd.) z lm_sensors
sysconfig # některé distribuce si do tohoto adresáře ukládají nastavení
lokalizace,místních zvyklostí a mnoho dalších.
Stojí za Vaši pozornost, pokud existuje, protože většina
potřebných a užitečných nastavení je právě tam.
ssh
ssl
sysctl.conf
syslog-ng
timezone # časové pásmo
udev # konfigurace připojení periférií uživatelem (udev+fstab+hal+dbus= Plug and Play známe ve Windows)
xinetd.conf
xinetd.d
Máme dvě možnosti konfigurace - přímo ručně ditovat konfigurační soubor, nebo použít některý z nástrojů, který námi zvolená distribuce nabízí.
Rozsáhlé a komplexní sady programů, jako KDE, Gnome a podobné mají své vlastní grafické nástroje. Pokud ale chcete konfigurovat např. Apache, uchýlíte se nejspíše k možnostem vaší distribuce, pokud toto nastavení nabízí. Je většinou velmi srozumitelné i pro začátečníky a v češtině. Nezapomínejme, že vše je soubor. Veškerá konfigurace GNU/Linuxu je tudíž také v souborech, nikoliv ve zvláštních chaotických strukturách jako registry MS Windows.
Pamatujte že každý zásah do /etc může poškodit Váš systém!
Pokud se ale něco pokazí, můžete většinou předchozí nastavení obnovit buď po bootu systému, nebo přinejhorším z nějakého LiveCD, pakliže tedy máte z čeho. Před změnou konfiguračního souboru je dobré jej nejprve zazálohovat:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf xorg.conf.bc
Pro následnou obnovu:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf.bc xorg.conf
V distribuci Debian nám poslouží dpkg-reconfigure nazev-baliku, například dpkg-reconfigure xserver-xorg. Pokud má daný balíček něco ke konfiguraci, dostanete možnosti konfigurace, jinak se nenapíše nic.
/etc/apt/sources.list - pokud má vaše distribuce balíčkovaní přes apt (Debian, Ubuntu), zde nastavíte servery, nebo lokální cesty, z nichž se bude snažit získavat balíky a jejich seznamy - doporučuji man sources.list
Suse a Novell používá komplexní nástroj Yast.
Mandriva Linux používá také komplexní nástroj a to Mandriva Control Center.
Nejdůležitější nastavení jsou uložena v /etc/rc.conf.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 5.1.2006 20:43 | Poslední úprava: Nicky726, 4.3.2009 19:13 | Další přispěvatelé: h.xman, Petr M. | Historie změn | Zobrazeno: 13506×
Tiskni
Sdílej:
