Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Všechny kritické a důležité programy pro linux si ukládají svoje konfigurační soubory do /etc. Ostatní a méně důležité programy si ukládají své konfigurační soubory přímo do domovského adresáře uživatele, pod kterým je spuštěn (např. /home/uzivatel/.mplayer/config).
Mějte prosím na paměti, že každá distribuce může mít strukturu v /etc trochu jinou nebo některé soubory jinak pojmenované. Zde si popíšeme některé hlavní soubory, které by nás mohly zajímat:
X11 # nastavení X serveru je v /X11/xorg.conf
acpi # konfigurace acpi, včetně definování tlačítek
conf.d # zde jsou uložena nastavení dalších programů
cups # nastavení tiskového serveru
dbus-1
dhclient.conf
dhcpd.conf
fam
fb.modes # nastavení framebufferu
fdprm
fonts # konfigurace fontů
fstab # konfigurace disků a souborových systémů
group # konfigurace skupin
group.lock
gshadow
gshadow-
gshadow.lock
gtk
gtk-2.0
hal
hibernate # nastavení hibernace počítače
hosts # uloženy IP adresy a jména počítače
hotplug # konfigurace Plug and Play
inittab
iptables # nastaveni firewallu (založeného na IPtables)
ld.so.conf # hlavní knihovny
lilo.conf # konfigurace zavaděče
localtime # časové pásmo
mime.types # definované přípony souborů a akce s nimi
modprobe.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.6)
modules.conf # moduly, které se budou nahrávat při startu PC (jádro 2.4)
mtab # uložena konfigurace disků (fstab a mtab jsou spolu propojeny)
ntp # synchronizace času přes internet
pam.d # autorizace uživatelů
passwd # hesla uživatelů (šifrována)
pcmcia # konfigurace pcmcia
printcap # tiskárna z CUPS
profile # profily (zejména cesty programů)
resolv.conf # nastavení nameserveru
sane.d # nastavení skeneru (uživatel má vlastní)
sensors.conf # konfigurace sensorů a čidel (teplota, otáčky atd.) z lm_sensors
sysconfig # některé distribuce si do tohoto adresáře ukládají nastavení
lokalizace,místních zvyklostí a mnoho dalších.
Stojí za Vaši pozornost, pokud existuje, protože většina
potřebných a užitečných nastavení je právě tam.
ssh
ssl
sysctl.conf
syslog-ng
timezone # časové pásmo
udev # konfigurace připojení periférií uživatelem (udev+fstab+hal+dbus= Plug and Play známe ve Windows)
xinetd.conf
xinetd.d
Máme dvě možnosti konfigurace - přímo ručně ditovat konfigurační soubor, nebo použít některý z nástrojů, který námi zvolená distribuce nabízí.
Rozsáhlé a komplexní sady programů, jako KDE, Gnome a podobné mají své vlastní grafické nástroje. Pokud ale chcete konfigurovat např. Apache, uchýlíte se nejspíše k možnostem vaší distribuce, pokud toto nastavení nabízí. Je většinou velmi srozumitelné i pro začátečníky a v češtině. Nezapomínejme, že vše je soubor. Veškerá konfigurace GNU/Linuxu je tudíž také v souborech, nikoliv ve zvláštních chaotických strukturách jako registry MS Windows.
Pamatujte že každý zásah do /etc může poškodit Váš systém!
Pokud se ale něco pokazí, můžete většinou předchozí nastavení obnovit buď po bootu systému, nebo přinejhorším z nějakého LiveCD, pakliže tedy máte z čeho. Před změnou konfiguračního souboru je dobré jej nejprve zazálohovat:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf xorg.conf.bc
Pro následnou obnovu:
[root@newcastle /etc/X11]# cp xorg.conf.bc xorg.conf
V distribuci Debian nám poslouží dpkg-reconfigure nazev-baliku, například dpkg-reconfigure xserver-xorg. Pokud má daný balíček něco ke konfiguraci, dostanete možnosti konfigurace, jinak se nenapíše nic.
/etc/apt/sources.list - pokud má vaše distribuce balíčkovaní přes apt (Debian, Ubuntu), zde nastavíte servery, nebo lokální cesty, z nichž se bude snažit získavat balíky a jejich seznamy - doporučuji man sources.list
Suse a Novell používá komplexní nástroj Yast.
Mandriva Linux používá také komplexní nástroj a to Mandriva Control Center.
Nejdůležitější nastavení jsou uložena v /etc/rc.conf.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 5.1.2006 20:43 | Poslední úprava: Nicky726, 4.3.2009 19:13 | Další přispěvatelé: h.xman, Petr M. | Historie změn | Zobrazeno: 13526×
Tiskni
Sdílej: