Jména souborů

V Linuxu a ostatních UNIXových operačních systémech se u názvů souborů a adresářů rozlišuje velikost písmenek. foo, FOO, Foo jsou v Linuxu tři zcela rozdílné soubory. Název může obsahovat jakékoliv znaky s výjimkou lomítka /, ale nejlepší je používat písmena, čísla, pomlčku, podtržítko a tečku. Pokud chcete použít v názvu souboru mezeru, je třeba uzavřít název souboru do uvozovek nebo použít zpětné lomítko před danou mezerou. Zápis pak vypadá "soubor s mezerami.txt" případně soubor\ s\ mezerami.txt. Každopádně se nedoporučuje používat v názvech mezery a jiné speciální znaky. Také se vyhněte háčkům a čárkám, mohli byste s nimi mít problémy v jiných operačních systémech nebo v některých nelokalizovaných programech.

Délka názvu může být několik set znaků, ale takové názvy snižují čitelnost a špatně se s nimi pracuje.

Speciální význam mají soubory, které začínají tečkou. Ty se v běžném výpisu příkazu ls nevyskytují a obvykle slouží k uložení konfigurace (např. .bashrc). Je to kvůli tomu, že se s konfiguračními soubory často nepracuje a v normálním výpisu by pouze překážely. Příkaz ls s parametrem -a nám zobrazí i tyto skryté soubory:

ls -a ~
.                          .kodos
..                         .kpackage
.adobesvg                  .licq
.alsaplayer                .links
.bash_history              .mailcap

Adresář '.' je odkazem na aktuální adresář a '..' je odkazem na nadřazený adresář (jedinou výjimkou je kořenový adresář '/', ten nemá nadřazený adresář, proto je '..' odkazem na '/').

Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:59 | Poslední úprava: TnT, 13.11.2010 00:20 | Další přispěvatelé: Vít Ožana, Zdeněk Burda | Historie změn | Zobrazeno: 11649×

Tiskni Sdílej: