V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Text je přirozený, ve všech systémech prakticky stejný a v čase neměný způsob komunikace. Rozumějí mu lidé, není těžké ho naučit počítače (pokud je slušně formátovaný). Právě toto jsou důvody, proč je používán v unixových systémech k uchovávání konfigurace, komunikaci mezi programy, ať lokálně nebo po síti, a komunikaci s uživatelem.
Pokud je nutné upravit nějaký text v souboru, používají se na to textové editory. Mezi nejstarší a nejdokonalejší textové editory se řadí vi, jeho novější následník vim a jeho odvěký soupeř emacs.
Vi se vyskytuje na všech unixových systémech, je nenáročný, rychlý a chová se všude prakticky stejně. Vim staví na geniálním ovládání editoru vi a rozšiřuje jeho schopnosti o vlastní skriptovací jazyk, vizuální režimy výběru, pluginy a mnoho dalších užitečných vlastností. Kvalitní návod pro začátky s vimem je k dispozici na adrese http://www.kit.tul.cz/~satrapa/docs/vim/.
Někdy, vlastně celkem často, přijde vhod upravit velké množství textu, který má přesný, známý formát. Nebo se nehodí čekat na uživatele, případně je vhodné upravovat volbu v konfiguračním souboru podle aktuální nálady a dostupnosti např. sítě. Pro tyto případy existuje několik nástrojů. Mezi základní a celkem jednoduše použitelné se řadí sed.
Sed umí aplikovat regulární výraz na proud dat (standardní vstup a výstup) nebo soubor. Například:
ps aux | sed 's/honza/anicka/g'
nahradí Honzu za Aničku ve výpisu procesů a
sed '/^ao=/s/=.*$/=alsa/' -i ~/.mplayer/config
přenastaví mplayer, aby používal Alsu místo něčeho jiného (používám dvojici takovýchto příkazů k přepínání mezi používáním lokální zvukové karty notebooku a domácího počítače s běžícím esd).
Občas se hodí vyhledat nějaký text v jednom či více souborech nebo vykousat z logu jen zajímavé záznamy. K tomu slouží program grep. Například
grep -R '/etc/motd' /etc
najde, kde všude se vyskytuje zmínka o souboru '/etc/motd' v adresáři /etc.
Podrobnosti o programech sed a grep jsou v manuálových stránkách.
Protože se někomu může zdát úprava například konfiguračního souboru pomocí vimu těžká a přílíš „textová“, byly vyvinuty různé editory textu pro X. Uživateli KDE často používané kwrite a kdedit jsou toho hezkým příkladem. Tyto editory se hodí, pokud chcete opravit přesný soubor, například /etc/fstab. V KDE stačí zmáčnout Alt + F2 a zadat kdesu kwrite. Kdesu se vás zeptá na rootovské heslo, a spustí kwrite s právy roota - ovšem můžete kdesu klidně vynechat, pokud nepotřebujete práva superuživatele. Pak je také jednodušší si editor najít v nabídce.
Bylo by ovšem chybné domnívat se, že kwrite je vhodným nástrojem pro psaní např. výroční zprávy – pro rozsáhlejší texty s formátováním je vhodný OpenOffice.org
Pokud byste chtěli formátovat text na opravdu špičkové úrovni, bude Vaší volbou (La)TeX. Není to textový editor, ale značkovací jazyk (podobně jako HTML) pro formátování textu. LaTeX sice není tak jednoduchý jako HTML, ale výsledky jsou toho hodny. Typický způsob práce s ním je: napsat text ve vimu, ještě ve vimu obohatit značkami LaTeXu a poté protáhnout přes kompilátor.
A pokud si myslíte, že toto je v praxi nepoužitelné, podívejte se na knihy, které máte doma. Pokud máte nějakou novější fantasy nebo sci-fi, s velkou pravděpodobností najdete v tiráži poznámku „Sazba provedena systémem TeX“.
Pokud přeci jen dáváte přednost úpravám sázeného textu v grafickém režimu, může být vaší volbou program Scribus. Na vyzkoušení sazby v TeXu i bez znalosti jeho tagů, můžete použít grafický program Lyx.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:32 | Poslední úprava: Nicky726, 5.3.2009 18:36 | Další přispěvatelé: pholie, fakenickname | Historie změn | Zobrazeno: 17765×
Tiskni
Sdílej: