Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Ahoj, mám dvě připojení k Internetu, ve Zlíně a v Praze. Obě připojení používají 6to4. Z obou připojení funguje ipv6.google.com bezvadně. Z obou připojení Firefox automaticky načítá stránky z mého serveru (např. andrej.podzimek.org) v IPv6.
Co si ovšem neumím vysvětlit: Pro stránky www.ipv6.org, www.sixxs.net, www.pasnet.cz, www.cesnet.cz a další IPv6-enabled stránky Firefox ve Zlíně používá výhradně IPv6, zatímco v Praze používá výhradně IPv4, přestože má zjevně IPv6 k dispozici! Grrr. Proč to dělá?
Kde mám tedy hledat rozdíly? Než se pustím do humusů typu Ethereal, mohl by prosím někdo z vás zkusit uhodnout aspoň hint, čím by to mohlo být?
Jde o stejný Firefox na stejném notebooku a stejném Linuxu. Zlínská síť je IPv6 LAN se serverem, který slouží jako router. Ostatní počítače prostě jen poslouchají, co jim řekne radvd. Pražská síť sestává z jednoho ADSL modemu v režimu bridge a z notebooku, který si sám zařizuje PPPoE a 6to4.
Zaprvé mi není jasné, co to znamená „kratší“. Zadruhé, když si webový prohlížeč nechá přes DNS vyhledat příslušný server, dostane odpověď, která zpravidla obsahuje několik IPv6 i IPv4 adres. Odpověď ho ale vůbec neinformuje o nějakých statistických datech nebo o rychlosti připojení! Nemá žádnou možnost zjistit, kde a jak daleko se příslušné stroje nacházejí. Prostě jeden z nich vybere a naváže s ním spojení. Velká většina programů dnes (zcela správně) preferuje vždy IPv6 adresy, jsou-li k dispozici.
Proto je mi záhadou, proč se na stejném počítači v jedné síti preferují IPv6 adresy a v jiné nikoliv. Nehledě na velmi zvláštní fakt, že při komunikaci s mým vlastním serverem (ať už z LAN nebo z Prahy) se IPv6 adresy automaticky preferují pokaždé.
Jenom takový hloupý nápad: nemohlo by to být způsobeno DNS servery? Zatímco v Praze se používají DNS servery poskytovatele, ve Zlíně slouží jako DNS (samozřejmě) můj server.
Pokud jde o výsledky dotazů, není tam rozdíl. Ale podstatný rozdíl je v tom, že se serverem ve Zlíně se komunikuje přes IPv6.
Jednoduchá otázka tedy je: Má fakt, že byl DNS dotaz položen protokolem IPv6 vliv na to, které adresy ve výsledku budou preferovány? Zdá se mi, jako by se při dotazu přenášeném IPv6 preferovaly IPv6 adresy...
To je trik, založený na bugu. 
Když nainstalujete plugin zvaný Flagfox, bude Firefox v případě IPv4 adresy ukazovat stát, ve kterém se nachází server, a umí samozřejmě taky zobrazit IPv4 adresu.
Jenže Flagfox nepodporuje IPv6. Takže v případě těchto adres ukazuje otazník a hausnumera.
Tím se dá okamžitě zjistit, jakým protokolem byla stránka načtena.
A mimochodem, na adresách http://www.sixxs.net/, http://www.go6.net/ a http://www.ipv6.org/ se na stránku přímo vypisuje IP adresa klienta.
IPv6-only stránky (http://ipv6.google.com/) a stránky z mého serveru fungují ve Zlíně i v Praze normálně přes IPv6.
Tři stránky zmíněné v prvním odstavci fungují ve Zlíně přes IPv6 a v Praze přes IPv4. Na stejném počítači, se stejným OS a prohlížečem... (Jen s trochu jinou konfigurací sítě.)
Pořád je mi záhadou, proč se můj Firefox na IPv6 LAN připojení ve Zlíně přes 6to4 chová „správně“, tj. preferuje IPv6, zatímco při navázání 6to4 tunelu v Praze přímo z notebooku preferuje IPv4.
Mám tu zkušenost, že tyto projevy bývají způsobeny chybnou konfigurací IPv6. Například některé podsítě fungují, zatímco u jiných se okamžitě (tj. za pár desítek milisekund) vrátí odpověď o nedosažitelnosti serveru. Na takovou chybu Firefox bleskově zareaguje tak, že vybere z DNS odpovědi IPv4 adresu a naváže spojení přes IPv4, aniž by uživatel zaregistroval nějakou prodlevu nebo chybu.
Jenže v tomhle případě to musí být jiný problém. Schválně jsem ručně pokládal DNS dotazy na servery, které umějí zároveň IPv4 a IPv6. Pak jsem zkoušel ty IPv6 adresy pingnout a všechny normálně odpovídaly přes ICMPv6.
Takže teď z toho mám v hlavě galiMatyáš.
))
BINGO!
Díky za velmi přesnou a kvalifikovanou odpověď. Prověřit tvé tvrzení bylo velmi snadné: Spustil jsem browser přímo na serveru ve Zlíně (přes SSH). Choval se přesně stejně, jako by běžel na notebooku v Praze! (Preferoval IPv4, přestože IPv6 normálně fungoval.) Takže myslím, že máš naprostou pravdu.
Skutečně to funguje asi tak, že se preferuje „opravdové“ rozhraní před tunelem, pokud je možnost volby. Pouze tam, kde možnost volby není (IPv6-only DNS odpověď (http://ipv6.google.com/) nebo přímý požadavek na IPv6 adresu routovaný z LAN), se tuneluje.
Technicky vzato, není to vlastně patologický jev, ale jakási snaha o optimalizaci, chápu-li to dobře.
Z jiného pohledu by ale asi bylo lepší využívat IPv6, kdykoliv je to možné, a nebrat žádné ohledy na optimalizaci. Mám za to, že když budu maximálně zatěžovat IPv6 síť, přispívám tím v konečném důsledku k rychlejšímu rozšíření tohoto protokolu.
Soubor /etc/gai.conf na mých počítačích s ArchLinuxem není. Dokonce se musím přiznat, že jsem o něm nikdy neslyšel. Pokud se dá vhodnou konfigurací prosadit bezvýhradná preference IPv6, rád bych to zkusil. Je k tomu nějaké howto?
Taky trochu experimentuju s IPv6 a mam asi podobny problem jako ty v Praze. Ve firefoxu jsem nasel volbu network.dns.disableIPv6 (dostupna, kdyz zadas adresu about:config), kterou jsem mel nastavenou na true. Prohlizec mi tak preferoval IPv4 spojeni, kdyz mel na vyber. Pro IPv6 only sit kupodivu pouzil korektne IPv6.
Jake bylo moje prekvapeni, kdyz pri zmene hodnoty na false nezacal preferovat IPv6, ale naopak nebyl se schopen rozhodnout a tak treba www.kame.net nezobrazil vubec.
Mozna by nebylo marne pohledat, zda firefox nema nejakou skrytou volbu ala network.dns.preferIPv6, ktera by se musela pridat rucne 
Samozřejmě mám protokol IPv6 ve Firefoxu povolený. Nicméně Firefox se opravdu chová různě podle toho, zda je v IPv6 LAN nebo přímo na počítači, odkud vede tunel.
Jsem si téměř jistý, že to není bug, ale feature. (Dokonce v naprostém souladu ) Trefně to popsal kolega níže. Otázka jenom je, jak se takové feature zbavit. Každý megabyte navíc přenesený po IPv6 sítích přibližuje dobu definitivního přechodu na IPv6.
Já jednak nemám operátora O2 (ani v Praze, ani ve Zlíně) a druhak mám správně nastavené MTU, experimentálně potvrzené. (A na serveru mám --clamp-mss-to-pmtu.) To s tím /etc/gai.conf určitě vyzkouším, díky za odkaz.
Vlastně ještě jedna věc: Drobnou záhadou zůstává fakt, že při spojení z Prahy na můj server ve Zlíně se použije IPv6, přestože DNS dotaz vrací taktéž IPv4 adresu.
Určitě se dá i tohle nakonec nějak racionálně vysvětlit. Můj server je ze všech testovaných jediný, který používá 6to4 adresu. Třeba to může ovlivnit volbu těch preferencí. (Je to jediný rozdíl, který mě napadá.)
Tiskni
Sdílej: