Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Ahoj, mám dvě připojení k Internetu, ve Zlíně a v Praze. Obě připojení používají 6to4. Z obou připojení funguje ipv6.google.com bezvadně. Z obou připojení Firefox automaticky načítá stránky z mého serveru (např. andrej.podzimek.org) v IPv6.
Co si ovšem neumím vysvětlit: Pro stránky www.ipv6.org, www.sixxs.net, www.pasnet.cz, www.cesnet.cz a další IPv6-enabled stránky Firefox ve Zlíně používá výhradně IPv6, zatímco v Praze používá výhradně IPv4, přestože má zjevně IPv6 k dispozici! Grrr. Proč to dělá?
Kde mám tedy hledat rozdíly? Než se pustím do humusů typu Ethereal, mohl by prosím někdo z vás zkusit uhodnout aspoň hint, čím by to mohlo být?
Jde o stejný Firefox na stejném notebooku a stejném Linuxu. Zlínská síť je IPv6 LAN se serverem, který slouží jako router. Ostatní počítače prostě jen poslouchají, co jim řekne radvd. Pražská síť sestává z jednoho ADSL modemu v režimu bridge a z notebooku, který si sám zařizuje PPPoE a 6to4.
Zaprvé mi není jasné, co to znamená „kratší“. Zadruhé, když si webový prohlížeč nechá přes DNS vyhledat příslušný server, dostane odpověď, která zpravidla obsahuje několik IPv6 i IPv4 adres. Odpověď ho ale vůbec neinformuje o nějakých statistických datech nebo o rychlosti připojení! Nemá žádnou možnost zjistit, kde a jak daleko se příslušné stroje nacházejí. Prostě jeden z nich vybere a naváže s ním spojení. Velká většina programů dnes (zcela správně) preferuje vždy IPv6 adresy, jsou-li k dispozici.
Proto je mi záhadou, proč se na stejném počítači v jedné síti preferují IPv6 adresy a v jiné nikoliv. Nehledě na velmi zvláštní fakt, že při komunikaci s mým vlastním serverem (ať už z LAN nebo z Prahy) se IPv6 adresy automaticky preferují pokaždé.
Jenom takový hloupý nápad: nemohlo by to být způsobeno DNS servery? Zatímco v Praze se používají DNS servery poskytovatele, ve Zlíně slouží jako DNS (samozřejmě) můj server.
Pokud jde o výsledky dotazů, není tam rozdíl. Ale podstatný rozdíl je v tom, že se serverem ve Zlíně se komunikuje přes IPv6.
Jednoduchá otázka tedy je: Má fakt, že byl DNS dotaz položen protokolem IPv6 vliv na to, které adresy ve výsledku budou preferovány? Zdá se mi, jako by se při dotazu přenášeném IPv6 preferovaly IPv6 adresy...
To je trik, založený na bugu. 
Když nainstalujete plugin zvaný Flagfox, bude Firefox v případě IPv4 adresy ukazovat stát, ve kterém se nachází server, a umí samozřejmě taky zobrazit IPv4 adresu.
Jenže Flagfox nepodporuje IPv6. Takže v případě těchto adres ukazuje otazník a hausnumera.
Tím se dá okamžitě zjistit, jakým protokolem byla stránka načtena.
A mimochodem, na adresách http://www.sixxs.net/, http://www.go6.net/ a http://www.ipv6.org/ se na stránku přímo vypisuje IP adresa klienta.
IPv6-only stránky (http://ipv6.google.com/) a stránky z mého serveru fungují ve Zlíně i v Praze normálně přes IPv6.
Tři stránky zmíněné v prvním odstavci fungují ve Zlíně přes IPv6 a v Praze přes IPv4. Na stejném počítači, se stejným OS a prohlížečem... (Jen s trochu jinou konfigurací sítě.)
Pořád je mi záhadou, proč se můj Firefox na IPv6 LAN připojení ve Zlíně přes 6to4 chová „správně“, tj. preferuje IPv6, zatímco při navázání 6to4 tunelu v Praze přímo z notebooku preferuje IPv4.
Mám tu zkušenost, že tyto projevy bývají způsobeny chybnou konfigurací IPv6. Například některé podsítě fungují, zatímco u jiných se okamžitě (tj. za pár desítek milisekund) vrátí odpověď o nedosažitelnosti serveru. Na takovou chybu Firefox bleskově zareaguje tak, že vybere z DNS odpovědi IPv4 adresu a naváže spojení přes IPv4, aniž by uživatel zaregistroval nějakou prodlevu nebo chybu.
Jenže v tomhle případě to musí být jiný problém. Schválně jsem ručně pokládal DNS dotazy na servery, které umějí zároveň IPv4 a IPv6. Pak jsem zkoušel ty IPv6 adresy pingnout a všechny normálně odpovídaly přes ICMPv6.
Takže teď z toho mám v hlavě galiMatyáš.
))
BINGO!
Díky za velmi přesnou a kvalifikovanou odpověď. Prověřit tvé tvrzení bylo velmi snadné: Spustil jsem browser přímo na serveru ve Zlíně (přes SSH). Choval se přesně stejně, jako by běžel na notebooku v Praze! (Preferoval IPv4, přestože IPv6 normálně fungoval.) Takže myslím, že máš naprostou pravdu.
Skutečně to funguje asi tak, že se preferuje „opravdové“ rozhraní před tunelem, pokud je možnost volby. Pouze tam, kde možnost volby není (IPv6-only DNS odpověď (http://ipv6.google.com/) nebo přímý požadavek na IPv6 adresu routovaný z LAN), se tuneluje.
Technicky vzato, není to vlastně patologický jev, ale jakási snaha o optimalizaci, chápu-li to dobře.
Z jiného pohledu by ale asi bylo lepší využívat IPv6, kdykoliv je to možné, a nebrat žádné ohledy na optimalizaci. Mám za to, že když budu maximálně zatěžovat IPv6 síť, přispívám tím v konečném důsledku k rychlejšímu rozšíření tohoto protokolu.
Soubor /etc/gai.conf na mých počítačích s ArchLinuxem není. Dokonce se musím přiznat, že jsem o něm nikdy neslyšel. Pokud se dá vhodnou konfigurací prosadit bezvýhradná preference IPv6, rád bych to zkusil. Je k tomu nějaké howto?
Taky trochu experimentuju s IPv6 a mam asi podobny problem jako ty v Praze. Ve firefoxu jsem nasel volbu network.dns.disableIPv6 (dostupna, kdyz zadas adresu about:config), kterou jsem mel nastavenou na true. Prohlizec mi tak preferoval IPv4 spojeni, kdyz mel na vyber. Pro IPv6 only sit kupodivu pouzil korektne IPv6.
Jake bylo moje prekvapeni, kdyz pri zmene hodnoty na false nezacal preferovat IPv6, ale naopak nebyl se schopen rozhodnout a tak treba www.kame.net nezobrazil vubec.
Mozna by nebylo marne pohledat, zda firefox nema nejakou skrytou volbu ala network.dns.preferIPv6, ktera by se musela pridat rucne 
Samozřejmě mám protokol IPv6 ve Firefoxu povolený. Nicméně Firefox se opravdu chová různě podle toho, zda je v IPv6 LAN nebo přímo na počítači, odkud vede tunel.
Jsem si téměř jistý, že to není bug, ale feature. (Dokonce v naprostém souladu ) Trefně to popsal kolega níže. Otázka jenom je, jak se takové feature zbavit. Každý megabyte navíc přenesený po IPv6 sítích přibližuje dobu definitivního přechodu na IPv6.
Já jednak nemám operátora O2 (ani v Praze, ani ve Zlíně) a druhak mám správně nastavené MTU, experimentálně potvrzené. (A na serveru mám --clamp-mss-to-pmtu.) To s tím /etc/gai.conf určitě vyzkouším, díky za odkaz.
Vlastně ještě jedna věc: Drobnou záhadou zůstává fakt, že při spojení z Prahy na můj server ve Zlíně se použije IPv6, přestože DNS dotaz vrací taktéž IPv4 adresu.
Určitě se dá i tohle nakonec nějak racionálně vysvětlit. Můj server je ze všech testovaných jediný, který používá 6to4 adresu. Třeba to může ovlivnit volbu těch preferencí. (Je to jediný rozdíl, který mě napadá.)
Tiskni
Sdílej: