Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Ahoj, mám dvě připojení k Internetu, ve Zlíně a v Praze. Obě připojení používají 6to4. Z obou připojení funguje ipv6.google.com
bezvadně. Z obou připojení Firefox automaticky načítá stránky z mého serveru (např. andrej.podzimek.org
) v IPv6.
Co si ovšem neumím vysvětlit: Pro stránky www.ipv6.org
, www.sixxs.net
, www.pasnet.cz
, www.cesnet.cz
a další IPv6-enabled stránky Firefox ve Zlíně používá výhradně IPv6, zatímco v Praze používá výhradně IPv4, přestože má zjevně IPv6 k dispozici! Grrr. Proč to dělá?
Kde mám tedy hledat rozdíly? Než se pustím do humusů typu Ethereal, mohl by prosím někdo z vás zkusit uhodnout aspoň hint, čím by to mohlo být?
Jde o stejný Firefox na stejném notebooku a stejném Linuxu. Zlínská síť je IPv6 LAN se serverem, který slouží jako router. Ostatní počítače prostě jen poslouchají, co jim řekne radvd
. Pražská síť sestává z jednoho ADSL modemu v režimu bridge a z notebooku, který si sám zařizuje PPPoE a 6to4.
Zaprvé mi není jasné, co to znamená „kratší“. Zadruhé, když si webový prohlížeč nechá přes DNS vyhledat příslušný server, dostane odpověď, která zpravidla obsahuje několik IPv6 i IPv4 adres. Odpověď ho ale vůbec neinformuje o nějakých statistických datech nebo o rychlosti připojení! Nemá žádnou možnost zjistit, kde a jak daleko se příslušné stroje nacházejí. Prostě jeden z nich vybere a naváže s ním spojení. Velká většina programů dnes (zcela správně) preferuje vždy IPv6 adresy, jsou-li k dispozici.
Proto je mi záhadou, proč se na stejném počítači v jedné síti preferují IPv6 adresy a v jiné nikoliv. Nehledě na velmi zvláštní fakt, že při komunikaci s mým vlastním serverem (ať už z LAN nebo z Prahy) se IPv6 adresy automaticky preferují pokaždé.
Jenom takový hloupý nápad: nemohlo by to být způsobeno DNS servery? Zatímco v Praze se používají DNS servery poskytovatele, ve Zlíně slouží jako DNS (samozřejmě) můj server.
Pokud jde o výsledky dotazů, není tam rozdíl. Ale podstatný rozdíl je v tom, že se serverem ve Zlíně se komunikuje přes IPv6.
Jednoduchá otázka tedy je: Má fakt, že byl DNS dotaz položen protokolem IPv6 vliv na to, které adresy ve výsledku budou preferovány? Zdá se mi, jako by se při dotazu přenášeném IPv6 preferovaly IPv6 adresy...
To je trik, založený na bugu.
Když nainstalujete plugin zvaný Flagfox, bude Firefox v případě IPv4 adresy ukazovat stát, ve kterém se nachází server, a umí samozřejmě taky zobrazit IPv4 adresu.
Jenže Flagfox nepodporuje IPv6. Takže v případě těchto adres ukazuje otazník a hausnumera. Tím se dá okamžitě zjistit, jakým protokolem byla stránka načtena.
A mimochodem, na adresách http://www.sixxs.net/, http://www.go6.net/ a http://www.ipv6.org/ se na stránku přímo vypisuje IP adresa klienta.
IPv6-only stránky (http://ipv6.google.com/) a stránky z mého serveru fungují ve Zlíně i v Praze normálně přes IPv6.
Tři stránky zmíněné v prvním odstavci fungují ve Zlíně přes IPv6 a v Praze přes IPv4. Na stejném počítači, se stejným OS a prohlížečem... (Jen s trochu jinou konfigurací sítě.)
Pořád je mi záhadou, proč se můj Firefox na IPv6 LAN připojení ve Zlíně přes 6to4 chová „správně“, tj. preferuje IPv6, zatímco při navázání 6to4 tunelu v Praze přímo z notebooku preferuje IPv4.
Mám tu zkušenost, že tyto projevy bývají způsobeny chybnou konfigurací IPv6. Například některé podsítě fungují, zatímco u jiných se okamžitě (tj. za pár desítek milisekund) vrátí odpověď o nedosažitelnosti serveru. Na takovou chybu Firefox bleskově zareaguje tak, že vybere z DNS odpovědi IPv4 adresu a naváže spojení přes IPv4, aniž by uživatel zaregistroval nějakou prodlevu nebo chybu.
Jenže v tomhle případě to musí být jiný problém. Schválně jsem ručně pokládal DNS dotazy na servery, které umějí zároveň IPv4 a IPv6. Pak jsem zkoušel ty IPv6 adresy pingnout a všechny normálně odpovídaly přes ICMPv6.
Takže teď z toho mám v hlavě galiMatyáš.
BINGO!
Díky za velmi přesnou a kvalifikovanou odpověď. Prověřit tvé tvrzení bylo velmi snadné: Spustil jsem browser přímo na serveru ve Zlíně (přes SSH). Choval se přesně stejně, jako by běžel na notebooku v Praze! (Preferoval IPv4, přestože IPv6 normálně fungoval.) Takže myslím, že máš naprostou pravdu.
Skutečně to funguje asi tak, že se preferuje „opravdové“ rozhraní před tunelem, pokud je možnost volby. Pouze tam, kde možnost volby není (IPv6-only DNS odpověď (http://ipv6.google.com/
) nebo přímý požadavek na IPv6 adresu routovaný z LAN), se tuneluje.
Technicky vzato, není to vlastně patologický jev, ale jakási snaha o optimalizaci, chápu-li to dobře.
Z jiného pohledu by ale asi bylo lepší využívat IPv6, kdykoliv je to možné, a nebrat žádné ohledy na optimalizaci. Mám za to, že když budu maximálně zatěžovat IPv6 síť, přispívám tím v konečném důsledku k rychlejšímu rozšíření tohoto protokolu.
Soubor /etc/gai.conf
na mých počítačích s ArchLinuxem není. Dokonce se musím přiznat, že jsem o něm nikdy neslyšel. Pokud se dá vhodnou konfigurací prosadit bezvýhradná preference IPv6, rád bych to zkusil. Je k tomu nějaké howto?
Taky trochu experimentuju s IPv6 a mam asi podobny problem jako ty v Praze. Ve firefoxu jsem nasel volbu network.dns.disableIPv6
(dostupna, kdyz zadas adresu about:config
), kterou jsem mel nastavenou na true. Prohlizec mi tak preferoval IPv4 spojeni, kdyz mel na vyber. Pro IPv6 only sit kupodivu pouzil korektne IPv6.
Jake bylo moje prekvapeni, kdyz pri zmene hodnoty na false nezacal preferovat IPv6, ale naopak nebyl se schopen rozhodnout a tak treba www.kame.net
nezobrazil vubec.
Mozna by nebylo marne pohledat, zda firefox nema nejakou skrytou volbu ala network.dns.preferIPv6
, ktera by se musela pridat rucne
Samozřejmě mám protokol IPv6 ve Firefoxu povolený. Nicméně Firefox se opravdu chová různě podle toho, zda je v IPv6 LAN nebo přímo na počítači, odkud vede tunel.
Jsem si téměř jistý, že to není bug, ale feature. (Dokonce v naprostém souladu ) Trefně to popsal kolega níže. Otázka jenom je, jak se takové feature zbavit. Každý megabyte navíc přenesený po IPv6 sítích přibližuje dobu definitivního přechodu na IPv6.
Já jednak nemám operátora O2 (ani v Praze, ani ve Zlíně) a druhak mám správně nastavené MTU, experimentálně potvrzené. (A na serveru mám --clamp-mss-to-pmtu
.) To s tím /etc/gai.conf
určitě vyzkouším, díky za odkaz.
Vlastně ještě jedna věc: Drobnou záhadou zůstává fakt, že při spojení z Prahy na můj server ve Zlíně se použije IPv6, přestože DNS dotaz vrací taktéž IPv4 adresu.
Určitě se dá i tohle nakonec nějak racionálně vysvětlit. Můj server je ze všech testovaných jediný, který používá 6to4 adresu. Třeba to může ovlivnit volbu těch preferencí. (Je to jediný rozdíl, který mě napadá.)
Tiskni
Sdílej: