KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Ahoj,
chtel bych se zeptat na takovou specialitku: dejme tomu, ze mam dve internetova pripojeni. Jedno mobilni (4G) a druhe WiFi. Dejme tomu, ze 4G povazuji za "bezpecnejsi" pripojeni chtel bych skrz nej chodit na internetove stranky. WiFi pripojeni je zase rychlejsi a chtel bych ho pouzivat na stahovani vetsiho objemu dat (wgetem).
Chtel bych se zeptat jak vubec nakonfigurovat route pro tyto dve internetova pripojeni a pak jak zvolit u programu wget jakou branu do internetu ma pouzit. Pripadne jak toto efektivneji resit.
Dekuji
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ip rule z balíčku iproute2) určit, že jedna adresa má jít přes jednu bránu a druhá přes druhou, a pak můžete odchozí bránu určovat tím, že určíte odchozí ip adresu, kterou bude program používat. Šlo by to řídit třeba i přes fwmark nebo tos, a fwmark nastavovat v iptables podle PID, ale to bych bral jenom jako nouzové řešení.
Pak je ovšem otázka, jak jednotlivým programům říci, jakou mají používat odchozí ip adresu 
Asi to nebude umět každý, pak by mohl pomoci nějaký lokální proxy server (který by tohle uměl – třeba Squid to podle mne umí, ale stačilo by i něco méně těžkotonážního). Pak můžete mít počítač nakonfigurovaný tak, že co pojede přímo půjde přes jednu bránu, co půjde přes proxy server poběží přes druhou.
Tiskni
Sdílej:
