Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Dobry den,
chtel bych se zeptat na nejake veci z xorg.conf. Podle ruznych navodu jsem si ho nastavil, ale neco jsem nepochopil.
1. Na co je vlastne ServerLayout?
2. Kdyz jsem jsem si nainstaloval ovladac grafiky jako modul, kdybych prelozil jadro, jak se hodne doporucuje, tak by se mi v te nabidce casti objevil i tento modul a mohl bych ho pridat primo do jadra? Ma to smysl, nebo vetsinou stejne vsechno jede pres Xka?
3. Kdyz je nastaveno nekolik rozliseni, jak se mezi nimi prepinam a ktere se bere jako vychozi?
Omlouvam se za zacatecnicke dotazy a predem dekuji za odpoved.
Radek
1. V zásadě tak X.Org dostává seznam vstupních a výstupních zařízení, jejich vztah atd. Aktuální už to moc není, protože X.Org dostal nedávno autodetekci a hotplug, ale dá se s tím kouzlit (a taky zabít pár večerů, když to nefunguje) hlavně na noteboocích (touchpad jako primární myš, v USB nebo PS/2 druhá volitelná).
2. Strkat modul pro grafiku přímo do jádra podle mě nemá moc smysl. A co se týká samotné kompilace vlastního jádra, ani k tomu nevidím důvod. Distribuční jádra jsou poměrně slušně odladěná, takže pokud neprahnete po podpoře hardwaru v nových verzích, asi bych se tím nezdržoval.
3. Jako výchozí se tuším používá nejvyšší zjištěné (buď z displeje (EDID) nebo ze seznamu v xorg.conf), pokud neurčíte jinak (v Section Screen, SubSection Display). To se hodí hlavně na CRT obrazovkách, které kartě sice oznámí třeba 1600x1200, ale v 60 Hz by na to koukal jen blázen. Na přepínání režimů je pak nejlepší rozšíření RandR (Resize and Rotate Extension), pokud ho ovladač vaší karty umí a displej dodává korektní informace o dostupných režimech. K ovládání slouží programy xrandr, grandr (Gnome) nebo krandrtray (KDE).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz