Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Dobry den,
chtel bych se zeptat na nejake veci z xorg.conf. Podle ruznych navodu jsem si ho nastavil, ale neco jsem nepochopil.
1. Na co je vlastne ServerLayout?
2. Kdyz jsem jsem si nainstaloval ovladac grafiky jako modul, kdybych prelozil jadro, jak se hodne doporucuje, tak by se mi v te nabidce casti objevil i tento modul a mohl bych ho pridat primo do jadra? Ma to smysl, nebo vetsinou stejne vsechno jede pres Xka?
3. Kdyz je nastaveno nekolik rozliseni, jak se mezi nimi prepinam a ktere se bere jako vychozi?
Omlouvam se za zacatecnicke dotazy a predem dekuji za odpoved.
Radek
1. V zásadě tak X.Org dostává seznam vstupních a výstupních zařízení, jejich vztah atd. Aktuální už to moc není, protože X.Org dostal nedávno autodetekci a hotplug, ale dá se s tím kouzlit (a taky zabít pár večerů, když to nefunguje) hlavně na noteboocích (touchpad jako primární myš, v USB nebo PS/2 druhá volitelná).
2. Strkat modul pro grafiku přímo do jádra podle mě nemá moc smysl. A co se týká samotné kompilace vlastního jádra, ani k tomu nevidím důvod. Distribuční jádra jsou poměrně slušně odladěná, takže pokud neprahnete po podpoře hardwaru v nových verzích, asi bych se tím nezdržoval.
3. Jako výchozí se tuším používá nejvyšší zjištěné (buď z displeje (EDID) nebo ze seznamu v xorg.conf), pokud neurčíte jinak (v Section Screen, SubSection Display). To se hodí hlavně na CRT obrazovkách, které kartě sice oznámí třeba 1600x1200, ale v 60 Hz by na to koukal jen blázen. Na přepínání režimů je pak nejlepší rozšíření RandR (Resize and Rotate Extension), pokud ho ovladač vaší karty umí a displej dodává korektní informace o dostupných režimech. K ovládání slouží programy xrandr, grandr (Gnome) nebo krandrtray (KDE).
Tiskni
Sdílej: