Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Dobry den,
chtel bych se zeptat na nejake veci z xorg.conf. Podle ruznych navodu jsem si ho nastavil, ale neco jsem nepochopil.
1. Na co je vlastne ServerLayout?
2. Kdyz jsem jsem si nainstaloval ovladac grafiky jako modul, kdybych prelozil jadro, jak se hodne doporucuje, tak by se mi v te nabidce casti objevil i tento modul a mohl bych ho pridat primo do jadra? Ma to smysl, nebo vetsinou stejne vsechno jede pres Xka?
3. Kdyz je nastaveno nekolik rozliseni, jak se mezi nimi prepinam a ktere se bere jako vychozi?
Omlouvam se za zacatecnicke dotazy a predem dekuji za odpoved.
Radek
1. V zásadě tak X.Org dostává seznam vstupních a výstupních zařízení, jejich vztah atd. Aktuální už to moc není, protože X.Org dostal nedávno autodetekci a hotplug, ale dá se s tím kouzlit (a taky zabít pár večerů, když to nefunguje) hlavně na noteboocích (touchpad jako primární myš, v USB nebo PS/2 druhá volitelná).
2. Strkat modul pro grafiku přímo do jádra podle mě nemá moc smysl. A co se týká samotné kompilace vlastního jádra, ani k tomu nevidím důvod. Distribuční jádra jsou poměrně slušně odladěná, takže pokud neprahnete po podpoře hardwaru v nových verzích, asi bych se tím nezdržoval.
3. Jako výchozí se tuším používá nejvyšší zjištěné (buď z displeje (EDID) nebo ze seznamu v xorg.conf), pokud neurčíte jinak (v Section Screen, SubSection Display). To se hodí hlavně na CRT obrazovkách, které kartě sice oznámí třeba 1600x1200, ale v 60 Hz by na to koukal jen blázen. Na přepínání režimů je pak nejlepší rozšíření RandR (Resize and Rotate Extension), pokud ho ovladač vaší karty umí a displej dodává korektní informace o dostupných režimech. K ovládání slouží programy xrandr, grandr (Gnome) nebo krandrtray (KDE).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz