Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Část údajů uživatelů internetového supermarketu Rohlík byla odcizena. Kyberútočníci napadli nástroj zákaznické podpory Rohlíku, odcizili tak jména, e-mailové adresy, v některých případech také telefonní čísla nebo přepisy komunikace mezi klienty a zákaznickou podporou. Rohlík incident nahlásil příslušným orgánům a přijal příslušné opatření, aby zamezil podobným případům v budoucnosti, uvedla firma.
Dobry den,
chtel bych se zeptat na nejake veci z xorg.conf. Podle ruznych navodu jsem si ho nastavil, ale neco jsem nepochopil.
1. Na co je vlastne ServerLayout?
2. Kdyz jsem jsem si nainstaloval ovladac grafiky jako modul, kdybych prelozil jadro, jak se hodne doporucuje, tak by se mi v te nabidce casti objevil i tento modul a mohl bych ho pridat primo do jadra? Ma to smysl, nebo vetsinou stejne vsechno jede pres Xka?
3. Kdyz je nastaveno nekolik rozliseni, jak se mezi nimi prepinam a ktere se bere jako vychozi?
Omlouvam se za zacatecnicke dotazy a predem dekuji za odpoved.
Radek
1. V zásadě tak X.Org dostává seznam vstupních a výstupních zařízení, jejich vztah atd. Aktuální už to moc není, protože X.Org dostal nedávno autodetekci a hotplug, ale dá se s tím kouzlit (a taky zabít pár večerů, když to nefunguje) hlavně na noteboocích (touchpad jako primární myš, v USB nebo PS/2 druhá volitelná).
2. Strkat modul pro grafiku přímo do jádra podle mě nemá moc smysl. A co se týká samotné kompilace vlastního jádra, ani k tomu nevidím důvod. Distribuční jádra jsou poměrně slušně odladěná, takže pokud neprahnete po podpoře hardwaru v nových verzích, asi bych se tím nezdržoval.
3. Jako výchozí se tuším používá nejvyšší zjištěné (buď z displeje (EDID) nebo ze seznamu v xorg.conf), pokud neurčíte jinak (v Section Screen, SubSection Display). To se hodí hlavně na CRT obrazovkách, které kartě sice oznámí třeba 1600x1200, ale v 60 Hz by na to koukal jen blázen. Na přepínání režimů je pak nejlepší rozšíření RandR (Resize and Rotate Extension), pokud ho ovladač vaší karty umí a displej dodává korektní informace o dostupných režimech. K ovládání slouží programy xrandr, grandr (Gnome) nebo krandrtray (KDE).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz