Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Nemáte někdo zkušenosti s aplikací Gadmin-rsync? Hledám nějakou jednoduchou aplikaci s grafickým rozhraním na zálohování po síti. Mám 3 PC (Win i MacOSX) a jeden s openSUSE 11 kde chci zálohovat. Zkoušel jsem Grsync, ten ale bohužel neumí časový rozvrh s několika úlohama. Potřebuji, aby se mi zesynchronizovaly adresáře 1x denně postupně z různých počítačů...Gadmin-rsync se mi zdálo nejvhodnější, ale nejde mi nastavit zálohovací úlohu po síti. PC jsou připojeny k openSuse přes smb. Pokud zadám novou zálohovací úlohu, tak po zadání remote serveru, složky, přístupového jména a hesla, portu, mi to vyhodí chybu...Error: The local private key does not exist. Zálohovací úloha pak samozřejmě neproběhne...Zkoušel jsem se dívat i do nápovědy, ale tam není nic, ani na stránkách aplikace. Netušíte někdo co s tím?
Ahoj,
co s tim to netusim, ale co to zkusit obracene? Na stanicich nasdilet adresare, ktere chces synchronizovat a potom je skriptem z OpenSuse pres rsync synchronizovat. Nebude to sice v grafice, ale zase to bude fungovat 
Nazdar,
ano, aj ja by som to riesil obratene, a pouzil na to cron + rdiff-backup
Asi jsem se nevyžvejknul úplně nejlíp...v podstatě mi jde o totéž...na jednotlivých stanicích mám vysdílené adresáře, které chci synchronizovat a přistupuju k nim z openSuse přes smb. Chtěl jsem ale využít grafické nadstavby pro rsync (Gadmin-rsync), kde lze naklikat jak synchronizaci, tak časy synchronizací...synchronizace v rámci 1 počítače funguje naprosto spolehlivě, ale já právě potřebuju synchronizovat po síti...Přiznám se, že raději dávám přednost aplikacím s grafickým rozhraním (takhle podobně funguje pod Win Synchredible...), s tvorbou skriptů nemám zkušenosti
Ahoj,
nemas se ceho bat, bude to opravdu jednoduchy. Nejdriv si udelas jednuduchy skript kam napises neco takveho:
#!/bin/bash
/usr/bin/rsync -a /adresar/odkud/synchronizovat /adresar/kam/synchronizovat
a ulozis ho treba do adresare /root/bin pod jmenem synchronizace.sh a udela ho spustitelny
chmod 700 /root/bin/synchronizace.sha
potom uz staci jen pridat jeden radek do souboru /etc/crontab
25 6 * * * root /root/bin/synchronizace.sh
to znamena spoustet kazdy den v 6:25 a restartnes cron
/etc/init.d/cron restart
a je to 
Principielně to asi chápu
Ještě bych se tedy rád zeptal...Pokud je těch adresářů víc (stačí všechny příkazy napsat pod sebe do jednoho skriptu?). A pokud jsou na síti, přístupné přes smb sdílení, musím ty adresáře nejdřív namountovat, nebo to lze nějak ošetřit, aby se nemuseli klasicky mountovat a v jaké tvaru se píše adresář a přístupová hesla? Pokud to takto pak funguje, mám nějakou vizuelní kontrolu o stavu synchronizace, případně nějakých chybách.?
Díky za rady.
Prikazu muzes mit ve skriptu kolik chces, spusti se jeden po druhem, jestli potrebujes nejdriv pripojit nasdileny adresar na windows tak takhle by to cele asi vypadalo.
mount -t cifs //server/sdileni /mnt/adresar -o username=user,password=heslorsync -av /mnt/adresar /kam/chces2>&1 >> /tmp/rsync.logumount /mnt/adresarcat /tmp/rsync.log | mail -s "Log ze synchronizace" tvuj@mail.czrm /tmp/rsync.log
Do souboru rsync.log se bude zapisovat vystup i pripadne chyby ze synchronizace a nakonec ho dostanes mailem.
Tiskni
Sdílej: