Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
). Mým snem je něco jako CentOS Desktop Edition ale zase ne tak moc desktop jako Fedora.
Zdravim, mam Gentoo všude, kam se podívam, tedy na 3 strojích, na čtvrtém jsem dočasně měl Mandrivu, než tam Gentoo umístim - moc jsem zkoušel a na první pokud to neprošlo 
V nouzi si nedokážu představit, kam bych přešel
, omezenost rpm distribucí ve smyslu absence USE flagů mne skoro děsí.
Gentoo je dobrá volba, pokud nezjistíte, že stabilní portage není zas tak stabilní a musíte kvůli tomu udělat downgrade. Navíc, balík nabízí podporu USE flagu např. "vpopmail". Chcete balík s tímto flagem přeložit a ejhle, přeložení již není možné z důvodu, že daný balík již tento flag nepodoruje. No není to na palici ? Navíc, starší verze v portech pro jistotu není vůbec.
Prostě mám ten pocit, že Gentoo už dávno není to, co to bývalo.
Nasadit ho na server bych se dnes už docela bál.
Nasazení na desktop je ale čistě volbou uživatele.
Nic méně, spousta věcí v portech je dnes "zastaralá" a pokud v portech najdu verzi novější, tak si ji z pravidla musím odmaskovat - např. VMware Server 1.0.8 nebo horde-webmail. O grafických ovladačích raději mluvit nebudu.
Pravda je ta, že všude na desktopech mám Windows, ale Gentoo bych si už na server asi nepustil. Minimálně né na server, na kterém mi záleží a u kterého potřebuji včas reagovat na aktualizace (ssl, kernel, ssh). Dalším faktem je to, že Gentoo takřka nikdo nepodporuje, což u RHEL based distribucí je podpora naprosto všeho - Oracle, VMware, atd...
Je to pouze můj názor, tak bych se někoho nerad dotknul a je i možné, že se pletu.
Nic méně, z pohledu Linuxu bych na desktop asi opravdu použil to Ubuntu.
…balík nabízí podporu USE flagu např. "vpopmail". Chcete balík s tímto flagem přeložit a ejhle, přeložení již není možné z důvodu, že daný balík již tento flag nepodoruje. No není to na palici?Nahlásils to do Bugzilly?
Ne, nenahlásil - nemám na to čas
.......ja vím, špatný přístup.
Na tvoju otazku si musis odpovedat sam.Najlepsie riesenie je vyskusat si Gentoo sam a sam aj vyvodit dosledky.Ja by som ti oporucil kombinaciu Debian a FreeBSD :)
Gentoo je Gentoo a tazko sa k nemu vyjadrovat.V davnych priekopnickych dobach ked sme kompilovali od stage 1 a radovali sa z kazdeho % vykonu su nenavratne prec.Tak ako su nenavratne prec 8 bity.
Odporucanie Debian Lenny.
Gentoo by som uz neodporucal, predsa len nie je to, co byvalo. Ale to neznamena, ze napriklad archlinux, ktory je na gentoo "zalozeny" nie je na zahodenie. Preto by som odporucal prave archlinux.
P.S.: Budu instalovat na notebook a jsou pro mě důležitá multimédia.
Případně, napadá vás ještě nějaká jiná (lepší?) volba s dostatečnou uživatelskou základnou? Preferuji RPM distra a spíše nestabiltu před zastaralostí (tím nemyslím KDE 4Zkusil jste mandrivu? Ta na ten popis sedí.).
přístup "uživatel tomu nerozumí"Pokud chcete kompilovat, atd, tak myslím že se všechny distra v tomto ohledu chovají stejně. Stačí spustit shell, nainstalovat devel balíčky a jede se.
Před cca třemi roky jsem s ním byl velmi spokojený a na SUSE přešel hlavně kvůli snazší konfiguraci (teď už to není problém).Já se zatím vždycky vrátil ke Gentoo (pokusy: Mandriva, Arch, OpenSUSE, Ubuntu). Nic nemělo extra přednosti a všude se objevil nějaký ten specifický problém. Co jsem potřeboval, to jsem v Gentoo vyřešil. Ještě používám Debian Lenny, na starším počítači, ten tam bude až do smrti HW.
NetworkManager je asi jedna z mála věcí, která je v SUSE 11.1 o hodně lepší než v 10.3. Lví podíl na tom mají intelí ovladače bezdrátu, které se za poslední rok významně zlepšily.
NetworkManager. Ten mi přinesl snadnou správu sítě, která byla na Gentoo docela problém.Používám (K)NetworkManager. Ještě jsem k tomu něco instaloval (ifplugd tuším a ještě něco?)... od té doby, co jsou ovladače pro wifi v jádře všechno běží a připojuje se k sítím jedna radost, kontrolky svítí a blikají (Thinkpad T60). Ano, je to pravda, na začátku jsem si to musel trošku poladit, ale od té doby jsem už zapomněl, že něco takového existuje - nemám s tím totiž žádné problémy. V jiných distribucích jsem zažil taky různé mouchy, ale cesta k jejich řešení byla nakonec vždy obtížnější než v Gentoo (často velmi těžko k dohledání, za všechny bych zmínil podivné náhodné zamrzání při bootování u OpenSUSE). Takže jsem se vrátil a zatím nejsem tak nespokojený, naopak řeším toho čím dál tím míň, skoro nic. Jenomže univerzální rada neexistuje, to je jak poradit, jaký koupit auto. Nakonec vám to musí osobně sednout a v tom vám nikdo neporadí
Gentoo je super. Zajimalo jak rychle se da zkompilovat treba openoffice na nejlepsich procesorech. Az bude cas kompilace zanedbatelny pak budou binarky zbytecne. I kdyz tezko rict jestli nekdy ten cas bude zanedbatelny kdyz slozitost projektu roste take...
Jj to vim napriklad pouziti ccache.. jde spis o to ze tu dobu kompilace povazuji za nejvetsi slabinu gentoo. Nerikam ze to vadi zrovna me (i kdyz obcas ano i to wine trva neco kolem 45 min na prumernem procaku a to je celkem dlouho kdyz chcete co nejdriv neco zaburit :]) ale asi to vadi ostatnim. Jinak je pro me gentoo ve vsech ohledech >= nez ostatni distra co jsem zkousel
Tiskni
Sdílej: