Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zdravim,
mam problem jak na linuxu rozjet 2 karty s Xwindow a consoli, kde na jedne by byla standartni console(text mode) a na druhe X-windows. Skonfigurovano mam tak ze na jednom monitoru(hlavni systemova karta nastavena pres BIOS) mam tu text consoli a na druhe karte ve vyberu v xorg.conf mam X-ka. Ale funguje mi to jedine kdyz se bud preprnu do X-ek(druha karta), tak muzu pracovat v X-kach, ale console na prvni karte se vypne a to same kdyz se prepnu do console tak se vypnou X-ka. Jde pouzit soucasny provoz konzole na jedne karte a X-windows na karte druhe??
Diky za info
Disclaimer: možná se pletu.
Obávám se, že to nejde, protože kernel pro kernel existuje jen jedna aktivní VT (virtuální terminál) a sám víc monitorů neobsluhuje (pokud máte konzoli zrcadlenou na obou výstupech, je to věc biosu, ne kernelu). Xka obsadí jednu VT a k více monitorům přistupují přímo přes hardware, nez účasti kernelu. Proto mi přijde, že co chcete není možné (aspoň v současné době - výhledově má být přepínání grafických režimů atd přímo v jádře, tak pak možná ano).
(Workaround: připojit se ke stroji přes síť sshčkem z jiného počáítače. Případně přes sériový port a terminál, ale hw terminál asi už jen tak někdo nemá (já ne)...)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz