Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Zdravim,
Mel bych takovy dotaz na zkusenosti s antispamovym resenim na linuxu.
Mam: debian, postfix, spamassassin, amavis.
Bohuzel se mi nedari na serveru kde je cca 30 uctu provest takove nastaveni, aby byl spam rozumne filtrovan a do spamu nepadali emaily, ktere spamem nejsou. Na server mi chodi nekolik set spamu denne. Komunikace je prevazne v cestine a naglictine (nevim zda to ma vliv).
Mate prosim nekdo nejakou zkusenost zda je mozne toto efektivne resit na linuxu nebo je lepsi prejit na nejake komercni reseni?
predem dekuji
Já mám něco podobného na antispamové/antivirové gateway: OpenBSD, Postfix, SpamassAssin, Amavis, ClamAV. Za dva roky provozu je úspěšnost zachycení spamu více než 99.9%, tzn. false positive (tj. validní zpráva označená za spam) menší než 0.01%. Což si myslím je hodně dobré. Předpokladem je hodně modulů do SpamAssassinu (já mám FuzzyOCR, Razor, PyZor, DCC a další) a použití (trochu kontroverzních -- alespoň v poslední době) RBL databází. Stejně tak používám (opět trochu kontroverzní) greylisting za pomoci postgrey. Dalším předpokladem bylo naučení Bayesovské databáze SpamAssassinu na dostatečném vzorku spamů (u mě to bylo přes 25.000 spamů které jsem předtím nashromáždil na MS Exchange).
Závěr: jde to udělat svépomocí hodně dobře, ale zabere to trochu času a člověk musí vědět co dělá
A nebyla by zde ochotna duse mi stimto vypomoci? Samozrejme bych se revansoval.
jako prvni nasad greylisting, byl jsem hodne prekvapenej kolik spamu slo do haje, a jak se nam ulevilo.
Súhlasím, že greylisting veľmi pomôže, ale u neho opatrenia proti spamu skončiť nemôžu. Jeho účinnosť postupne klesá s tým ako stúpa úroveň malware. Keď som postgrey pred rokom aj niečo nasadzoval, tak 90% príchodzej pošty sa cez neho nedostalo. Teraz je to už len asi 60%.
Tiskni
Sdílej: