Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zdravim,
Mel bych takovy dotaz na zkusenosti s antispamovym resenim na linuxu.
Mam: debian, postfix, spamassassin, amavis.
Bohuzel se mi nedari na serveru kde je cca 30 uctu provest takove nastaveni, aby byl spam rozumne filtrovan a do spamu nepadali emaily, ktere spamem nejsou. Na server mi chodi nekolik set spamu denne. Komunikace je prevazne v cestine a naglictine (nevim zda to ma vliv).
Mate prosim nekdo nejakou zkusenost zda je mozne toto efektivne resit na linuxu nebo je lepsi prejit na nejake komercni reseni?
predem dekuji
Já mám něco podobného na antispamové/antivirové gateway: OpenBSD, Postfix, SpamassAssin, Amavis, ClamAV. Za dva roky provozu je úspěšnost zachycení spamu více než 99.9%, tzn. false positive (tj. validní zpráva označená za spam) menší než 0.01%. Což si myslím je hodně dobré. Předpokladem je hodně modulů do SpamAssassinu (já mám FuzzyOCR, Razor, PyZor, DCC a další) a použití (trochu kontroverzních -- alespoň v poslední době) RBL databází. Stejně tak používám (opět trochu kontroverzní) greylisting za pomoci postgrey. Dalším předpokladem bylo naučení Bayesovské databáze SpamAssassinu na dostatečném vzorku spamů (u mě to bylo přes 25.000 spamů které jsem předtím nashromáždil na MS Exchange).
Závěr: jde to udělat svépomocí hodně dobře, ale zabere to trochu času a člověk musí vědět co dělá
A nebyla by zde ochotna duse mi stimto vypomoci? Samozrejme bych se revansoval.
jako prvni nasad greylisting, byl jsem hodne prekvapenej kolik spamu slo do haje, a jak se nam ulevilo.
Súhlasím, že greylisting veľmi pomôže, ale u neho opatrenia proti spamu skončiť nemôžu. Jeho účinnosť postupne klesá s tým ako stúpa úroveň malware. Keď som postgrey pred rokom aj niečo nasadzoval, tak 90% príchodzej pošty sa cez neho nedostalo. Teraz je to už len asi 60%.
Tiskni
Sdílej: