LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Zdravim,
Mel bych takovy dotaz na zkusenosti s antispamovym resenim na linuxu.
Mam: debian, postfix, spamassassin, amavis.
Bohuzel se mi nedari na serveru kde je cca 30 uctu provest takove nastaveni, aby byl spam rozumne filtrovan a do spamu nepadali emaily, ktere spamem nejsou. Na server mi chodi nekolik set spamu denne. Komunikace je prevazne v cestine a naglictine (nevim zda to ma vliv).
Mate prosim nekdo nejakou zkusenost zda je mozne toto efektivne resit na linuxu nebo je lepsi prejit na nejake komercni reseni?
predem dekuji
Já mám něco podobného na antispamové/antivirové gateway: OpenBSD, Postfix, SpamassAssin, Amavis, ClamAV. Za dva roky provozu je úspěšnost zachycení spamu více než 99.9%, tzn. false positive (tj. validní zpráva označená za spam) menší než 0.01%. Což si myslím je hodně dobré. Předpokladem je hodně modulů do SpamAssassinu (já mám FuzzyOCR, Razor, PyZor, DCC a další) a použití (trochu kontroverzních -- alespoň v poslední době) RBL databází. Stejně tak používám (opět trochu kontroverzní) greylisting za pomoci postgrey. Dalším předpokladem bylo naučení Bayesovské databáze SpamAssassinu na dostatečném vzorku spamů (u mě to bylo přes 25.000 spamů které jsem předtím nashromáždil na MS Exchange).
Závěr: jde to udělat svépomocí hodně dobře, ale zabere to trochu času a člověk musí vědět co dělá
A nebyla by zde ochotna duse mi stimto vypomoci? Samozrejme bych se revansoval.
jako prvni nasad greylisting, byl jsem hodne prekvapenej kolik spamu slo do haje, a jak se nam ulevilo.
Súhlasím, že greylisting veľmi pomôže, ale u neho opatrenia proti spamu skončiť nemôžu. Jeho účinnosť postupne klesá s tým ako stúpa úroveň malware. Keď som postgrey pred rokom aj niečo nasadzoval, tak 90% príchodzej pošty sa cez neho nedostalo. Teraz je to už len asi 60%.
Tiskni Sdílej: