Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Byla vydána nová verze 6.4 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.16.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.1 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Qsynth dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Qt GUI nad softwarovým syntezátorem FluidSynth (Wikipedie).
V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Zdravim,
Mel bych takovy dotaz na zkusenosti s antispamovym resenim na linuxu.
Mam: debian, postfix, spamassassin, amavis.
Bohuzel se mi nedari na serveru kde je cca 30 uctu provest takove nastaveni, aby byl spam rozumne filtrovan a do spamu nepadali emaily, ktere spamem nejsou. Na server mi chodi nekolik set spamu denne. Komunikace je prevazne v cestine a naglictine (nevim zda to ma vliv).
Mate prosim nekdo nejakou zkusenost zda je mozne toto efektivne resit na linuxu nebo je lepsi prejit na nejake komercni reseni?
predem dekuji
Já mám něco podobného na antispamové/antivirové gateway: OpenBSD, Postfix, SpamassAssin, Amavis, ClamAV. Za dva roky provozu je úspěšnost zachycení spamu více než 99.9%, tzn. false positive (tj. validní zpráva označená za spam) menší než 0.01%. Což si myslím je hodně dobré. Předpokladem je hodně modulů do SpamAssassinu (já mám FuzzyOCR, Razor, PyZor, DCC a další) a použití (trochu kontroverzních -- alespoň v poslední době) RBL databází. Stejně tak používám (opět trochu kontroverzní) greylisting za pomoci postgrey. Dalším předpokladem bylo naučení Bayesovské databáze SpamAssassinu na dostatečném vzorku spamů (u mě to bylo přes 25.000 spamů které jsem předtím nashromáždil na MS Exchange).
Závěr: jde to udělat svépomocí hodně dobře, ale zabere to trochu času a člověk musí vědět co dělá
A nebyla by zde ochotna duse mi stimto vypomoci? Samozrejme bych se revansoval.
jako prvni nasad greylisting, byl jsem hodne prekvapenej kolik spamu slo do haje, a jak se nam ulevilo.
Súhlasím, že greylisting veľmi pomôže, ale u neho opatrenia proti spamu skončiť nemôžu. Jeho účinnosť postupne klesá s tým ako stúpa úroveň malware. Keď som postgrey pred rokom aj niečo nasadzoval, tak 90% príchodzej pošty sa cez neho nedostalo. Teraz je to už len asi 60%.
Tiskni
Sdílej: