Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Zdravim,
Mel bych takovy dotaz na zkusenosti s antispamovym resenim na linuxu.
Mam: debian, postfix, spamassassin, amavis.
Bohuzel se mi nedari na serveru kde je cca 30 uctu provest takove nastaveni, aby byl spam rozumne filtrovan a do spamu nepadali emaily, ktere spamem nejsou. Na server mi chodi nekolik set spamu denne. Komunikace je prevazne v cestine a naglictine (nevim zda to ma vliv).
Mate prosim nekdo nejakou zkusenost zda je mozne toto efektivne resit na linuxu nebo je lepsi prejit na nejake komercni reseni?
predem dekuji
Já mám něco podobného na antispamové/antivirové gateway: OpenBSD, Postfix, SpamassAssin, Amavis, ClamAV. Za dva roky provozu je úspěšnost zachycení spamu více než 99.9%, tzn. false positive (tj. validní zpráva označená za spam) menší než 0.01%. Což si myslím je hodně dobré. Předpokladem je hodně modulů do SpamAssassinu (já mám FuzzyOCR, Razor, PyZor, DCC a další) a použití (trochu kontroverzních -- alespoň v poslední době) RBL databází. Stejně tak používám (opět trochu kontroverzní) greylisting za pomoci postgrey. Dalším předpokladem bylo naučení Bayesovské databáze SpamAssassinu na dostatečném vzorku spamů (u mě to bylo přes 25.000 spamů které jsem předtím nashromáždil na MS Exchange).
Závěr: jde to udělat svépomocí hodně dobře, ale zabere to trochu času a člověk musí vědět co dělá
A nebyla by zde ochotna duse mi stimto vypomoci? Samozrejme bych se revansoval.
jako prvni nasad greylisting, byl jsem hodne prekvapenej kolik spamu slo do haje, a jak se nam ulevilo.
Súhlasím, že greylisting veľmi pomôže, ale u neho opatrenia proti spamu skončiť nemôžu. Jeho účinnosť postupne klesá s tým ako stúpa úroveň malware. Keď som postgrey pred rokom aj niečo nasadzoval, tak 90% príchodzej pošty sa cez neho nedostalo. Teraz je to už len asi 60%.
Tiskni
Sdílej: