Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
man tar
-N ....
Neodpovím, další podotázky:
Není jednodušší vytvářet tar již s požadovaným obsahem?
Je nutné používat tar, existuje-li např. rsync* utility?
Jaký je účel takového použití taru? (to měl být první dotaz)
PM
dobry den
Existuje avfs, coz je FUSE zalezitost pro mountovani ruznych ne-filesystemu.
Ve verzi v me distribuci to ma read-only podporu pro tar/gzip.
Takze neni problem pristupovat k jednotlivym souborum pomoci konstrukce find -print0 | xargs -0 ....
Rozhodne to ale nedoporucuji na produkcni nasazeni.
A parsovat vystup z 'tar -t --verbose' bych nedoporucoval uz vubec (osetrit vsechny pripustne znaky neni zadna sranda).
marek
Jde to třeba takhle:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9.2.2009 13:41
#!/usr/bin/python
import tarfile, time
days = 30
now = time.time()
tarnew = tarfile.open('pokus_new.tar', 'w')
tarold = tarfile.open('pokus.tar')
count = 0
for item in tarold:
if not item.isfile(): continue
if (now-item.mtime)/86400 < days:
print item.name
content = tarold.extractfile(item)
tarnew.addfile(item, content)
count += 1
tarnew.close()
print count, 'items'
Vezme to pokus.tar a vytvoří pokus_new.tar, ve kterém jsou pouze soubory novější než 30 dní. O adresářích se mi nechtělo přemýšlet, takže je přeskakuju. Budou tam nějaké nebo to bude „plochý“ seznam souborů?
Tiskni
Sdílej:
