Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ubuntu bootuje přes DHCP, natáhne si adresu 10.0.0.3 (internet ADSL od O2) na síťovou kartu eth0. Když se podívám do /etc/network/interfaces je tam pouze:
auto lo
iface lo inet loopback
Nějak mi tam chybí eth0. Můj problém je, že všechny návody na VirtualBox, aby virtuální stroj dostal vlastní IP, počítají s konfigurací eth0 v tomto souboru. Jak tedy má vypadat v Ubuntu /etc/network/interfaces, aby fungovalo přes bridge_ports rozhraní vbox0, když se eth0 zavádí někde jinde? Nebo mi poradíte jiný způsob?
Předem díky za rady.
Omlouvám se, v té heslovitosti jsem byl trochu stručný.
Hlavní systém je Ubuntu 64b. Po zadání ifconfig vidím kromě eth0 (jediná HW síťovka) leště lokální smičku. V souboru /etc/network/interfaces není eth0 zmíněna.
Na tento systém jsem nainstaloval VirtualBox. Teď si vytvořím virtuální stroj s debianem. VirtualBox dělá standardně, že mu vytvoří virtuální síť pomocí NAT, takže pokud Ubuntu má 10.0.0.3, dostane tento virtuální Debian něco jako 10.0.3.15 a bude neviditelný pro ostatní počítače na domácí síti. Aby tento virtuální Debian byl vidět i z jiných strojů v reálné síti, musí dostat síťové rozhraní a IP. VirtualBox to řeší pomoci bridge-utils - moc tomu nerozumím, ale řekl bych, že k síťovce eth0 v reálném stroji postaví "most" k síťovce "vbox0" - která je virtuální v reálném stroji.
Takže můj dotaz - proč není eth0 u Ubuntu v interfaces a jak potom mám nastavit VirtualBox, aby virtuální stroj dostal adresu, která bude vidět z ostatních skutečných strojů?
a máš nejnovější VirtualBox? v tomhle tam teď byly velký změny a "bridging" už neni to svinstvo co bejvalo..
no a ted staci v nastaveni konkretni virtualni masiny dat jako sdilenej interface ten, kterej normalne vyuzivas (tj. eth0 nebo wlan0, atd..) a zbytek obstara VBox sam.. cili nemusis vytvaret tap interface, apod..
Díky všem za rady, opravdu stačí instalovat novou verzi (pravděpodobně 2.1.0 a vyšší) a virtualizovaný systém je v "normální" síti. Trochu mě mrzí, že to není ve standardních zdrojích mého krásného a nového Ubuntu.
Takže postup pro ostatní:
#odinstalace verze z Ubuntu
sudo apt-get remove virtualbox
# instalace verze stažené z internetu
dpkg -i virtualbox-2.1_2.1.4-42893_Ubuntu_intrepid_amd64.deb
A teď už je jenom potřeba sledovat Ubuntu, kdy tuto verzi začlení do normální distribuce, potom okamžitě odebrat tuto improvizovaně instalovanou (zjistit si formát dpkg remove) a používat tu ditribuční, kde se nám Ubuntu stará o záplaty.
Tiskni
Sdílej: