České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Ubuntu bootuje přes DHCP, natáhne si adresu 10.0.0.3 (internet ADSL od O2) na síťovou kartu eth0. Když se podívám do /etc/network/interfaces je tam pouze:
auto lo
iface lo inet loopback
Nějak mi tam chybí eth0. Můj problém je, že všechny návody na VirtualBox, aby virtuální stroj dostal vlastní IP, počítají s konfigurací eth0 v tomto souboru. Jak tedy má vypadat v Ubuntu /etc/network/interfaces, aby fungovalo přes bridge_ports rozhraní vbox0, když se eth0 zavádí někde jinde? Nebo mi poradíte jiný způsob?
Předem díky za rady.
Omlouvám se, v té heslovitosti jsem byl trochu stručný.
Hlavní systém je Ubuntu 64b. Po zadání ifconfig vidím kromě eth0 (jediná HW síťovka) leště lokální smičku. V souboru /etc/network/interfaces není eth0 zmíněna.
Na tento systém jsem nainstaloval VirtualBox. Teď si vytvořím virtuální stroj s debianem. VirtualBox dělá standardně, že mu vytvoří virtuální síť pomocí NAT, takže pokud Ubuntu má 10.0.0.3, dostane tento virtuální Debian něco jako 10.0.3.15 a bude neviditelný pro ostatní počítače na domácí síti. Aby tento virtuální Debian byl vidět i z jiných strojů v reálné síti, musí dostat síťové rozhraní a IP. VirtualBox to řeší pomoci bridge-utils - moc tomu nerozumím, ale řekl bych, že k síťovce eth0 v reálném stroji postaví "most" k síťovce "vbox0" - která je virtuální v reálném stroji.
Takže můj dotaz - proč není eth0 u Ubuntu v interfaces a jak potom mám nastavit VirtualBox, aby virtuální stroj dostal adresu, která bude vidět z ostatních skutečných strojů?
a máš nejnovější VirtualBox? v tomhle tam teď byly velký změny a "bridging" už neni to svinstvo co bejvalo..
no a ted staci v nastaveni konkretni virtualni masiny dat jako sdilenej interface ten, kterej normalne vyuzivas (tj. eth0 nebo wlan0, atd..) a zbytek obstara VBox sam.. cili nemusis vytvaret tap interface, apod..
Díky všem za rady, opravdu stačí instalovat novou verzi (pravděpodobně 2.1.0 a vyšší) a virtualizovaný systém je v "normální" síti. Trochu mě mrzí, že to není ve standardních zdrojích mého krásného a nového Ubuntu.
Takže postup pro ostatní:
#odinstalace verze z Ubuntu
sudo apt-get remove virtualbox
# instalace verze stažené z internetu
dpkg -i virtualbox-2.1_2.1.4-42893_Ubuntu_intrepid_amd64.deb
A teď už je jenom potřeba sledovat Ubuntu, kdy tuto verzi začlení do normální distribuce, potom okamžitě odebrat tuto improvizovaně instalovanou (zjistit si formát dpkg remove) a používat tu ditribuční, kde se nám Ubuntu stará o záplaty.
Tiskni
Sdílej: