O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Ubuntu bootuje přes DHCP, natáhne si adresu 10.0.0.3 (internet ADSL od O2) na síťovou kartu eth0. Když se podívám do /etc/network/interfaces je tam pouze:
auto lo
iface lo inet loopback
Nějak mi tam chybí eth0. Můj problém je, že všechny návody na VirtualBox, aby virtuální stroj dostal vlastní IP, počítají s konfigurací eth0 v tomto souboru. Jak tedy má vypadat v Ubuntu /etc/network/interfaces, aby fungovalo přes bridge_ports rozhraní vbox0, když se eth0 zavádí někde jinde? Nebo mi poradíte jiný způsob?
Předem díky za rady.
Omlouvám se, v té heslovitosti jsem byl trochu stručný.
Hlavní systém je Ubuntu 64b. Po zadání ifconfig vidím kromě eth0 (jediná HW síťovka) leště lokální smičku. V souboru /etc/network/interfaces není eth0 zmíněna.
Na tento systém jsem nainstaloval VirtualBox. Teď si vytvořím virtuální stroj s debianem. VirtualBox dělá standardně, že mu vytvoří virtuální síť pomocí NAT, takže pokud Ubuntu má 10.0.0.3, dostane tento virtuální Debian něco jako 10.0.3.15 a bude neviditelný pro ostatní počítače na domácí síti. Aby tento virtuální Debian byl vidět i z jiných strojů v reálné síti, musí dostat síťové rozhraní a IP. VirtualBox to řeší pomoci bridge-utils - moc tomu nerozumím, ale řekl bych, že k síťovce eth0 v reálném stroji postaví "most" k síťovce "vbox0" - která je virtuální v reálném stroji.
Takže můj dotaz - proč není eth0 u Ubuntu v interfaces a jak potom mám nastavit VirtualBox, aby virtuální stroj dostal adresu, která bude vidět z ostatních skutečných strojů?
a máš nejnovější VirtualBox? v tomhle tam teď byly velký změny a "bridging" už neni to svinstvo co bejvalo..
no a ted staci v nastaveni konkretni virtualni masiny dat jako sdilenej interface ten, kterej normalne vyuzivas (tj. eth0 nebo wlan0, atd..) a zbytek obstara VBox sam.. cili nemusis vytvaret tap interface, apod..
Díky všem za rady, opravdu stačí instalovat novou verzi (pravděpodobně 2.1.0 a vyšší) a virtualizovaný systém je v "normální" síti. Trochu mě mrzí, že to není ve standardních zdrojích mého krásného a nového Ubuntu.
Takže postup pro ostatní:
#odinstalace verze z Ubuntu
sudo apt-get remove virtualbox
# instalace verze stažené z internetu
dpkg -i virtualbox-2.1_2.1.4-42893_Ubuntu_intrepid_amd64.deb
A teď už je jenom potřeba sledovat Ubuntu, kdy tuto verzi začlení do normální distribuce, potom okamžitě odebrat tuto improvizovaně instalovanou (zjistit si formát dpkg remove) a používat tu ditribuční, kde se nám Ubuntu stará o záplaty.
Tiskni
Sdílej: