Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Ubuntu bootuje přes DHCP, natáhne si adresu 10.0.0.3 (internet ADSL od O2) na síťovou kartu eth0. Když se podívám do /etc/network/interfaces je tam pouze:
auto lo
iface lo inet loopback
Nějak mi tam chybí eth0. Můj problém je, že všechny návody na VirtualBox, aby virtuální stroj dostal vlastní IP, počítají s konfigurací eth0 v tomto souboru. Jak tedy má vypadat v Ubuntu /etc/network/interfaces, aby fungovalo přes bridge_ports rozhraní vbox0, když se eth0 zavádí někde jinde? Nebo mi poradíte jiný způsob?
Předem díky za rady.
16.2.2009 23:35
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Omlouvám se, v té heslovitosti jsem byl trochu stručný.
Hlavní systém je Ubuntu 64b. Po zadání ifconfig vidím kromě eth0 (jediná HW síťovka) leště lokální smičku. V souboru /etc/network/interfaces není eth0 zmíněna.
Na tento systém jsem nainstaloval VirtualBox. Teď si vytvořím virtuální stroj s debianem. VirtualBox dělá standardně, že mu vytvoří virtuální síť pomocí NAT, takže pokud Ubuntu má 10.0.0.3, dostane tento virtuální Debian něco jako 10.0.3.15 a bude neviditelný pro ostatní počítače na domácí síti. Aby tento virtuální Debian byl vidět i z jiných strojů v reálné síti, musí dostat síťové rozhraní a IP. VirtualBox to řeší pomoci bridge-utils - moc tomu nerozumím, ale řekl bych, že k síťovce eth0 v reálném stroji postaví "most" k síťovce "vbox0" - která je virtuální v reálném stroji.
Takže můj dotaz - proč není eth0 u Ubuntu v interfaces a jak potom mám nastavit VirtualBox, aby virtuální stroj dostal adresu, která bude vidět z ostatních skutečných strojů?
a máš nejnovější VirtualBox? v tomhle tam teď byly velký změny a "bridging" už neni to svinstvo co bejvalo..
17.2.2009 10:27
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
no a ted staci v nastaveni konkretni virtualni masiny dat jako sdilenej interface ten, kterej normalne vyuzivas (tj. eth0 nebo wlan0, atd..) a zbytek obstara VBox sam.. cili nemusis vytvaret tap interface, apod..
Díky všem za rady, opravdu stačí instalovat novou verzi (pravděpodobně 2.1.0 a vyšší) a virtualizovaný systém je v "normální" síti. Trochu mě mrzí, že to není ve standardních zdrojích mého krásného a nového Ubuntu.
Takže postup pro ostatní:
#odinstalace verze z Ubuntu
sudo apt-get remove virtualbox
# instalace verze stažené z internetu
dpkg -i virtualbox-2.1_2.1.4-42893_Ubuntu_intrepid_amd64.deb
A teď už je jenom potřeba sledovat Ubuntu, kdy tuto verzi začlení do normální distribuce, potom okamžitě odebrat tuto improvizovaně instalovanou (zjistit si formát dpkg remove) a používat tu ditribuční, kde se nám Ubuntu stará o záplaty.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz