Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Ubuntu bootuje přes DHCP, natáhne si adresu 10.0.0.3 (internet ADSL od O2) na síťovou kartu eth0. Když se podívám do /etc/network/interfaces je tam pouze:
auto lo
iface lo inet loopback
Nějak mi tam chybí eth0. Můj problém je, že všechny návody na VirtualBox, aby virtuální stroj dostal vlastní IP, počítají s konfigurací eth0 v tomto souboru. Jak tedy má vypadat v Ubuntu /etc/network/interfaces, aby fungovalo přes bridge_ports rozhraní vbox0, když se eth0 zavádí někde jinde? Nebo mi poradíte jiný způsob?
Předem díky za rady.
Omlouvám se, v té heslovitosti jsem byl trochu stručný.
Hlavní systém je Ubuntu 64b. Po zadání ifconfig vidím kromě eth0 (jediná HW síťovka) leště lokální smičku. V souboru /etc/network/interfaces není eth0 zmíněna.
Na tento systém jsem nainstaloval VirtualBox. Teď si vytvořím virtuální stroj s debianem. VirtualBox dělá standardně, že mu vytvoří virtuální síť pomocí NAT, takže pokud Ubuntu má 10.0.0.3, dostane tento virtuální Debian něco jako 10.0.3.15 a bude neviditelný pro ostatní počítače na domácí síti. Aby tento virtuální Debian byl vidět i z jiných strojů v reálné síti, musí dostat síťové rozhraní a IP. VirtualBox to řeší pomoci bridge-utils - moc tomu nerozumím, ale řekl bych, že k síťovce eth0 v reálném stroji postaví "most" k síťovce "vbox0" - která je virtuální v reálném stroji.
Takže můj dotaz - proč není eth0 u Ubuntu v interfaces a jak potom mám nastavit VirtualBox, aby virtuální stroj dostal adresu, která bude vidět z ostatních skutečných strojů?
a máš nejnovější VirtualBox? v tomhle tam teď byly velký změny a "bridging" už neni to svinstvo co bejvalo..
no a ted staci v nastaveni konkretni virtualni masiny dat jako sdilenej interface ten, kterej normalne vyuzivas (tj. eth0 nebo wlan0, atd..) a zbytek obstara VBox sam.. cili nemusis vytvaret tap interface, apod..
Díky všem za rady, opravdu stačí instalovat novou verzi (pravděpodobně 2.1.0 a vyšší) a virtualizovaný systém je v "normální" síti. Trochu mě mrzí, že to není ve standardních zdrojích mého krásného a nového Ubuntu.
Takže postup pro ostatní:
#odinstalace verze z Ubuntu
sudo apt-get remove virtualbox
# instalace verze stažené z internetu
dpkg -i virtualbox-2.1_2.1.4-42893_Ubuntu_intrepid_amd64.deb
A teď už je jenom potřeba sledovat Ubuntu, kdy tuto verzi začlení do normální distribuce, potom okamžitě odebrat tuto improvizovaně instalovanou (zjistit si formát dpkg remove) a používat tu ditribuční, kde se nám Ubuntu stará o záplaty.
Tiskni
Sdílej: