Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »iptables -A FORWARD -o eth0 -d 192.168.1.0/24 -i tap0 -j ACCEPT
ale bez úspěchu. Ani iptraf na zařízení tap0 žádné takto přesměrované pakety neviděl.
Tak já se vám teda pokusím popsat celou situaci.
V příloze vidíte schéma mé domácí sítě. To Wi-Fi spojení mezi serverem a notebookem je Ad-Hoc a tudíž nepodporuje WPA. Proto jsem zvolil OpenVPN - coby zapezepčení toho Wi-Fi spojení. Problém byl v tom, že když jsem byl na Wi-Fi-ně tak notebook komunikoval se serverem z jiné IP, než když byl ntbook v dockině a tímpádem na drátové síti.
Takže když jsem si z drátové sítě třeba připojil NFS z nějakého počítače v místní síti ) a pak ten notebook vytáhl z dokiny a jel na Wi-Fi tak jsem ty NFS disky nemohl používat. Stejně tak obráceně - disky připojené na Wi-Fi nešly na drátové síti ... proto jsem přemýšlel jak zařídit, aby měl ten notebook pořád stejnou IP adresu, ať je připojenej bezdrátem, nebo normálně.
Napadlo mě udělat to tak, že i spojení po místní drátové síti bude v tunelu. DebServer ( na kterým běží OpenVPN server ) tak přijme spojení buď od klienta z IP 10.0.0.1, nebo 192.168.1.5 - vytvoří tunel a na notebooku vzniken zařízení tap0 s IP 192.168.4.2. Všechna komunikace se bude realizovat přes tap0, protože to má pořád stejnou IP, at je notebook připojenej vzduchem nebo drátama.
Zatím to funguje dobře - NFS disky připojené z DebServeru přes zařízení tap0 na serveru ( tedy: mount 192.168.4.1:/mnt/nfs ) fungují at je ntbook připojenej jak chce. Ale na GentooOnAthlon a Holy z toho notebooku tunelem prostě nevidím - a to je ten problém.
Sice je to investive řádu 1.500,- ale jsi bez starostí.
. Jo jinak to pravidlo s FORWARD, co od toho ocekavas? Za prve aby to melo smysl musis si FORWARDing zapnout a zadruhe, si nemyslim ze by ti to pomohlo.
Na natování a podobné blbosti se vykašli. Mělo by stačit nastavit správně routování na klientovi tak, aby default routa šla na druhý konec tunelu. Aby ale mohlo být uskutečněno spojení se serverem, budeš muset vyrobit routu pro server místo stávající defaultní (stejná jen dest bude IP serveru místo 0.0.0.0).
Ale default routa jde na druhý konec tunelu. Proto taky funguje veškerý Internet apod. Ale pakety do síte 192.168.1.0/24 se neposílají defaultní routou, ale tou pro 192.168.1.0/24. Tady je moje routovací tabulka:
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 192.168.1.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default vor1.netbox.pri 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.1.254 * 255.255.255.255 UH 0 0 0 eth0 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default 192.168.4.1 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0Tzn. pakety pro 192.168.1.254 (ten tunel) jdou na eth0, ale všechny ostatní ze sítě 192.168.1.0/24 musí defaultní routou, čili do tunelu. 2/ Na serveru jsem přidal dvě pravidla:
$IPTABLES -A FORWARD -i $VPN_TUNEL -o $MISTNI_SIT -j ACCEPT $IPTABLES -A FORWARD -i $MISTNI_SIT -o $VPN_TUNEL -j ACCEPTNeboli - co přišlo na eth0, pošli i na tap0, co přišlo z tap0, pošli na eth0. Nepingnu sice 192.168.1.254, ale to nevadí, protože na serveru můžu nastavit všechny služby tak, aby poslouchaly i na 192.168.4.1. Ale na 192.168.1.1 a 192.168.1.10 vidím ...
Zajímavé chápání jak funguje iptables. Ty pravidla pouze říkají akceptuj (propusť) pakety, které přišly interfacem x a po routování počítač opustí interfacem y, jinak pokračuj na další pravidlo v iptables. Rozhodně paket nepřesměrují na jiné rozhraní. Kam půjde, o to se stará použitá routovací tabulka (v systému může být více routovacích tabulek a lze pomoci pravidel vybrat, která se pro daný paket použije).
Ahá ... chápu. Ono mi to bez těch dvou řádků předtím nefungovalo ne proto, že by ty dva řádky způsobovaly to přesměrovávání, ale nejspíš proto, že ve FORWARD mám defaultní politiku nastavenou na DROP a těma příkazama jsem ty pakety povolil ...
Tiskni
Sdílej: