Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
iptables -A FORWARD -o eth0 -d 192.168.1.0/24 -i tap0 -j ACCEPT
ale bez úspěchu. Ani iptraf na zařízení tap0 žádné takto přesměrované pakety neviděl.
Tak já se vám teda pokusím popsat celou situaci.
V příloze vidíte schéma mé domácí sítě. To Wi-Fi spojení mezi serverem a notebookem je Ad-Hoc a tudíž nepodporuje WPA. Proto jsem zvolil OpenVPN - coby zapezepčení toho Wi-Fi spojení. Problém byl v tom, že když jsem byl na Wi-Fi-ně tak notebook komunikoval se serverem z jiné IP, než když byl ntbook v dockině a tímpádem na drátové síti.
Takže když jsem si z drátové sítě třeba připojil NFS z nějakého počítače v místní síti ) a pak ten notebook vytáhl z dokiny a jel na Wi-Fi tak jsem ty NFS disky nemohl používat. Stejně tak obráceně - disky připojené na Wi-Fi nešly na drátové síti ... proto jsem přemýšlel jak zařídit, aby měl ten notebook pořád stejnou IP adresu, ať je připojenej bezdrátem, nebo normálně.
Napadlo mě udělat to tak, že i spojení po místní drátové síti bude v tunelu. DebServer ( na kterým běží OpenVPN server ) tak přijme spojení buď od klienta z IP 10.0.0.1, nebo 192.168.1.5 - vytvoří tunel a na notebooku vzniken zařízení tap0 s IP 192.168.4.2. Všechna komunikace se bude realizovat přes tap0, protože to má pořád stejnou IP, at je notebook připojenej vzduchem nebo drátama.
Zatím to funguje dobře - NFS disky připojené z DebServeru přes zařízení tap0 na serveru ( tedy: mount 192.168.4.1:/mnt/nfs ) fungují at je ntbook připojenej jak chce. Ale na GentooOnAthlon a Holy z toho notebooku tunelem prostě nevidím - a to je ten problém.
Sice je to investive řádu 1.500,- ale jsi bez starostí.
. Jo jinak to pravidlo s FORWARD, co od toho ocekavas? Za prve aby to melo smysl musis si FORWARDing zapnout a zadruhe, si nemyslim ze by ti to pomohlo.
Na natování a podobné blbosti se vykašli. Mělo by stačit nastavit správně routování na klientovi tak, aby default routa šla na druhý konec tunelu. Aby ale mohlo být uskutečněno spojení se serverem, budeš muset vyrobit routu pro server místo stávající defaultní (stejná jen dest bude IP serveru místo 0.0.0.0).
Ale default routa jde na druhý konec tunelu. Proto taky funguje veškerý Internet apod. Ale pakety do síte 192.168.1.0/24 se neposílají defaultní routou, ale tou pro 192.168.1.0/24. Tady je moje routovací tabulka:
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 192.168.1.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default vor1.netbox.pri 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.1.254 * 255.255.255.255 UH 0 0 0 eth0 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default 192.168.4.1 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0Tzn. pakety pro 192.168.1.254 (ten tunel) jdou na eth0, ale všechny ostatní ze sítě 192.168.1.0/24 musí defaultní routou, čili do tunelu. 2/ Na serveru jsem přidal dvě pravidla:
$IPTABLES -A FORWARD -i $VPN_TUNEL -o $MISTNI_SIT -j ACCEPT $IPTABLES -A FORWARD -i $MISTNI_SIT -o $VPN_TUNEL -j ACCEPTNeboli - co přišlo na eth0, pošli i na tap0, co přišlo z tap0, pošli na eth0. Nepingnu sice 192.168.1.254, ale to nevadí, protože na serveru můžu nastavit všechny služby tak, aby poslouchaly i na 192.168.4.1. Ale na 192.168.1.1 a 192.168.1.10 vidím ...
Zajímavé chápání jak funguje iptables. Ty pravidla pouze říkají akceptuj (propusť) pakety, které přišly interfacem x a po routování počítač opustí interfacem y, jinak pokračuj na další pravidlo v iptables. Rozhodně paket nepřesměrují na jiné rozhraní. Kam půjde, o to se stará použitá routovací tabulka (v systému může být více routovacích tabulek a lze pomoci pravidel vybrat, která se pro daný paket použije).
Ahá ... chápu. Ono mi to bez těch dvou řádků předtím nefungovalo ne proto, že by ty dva řádky způsobovaly to přesměrovávání, ale nejspíš proto, že ve FORWARD mám defaultní politiku nastavenou na DROP a těma příkazama jsem ty pakety povolil ...
Tiskni
Sdílej: