Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Společnost Valve zveřejnila (GitLab) nákresy ovladače Steam Controller a puku. Pro všechny, kdo by jej chtěli hacknout nebo modifikovat, případně pro ně navrhnout nějaké příslušenství. Pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-SA 4.0).
PHP bylo dlouho distribuováno pod vlastní licencí – s výjimkou částí spadajících pod licenci Zend Engine. Po několikaleté práci se povedlo PHP přelicencovat na 3bodovou licenci BSD.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube). Na Linuxu je vedle Qt frontendu nově k dispozici také GTK4 / libadwaita frontend.
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 3.1 specifikace OpenCL (Open Computing Language). OpenCL je průmyslový standard pro paralelní programování heterogenních počítačových systémů.
Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
iptables -A FORWARD -o eth0 -d 192.168.1.0/24 -i tap0 -j ACCEPT
ale bez úspěchu. Ani iptraf na zařízení tap0 žádné takto přesměrované pakety neviděl.
Tak já se vám teda pokusím popsat celou situaci.
V příloze vidíte schéma mé domácí sítě. To Wi-Fi spojení mezi serverem a notebookem je Ad-Hoc a tudíž nepodporuje WPA. Proto jsem zvolil OpenVPN - coby zapezepčení toho Wi-Fi spojení. Problém byl v tom, že když jsem byl na Wi-Fi-ně tak notebook komunikoval se serverem z jiné IP, než když byl ntbook v dockině a tímpádem na drátové síti.
Takže když jsem si z drátové sítě třeba připojil NFS z nějakého počítače v místní síti ) a pak ten notebook vytáhl z dokiny a jel na Wi-Fi tak jsem ty NFS disky nemohl používat. Stejně tak obráceně - disky připojené na Wi-Fi nešly na drátové síti ... proto jsem přemýšlel jak zařídit, aby měl ten notebook pořád stejnou IP adresu, ať je připojenej bezdrátem, nebo normálně.
Napadlo mě udělat to tak, že i spojení po místní drátové síti bude v tunelu. DebServer ( na kterým běží OpenVPN server ) tak přijme spojení buď od klienta z IP 10.0.0.1, nebo 192.168.1.5 - vytvoří tunel a na notebooku vzniken zařízení tap0 s IP 192.168.4.2. Všechna komunikace se bude realizovat přes tap0, protože to má pořád stejnou IP, at je notebook připojenej vzduchem nebo drátama.
Zatím to funguje dobře - NFS disky připojené z DebServeru přes zařízení tap0 na serveru ( tedy: mount 192.168.4.1:/mnt/nfs ) fungují at je ntbook připojenej jak chce. Ale na GentooOnAthlon a Holy z toho notebooku tunelem prostě nevidím - a to je ten problém.
Sice je to investive řádu 1.500,- ale jsi bez starostí.
. Jo jinak to pravidlo s FORWARD, co od toho ocekavas? Za prve aby to melo smysl musis si FORWARDing zapnout a zadruhe, si nemyslim ze by ti to pomohlo.
Na natování a podobné blbosti se vykašli. Mělo by stačit nastavit správně routování na klientovi tak, aby default routa šla na druhý konec tunelu. Aby ale mohlo být uskutečněno spojení se serverem, budeš muset vyrobit routu pro server místo stávající defaultní (stejná jen dest bude IP serveru místo 0.0.0.0).
Ale default routa jde na druhý konec tunelu. Proto taky funguje veškerý Internet apod. Ale pakety do síte 192.168.1.0/24 se neposílají defaultní routou, ale tou pro 192.168.1.0/24. Tady je moje routovací tabulka:
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 192.168.1.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default vor1.netbox.pri 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.1.254 * 255.255.255.255 UH 0 0 0 eth0 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default 192.168.4.1 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0Tzn. pakety pro 192.168.1.254 (ten tunel) jdou na eth0, ale všechny ostatní ze sítě 192.168.1.0/24 musí defaultní routou, čili do tunelu. 2/ Na serveru jsem přidal dvě pravidla:
$IPTABLES -A FORWARD -i $VPN_TUNEL -o $MISTNI_SIT -j ACCEPT $IPTABLES -A FORWARD -i $MISTNI_SIT -o $VPN_TUNEL -j ACCEPTNeboli - co přišlo na eth0, pošli i na tap0, co přišlo z tap0, pošli na eth0. Nepingnu sice 192.168.1.254, ale to nevadí, protože na serveru můžu nastavit všechny služby tak, aby poslouchaly i na 192.168.4.1. Ale na 192.168.1.1 a 192.168.1.10 vidím ...
Zajímavé chápání jak funguje iptables. Ty pravidla pouze říkají akceptuj (propusť) pakety, které přišly interfacem x a po routování počítač opustí interfacem y, jinak pokračuj na další pravidlo v iptables. Rozhodně paket nepřesměrují na jiné rozhraní. Kam půjde, o to se stará použitá routovací tabulka (v systému může být více routovacích tabulek a lze pomoci pravidel vybrat, která se pro daný paket použije).
Ahá ... chápu. Ono mi to bez těch dvou řádků předtím nefungovalo ne proto, že by ty dva řádky způsobovaly to přesměrovávání, ale nejspíš proto, že ve FORWARD mám defaultní politiku nastavenou na DROP a těma příkazama jsem ty pakety povolil ...
Tiskni
Sdílej: