Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
iptables -A FORWARD -o eth0 -d 192.168.1.0/24 -i tap0 -j ACCEPT
ale bez úspěchu. Ani iptraf na zařízení tap0 žádné takto přesměrované pakety neviděl.
Tak já se vám teda pokusím popsat celou situaci.
V příloze vidíte schéma mé domácí sítě. To Wi-Fi spojení mezi serverem a notebookem je Ad-Hoc a tudíž nepodporuje WPA. Proto jsem zvolil OpenVPN - coby zapezepčení toho Wi-Fi spojení. Problém byl v tom, že když jsem byl na Wi-Fi-ně tak notebook komunikoval se serverem z jiné IP, než když byl ntbook v dockině a tímpádem na drátové síti.
Takže když jsem si z drátové sítě třeba připojil NFS z nějakého počítače v místní síti ) a pak ten notebook vytáhl z dokiny a jel na Wi-Fi tak jsem ty NFS disky nemohl používat. Stejně tak obráceně - disky připojené na Wi-Fi nešly na drátové síti ... proto jsem přemýšlel jak zařídit, aby měl ten notebook pořád stejnou IP adresu, ať je připojenej bezdrátem, nebo normálně.
Napadlo mě udělat to tak, že i spojení po místní drátové síti bude v tunelu. DebServer ( na kterým běží OpenVPN server ) tak přijme spojení buď od klienta z IP 10.0.0.1, nebo 192.168.1.5 - vytvoří tunel a na notebooku vzniken zařízení tap0 s IP 192.168.4.2. Všechna komunikace se bude realizovat přes tap0, protože to má pořád stejnou IP, at je notebook připojenej vzduchem nebo drátama.
Zatím to funguje dobře - NFS disky připojené z DebServeru přes zařízení tap0 na serveru ( tedy: mount 192.168.4.1:/mnt/nfs ) fungují at je ntbook připojenej jak chce. Ale na GentooOnAthlon a Holy z toho notebooku tunelem prostě nevidím - a to je ten problém.
Sice je to investive řádu 1.500,- ale jsi bez starostí.
22.2.2009 23:59
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
. Jo jinak to pravidlo s FORWARD, co od toho ocekavas? Za prve aby to melo smysl musis si FORWARDing zapnout a zadruhe, si nemyslim ze by ti to pomohlo.
23.2.2009 00:51
Josef Kufner | skóre: 70
Na natování a podobné blbosti se vykašli. Mělo by stačit nastavit správně routování na klientovi tak, aby default routa šla na druhý konec tunelu. Aby ale mohlo být uskutečněno spojení se serverem, budeš muset vyrobit routu pro server místo stávající defaultní (stejná jen dest bude IP serveru místo 0.0.0.0).
Ale default routa jde na druhý konec tunelu. Proto taky funguje veškerý Internet apod. Ale pakety do síte 192.168.1.0/24 se neposílají defaultní routou, ale tou pro 192.168.1.0/24. Tady je moje routovací tabulka:
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 192.168.1.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default vor1.netbox.pri 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0
23.2.2009 19:08
Josef Kufner | skóre: 70
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.1.254 * 255.255.255.255 UH 0 0 0 eth0 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default 192.168.4.1 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0Tzn. pakety pro 192.168.1.254 (ten tunel) jdou na eth0, ale všechny ostatní ze sítě 192.168.1.0/24 musí defaultní routou, čili do tunelu. 2/ Na serveru jsem přidal dvě pravidla:
$IPTABLES -A FORWARD -i $VPN_TUNEL -o $MISTNI_SIT -j ACCEPT $IPTABLES -A FORWARD -i $MISTNI_SIT -o $VPN_TUNEL -j ACCEPTNeboli - co přišlo na eth0, pošli i na tap0, co přišlo z tap0, pošli na eth0. Nepingnu sice 192.168.1.254, ale to nevadí, protože na serveru můžu nastavit všechny služby tak, aby poslouchaly i na 192.168.4.1. Ale na 192.168.1.1 a 192.168.1.10 vidím ...
Zajímavé chápání jak funguje iptables. Ty pravidla pouze říkají akceptuj (propusť) pakety, které přišly interfacem x a po routování počítač opustí interfacem y, jinak pokračuj na další pravidlo v iptables. Rozhodně paket nepřesměrují na jiné rozhraní. Kam půjde, o to se stará použitá routovací tabulka (v systému může být více routovacích tabulek a lze pomoci pravidel vybrat, která se pro daný paket použije).
Ahá ... chápu. Ono mi to bez těch dvou řádků předtím nefungovalo ne proto, že by ty dva řádky způsobovaly to přesměrovávání, ale nejspíš proto, že ve FORWARD mám defaultní politiku nastavenou na DROP a těma příkazama jsem ty pakety povolil ...
Tiskni
Sdílej:
