Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Mám nakonfigurované lts.conf. Problém je, že klient 192.168.4.25 a 192.168.4.23 nenačte nastavení horizontální a vertikální frekvence monitoru a rozlišení. Klienti jsou ze šrotu vyhrabané mašiny, ale funkční. Pokud na klientu nastavím přímo v xorg.conf požadovanou frekvenci a rozlišení, tak to po restartu x serveru normálně funguje, takže grafika a monitor jsou schopny toto zajistit. Zkoušel jsem nastavit u 192.168.4.25 jako driver pro x nějaký jiný a klient potom nenajel vůbec, takže konfiguraci to čte. Kde je tedy problém? Na ostatních ip to jde. Přikládám část konfigurace:
[192.168.4.11]
SERVER=192.168.10.2
SWAP_SERVER=192.168.10.2
NBD_SWAP = True
SYSLOG_HOST=192.168.10.2
X_COLOR_DEPTH=15
X_VERTREFRESH=85-160
X_HORIZSYNC=30-70
X_MODE_0=1024x768
XSERVER=intel
......
[192.168.4.20]
LIKE = 192.168.4.11
XSERVER=mga
[192.168.4.21]
LIKE = 192.168.4.11
XSERVER=mga
#zasedarna
[192.168.4.22]
LIKE = 192.168.4.11
XSERVER=mga
[192.168.4.23]
LIKE = 192.168.4.11
XSERVER=mga
[192.168.4.24]
LIKE = 192.168.4.11
XSERVER=mga
[192.168.4.25]
LIKE = 192.168.4.11
XSERVER=s3
[192.168.4.26]
LIKE = 192.168.4.11
XSERVER=mga
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz