Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Dobrý den,
Píši bakalářskou práci na téma administrace Linuxu a oponentura mi dala otázku z jiného soudku: Nejpoužívanější distribuce pro souborový server v malé firmě a její výhody / nevýhody. Protože o tomto tématu nevím lautr nic a na internetu sem nic moc nenašel potřeboval bych poradit (hlavně od lidí kteří mají zkušenosti z oboru fileserverů) jaká distribuce se nejčastěji používá pro fileservery v menších firmách popřípadně vytvořit seznam těch používanějších. Rozdíly distribucí z hlediska fileserveru mi totiž nejsou známy domnívam se že jsou jen malé a závisí hlavně na schopnostech administrátora popřípadně volby filesystému zálohování atd.
Předem děkuji za pomoc.
Statistiky neznám, ale určitě by to měla být distribuce s dlouhou podporou. Sám bych asi použil Ubuntu server, Red Hat Enterprise Linux nebo CentOS. Rozdíly pro fileserver určitě nejsou veliké, spíš záleží na volbě filesystému, kde by měla být podpora dost podobná.
Kolem zálohování záleží zřejmě nejvíce na finančních možnostech té malé firmy, pro komerční zálohovací SW musí být OS certifikovaný. Obecnou podporu páskových mechanik budou mít všechny distribuce.
Nevím, ale u serveru mi nepříjde až tak kritické, že nemá Debian jasně stanovený cyklus nové verze, jde o bezpečnostní aktualizace a ty probíhají. Zrovna Debian bych jako distribuci pro server malé firmy viděl dost ideální.
Díky moc všem ještě jakej souborový systém byste doporučili?
Tiskni
Sdílej: