Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Dobry den,
mam domaci server s Intel Atomem, na kterem mi bezi pouze cups server a nfs. Oddily ze serveru mam normalne pres mount pripojene na pracovni stanici. Pokud si chci napr. pustit nejaky film primo ze serveru, tak se stane, ze v nahodnych intervalech se film zastavi na cca 20 sekund a pote se znovu rozjede a cas filmu mezitim uplyne. Takhle se muze zastavit 2x behem 5ti minut nebo 1x za hodinu. Xine mi napise, ze zaznamenalo hodne ztracenych snimku. Logicke vysvetleni by bylo, ze je server zatizen, ale on bezi neustale maximalne kolem 5% vytizeni. Nedokazu si predstavit co by vyvolavalo takove jednorazove zatizeni. Setkal se nekdo s podivnym chovanim ? Sit je klasicky 100Mbit ethernet. Server bezi na Debian Lenny a pracovni stanice na Debian testing.
bezi neustale maximalne kolem 5% vytizeni
Zásadní je 5% vytížení čeho? Klidně může být 100% vytížení I/O za současného +- flákání procesoru. Musíš zjistit co přesně se děje během těch 20s. Na klientu i serveru prozkoumej logy a zjisti co se děje (iotop, iftop, MRTG, jnettop).
zkusil jsem vsechny programy co jsi mi doporucil a zjistil jsem, ze pri preruseni prehravani klesne v programu iotop cteni z disku 0 kB/s a potom se zase rozjede na 120kB/s-250kB/s (tim padem samozrejme prestane komunikace i v siti, ale problem je primarne nejspis v disku. Takze dalsi otazka - jak to resit ?
Nastává stejný problém i s:
$ mplayer -cache <kBytes> input.avi
Ahoj,
a zkusil jsi i jiny prehravac? Treba mplayer nebo vlc, pokud totiz prehravas normalni avi a ne zadny stream, tak by se tohle dit nemelo ani v pripade ze server bude pretizeny, nanejvis se film na chvilku stopne. Dalsi moznost je pouzit nfs na tcp protokolu, pak budes mit jistotu ze se zadne packety ztratit nemuzou.
Dalsi moznost je pouzit nfs na tcp protokolu, pak budes mit jistotu ze se zadne packety ztratit nemuzou.
Stejnou jistotu máš i s NFS na UDP, rozdíl mezi nasazením NFS nad TCP/UDP nespočívá ve "ztrácení paketů", ale v rychlosti. Protokol TCP je stavěný na znovuposlání ztracených paketů, kdežto u UDP se to musí řešit přímo v implementaci NFS.
Nebo si snad myslíš, že někdo jako Sun nasazuje v produkčním prostředí síťový FS, který nezaručí konzistenci dat. Navíc myslíš, že by se vůbec prosadil síťový FS, který by si na UDP nekontroloval ve vlastní režii zda-li protistrana všechna data úspěšně přijmula. Příště bacha na FUD. 
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
7.6.2009 08:15