Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Chtěl bych si vytvořit vlastní repozitář pro CentOS, našel jsem tento návod http://wiki.centos.org/HowTos/CreateLocalRepos. Ale nikdy před tím jsem se o vytvoření vlastního repozitáře nepokoušel. Vypíšu zde celý postup, tak jak jsem jej pochopil z návodu a prosím ty, kdo mají s vytvářením zdrojů software zkušnosti o upozornění na případné chyby.
Příkaz vytvoří adresářovou strukturu serveru na kterém to celé poběží.
[root@server1 ~]# mkdir -p /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?
Potom by se měl doinstalovat program createrepo, který vytvoří metadata pro repozitář
[root@server1 ~]# yum install createrepo
[builduser@server1 ~]$ rpmbuild --rebuild /path/to/srpm/foo-1.2.3.4-1.el4.src.rpm
vytvoří binární balíčeky z příslušného zdrojového .rpm balíčku
[root@server1 ~]# mv /home/builduser/rpmbuild/RPMS/foo* /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tento příkaz kopíruje nový balíček do repozitáře
[root@server1 ~]# chown -R root.root /share/CentOS/4/local
Tento příkaz mění rekurzivně práva s běžného uživatele na roota
[root@server1 ~]# createrepo /share/CentOS/4/local/i386
Vytvářejí se metadata
[root@server1 ~]# chmod -R o-w+r /share/CentOS/4/local
Mění práva i pro obsah adresářů, R je rekurzivně, ostatní nevím.
Pak už by mělo stačit jen vytvořit záznam v /etc/yum.repos.d/local.repo, tak jak je uvedeno v příkladu.
Omlouvám se za dlouhý dotaz, ale nešlo to udělat kratší.
Petr
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?V tom návodu se celkem jasně píše, že to autor hodlá sdílet přes NFS, ale že to klidně může být i přes HTTP nebo FTP, to je jedno. Jak nastavit NFS export tam dále také popisuje.
createrepo /var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje
4. - do /etc/yum.repos.d přidám soubor moje.repo ve kterém bude:
[moje] name=Můj repositář pro CentOS $releasever baseurl=http://jmenopocitace/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo pokud je to ten samý počítač na kterém je umístěný repozitář můžu použít (nemusí běžet apache): #baseurl=file:///var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo (musí běžet apache): #baseurl=http://localhost/CentOS/5/RPMS.moje/ enabled=1 gpgcheck=05. - spustím
yum makecache
a "moje" balíčky by měli jít instalovat pomocí yum popřípadě yumex. Samozřejmě je potřeba nastavit práva tak, aby apache mohl číst a servírovat ty soubory ve /var/www/html/... . Samozřejmě by ty soubory mohly být i jinde (třeba /var/repos/...), ale pak by se apache musel patřičně nakonfigurovat. Soubor moje.repo pak musím dát na všechny počítače, které budou chtítb instalovat balíky z mojeho repozitáře.
Tiskni
Sdílej: