V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Chtěl bych si vytvořit vlastní repozitář pro CentOS, našel jsem tento návod http://wiki.centos.org/HowTos/CreateLocalRepos. Ale nikdy před tím jsem se o vytvoření vlastního repozitáře nepokoušel. Vypíšu zde celý postup, tak jak jsem jej pochopil z návodu a prosím ty, kdo mají s vytvářením zdrojů software zkušnosti o upozornění na případné chyby.
Příkaz vytvoří adresářovou strukturu serveru na kterém to celé poběží.
[root@server1 ~]# mkdir -p /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?
Potom by se měl doinstalovat program createrepo, který vytvoří metadata pro repozitář
[root@server1 ~]# yum install createrepo
[builduser@server1 ~]$ rpmbuild --rebuild /path/to/srpm/foo-1.2.3.4-1.el4.src.rpm
vytvoří binární balíčeky z příslušného zdrojového .rpm balíčku
[root@server1 ~]# mv /home/builduser/rpmbuild/RPMS/foo* /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tento příkaz kopíruje nový balíček do repozitáře
[root@server1 ~]# chown -R root.root /share/CentOS/4/local
Tento příkaz mění rekurzivně práva s běžného uživatele na roota
[root@server1 ~]# createrepo /share/CentOS/4/local/i386
Vytvářejí se metadata
[root@server1 ~]# chmod -R o-w+r /share/CentOS/4/local
Mění práva i pro obsah adresářů, R je rekurzivně, ostatní nevím.
Pak už by mělo stačit jen vytvořit záznam v /etc/yum.repos.d/local.repo, tak jak je uvedeno v příkladu.
Omlouvám se za dlouhý dotaz, ale nešlo to udělat kratší.
Petr
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?V tom návodu se celkem jasně píše, že to autor hodlá sdílet přes NFS, ale že to klidně může být i přes HTTP nebo FTP, to je jedno. Jak nastavit NFS export tam dále také popisuje.
createrepo /var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje
4. - do /etc/yum.repos.d přidám soubor moje.repo ve kterém bude:
[moje] name=Můj repositář pro CentOS $releasever baseurl=http://jmenopocitace/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo pokud je to ten samý počítač na kterém je umístěný repozitář můžu použít (nemusí běžet apache): #baseurl=file:///var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo (musí běžet apache): #baseurl=http://localhost/CentOS/5/RPMS.moje/ enabled=1 gpgcheck=05. - spustím
yum makecache
a "moje" balíčky by měli jít instalovat pomocí yum popřípadě yumex. Samozřejmě je potřeba nastavit práva tak, aby apache mohl číst a servírovat ty soubory ve /var/www/html/... . Samozřejmě by ty soubory mohly být i jinde (třeba /var/repos/...), ale pak by se apache musel patřičně nakonfigurovat. Soubor moje.repo pak musím dát na všechny počítače, které budou chtítb instalovat balíky z mojeho repozitáře.
Tiskni
Sdílej: