Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Chtěl bych si vytvořit vlastní repozitář pro CentOS, našel jsem tento návod http://wiki.centos.org/HowTos/CreateLocalRepos. Ale nikdy před tím jsem se o vytvoření vlastního repozitáře nepokoušel. Vypíšu zde celý postup, tak jak jsem jej pochopil z návodu a prosím ty, kdo mají s vytvářením zdrojů software zkušnosti o upozornění na případné chyby.
Příkaz vytvoří adresářovou strukturu serveru na kterém to celé poběží.
[root@server1 ~]# mkdir -p /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?
Potom by se měl doinstalovat program createrepo, který vytvoří metadata pro repozitář
[root@server1 ~]# yum install createrepo
[builduser@server1 ~]$ rpmbuild --rebuild /path/to/srpm/foo-1.2.3.4-1.el4.src.rpm
vytvoří binární balíčeky z příslušného zdrojového .rpm balíčku
[root@server1 ~]# mv /home/builduser/rpmbuild/RPMS/foo* /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tento příkaz kopíruje nový balíček do repozitáře
[root@server1 ~]# chown -R root.root /share/CentOS/4/local
Tento příkaz mění rekurzivně práva s běžného uživatele na roota
[root@server1 ~]# createrepo /share/CentOS/4/local/i386
Vytvářejí se metadata
[root@server1 ~]# chmod -R o-w+r /share/CentOS/4/local
Mění práva i pro obsah adresářů, R je rekurzivně, ostatní nevím.
Pak už by mělo stačit jen vytvořit záznam v /etc/yum.repos.d/local.repo, tak jak je uvedeno v příkladu.
Omlouvám se za dlouhý dotaz, ale nešlo to udělat kratší.
Petr
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?V tom návodu se celkem jasně píše, že to autor hodlá sdílet přes NFS, ale že to klidně může být i přes HTTP nebo FTP, to je jedno. Jak nastavit NFS export tam dále také popisuje.
createrepo /var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje
4. - do /etc/yum.repos.d přidám soubor moje.repo ve kterém bude:
[moje] name=Můj repositář pro CentOS $releasever baseurl=http://jmenopocitace/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo pokud je to ten samý počítač na kterém je umístěný repozitář můžu použít (nemusí běžet apache): #baseurl=file:///var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo (musí běžet apache): #baseurl=http://localhost/CentOS/5/RPMS.moje/ enabled=1 gpgcheck=05. - spustím
yum makecache
a "moje" balíčky by měli jít instalovat pomocí yum popřípadě yumex. Samozřejmě je potřeba nastavit práva tak, aby apache mohl číst a servírovat ty soubory ve /var/www/html/... . Samozřejmě by ty soubory mohly být i jinde (třeba /var/repos/...), ale pak by se apache musel patřičně nakonfigurovat. Soubor moje.repo pak musím dát na všechny počítače, které budou chtítb instalovat balíky z mojeho repozitáře.
Tiskni
Sdílej: