Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Chtěl bych si vytvořit vlastní repozitář pro CentOS, našel jsem tento návod http://wiki.centos.org/HowTos/CreateLocalRepos. Ale nikdy před tím jsem se o vytvoření vlastního repozitáře nepokoušel. Vypíšu zde celý postup, tak jak jsem jej pochopil z návodu a prosím ty, kdo mají s vytvářením zdrojů software zkušnosti o upozornění na případné chyby.
Příkaz vytvoří adresářovou strukturu serveru na kterém to celé poběží.
[root@server1 ~]# mkdir -p /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?
Potom by se měl doinstalovat program createrepo, který vytvoří metadata pro repozitář
[root@server1 ~]# yum install createrepo
[builduser@server1 ~]$ rpmbuild --rebuild /path/to/srpm/foo-1.2.3.4-1.el4.src.rpm
vytvoří binární balíčeky z příslušného zdrojového .rpm balíčku
[root@server1 ~]# mv /home/builduser/rpmbuild/RPMS/foo* /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tento příkaz kopíruje nový balíček do repozitáře
[root@server1 ~]# chown -R root.root /share/CentOS/4/local
Tento příkaz mění rekurzivně práva s běžného uživatele na roota
[root@server1 ~]# createrepo /share/CentOS/4/local/i386
Vytvářejí se metadata
[root@server1 ~]# chmod -R o-w+r /share/CentOS/4/local
Mění práva i pro obsah adresářů, R je rekurzivně, ostatní nevím.
Pak už by mělo stačit jen vytvořit záznam v /etc/yum.repos.d/local.repo, tak jak je uvedeno v příkladu.
Omlouvám se za dlouhý dotaz, ale nešlo to udělat kratší.
Petr
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?V tom návodu se celkem jasně píše, že to autor hodlá sdílet přes NFS, ale že to klidně může být i přes HTTP nebo FTP, to je jedno. Jak nastavit NFS export tam dále také popisuje.
createrepo /var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje
4. - do /etc/yum.repos.d přidám soubor moje.repo ve kterém bude:
[moje] name=Můj repositář pro CentOS $releasever baseurl=http://jmenopocitace/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo pokud je to ten samý počítač na kterém je umístěný repozitář můžu použít (nemusí běžet apache): #baseurl=file:///var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo (musí běžet apache): #baseurl=http://localhost/CentOS/5/RPMS.moje/ enabled=1 gpgcheck=05. - spustím
yum makecache
a "moje" balíčky by měli jít instalovat pomocí yum popřípadě yumex. Samozřejmě je potřeba nastavit práva tak, aby apache mohl číst a servírovat ty soubory ve /var/www/html/... . Samozřejmě by ty soubory mohly být i jinde (třeba /var/repos/...), ale pak by se apache musel patřičně nakonfigurovat. Soubor moje.repo pak musím dát na všechny počítače, které budou chtítb instalovat balíky z mojeho repozitáře.
Tiskni
Sdílej: