Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Chtěl bych si vytvořit vlastní repozitář pro CentOS, našel jsem tento návod http://wiki.centos.org/HowTos/CreateLocalRepos. Ale nikdy před tím jsem se o vytvoření vlastního repozitáře nepokoušel. Vypíšu zde celý postup, tak jak jsem jej pochopil z návodu a prosím ty, kdo mají s vytvářením zdrojů software zkušnosti o upozornění na případné chyby.
Příkaz vytvoří adresářovou strukturu serveru na kterém to celé poběží.
[root@server1 ~]# mkdir -p /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?
Potom by se měl doinstalovat program createrepo, který vytvoří metadata pro repozitář
[root@server1 ~]# yum install createrepo
[builduser@server1 ~]$ rpmbuild --rebuild /path/to/srpm/foo-1.2.3.4-1.el4.src.rpm
vytvoří binární balíčeky z příslušného zdrojového .rpm balíčku
[root@server1 ~]# mv /home/builduser/rpmbuild/RPMS/foo* /share/CentOS/4/local/i386/RPMS
Tento příkaz kopíruje nový balíček do repozitáře
[root@server1 ~]# chown -R root.root /share/CentOS/4/local
Tento příkaz mění rekurzivně práva s běžného uživatele na roota
[root@server1 ~]# createrepo /share/CentOS/4/local/i386
Vytvářejí se metadata
[root@server1 ~]# chmod -R o-w+r /share/CentOS/4/local
Mění práva i pro obsah adresářů, R je rekurzivně, ostatní nevím.
Pak už by mělo stačit jen vytvořit záznam v /etc/yum.repos.d/local.repo, tak jak je uvedeno v příkladu.
Omlouvám se za dlouhý dotaz, ale nešlo to udělat kratší.
Petr
Tady mne mate ten "server". Používá autor tento termín proto, protože v příkladu to běží na vyhrazeném stroji, nebo je to něco jako třeba Apache? Jestli je to server, jak jej doinstalovat?V tom návodu se celkem jasně píše, že to autor hodlá sdílet přes NFS, ale že to klidně může být i přes HTTP nebo FTP, to je jedno. Jak nastavit NFS export tam dále také popisuje.
createrepo /var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje
4. - do /etc/yum.repos.d přidám soubor moje.repo ve kterém bude:
[moje] name=Můj repositář pro CentOS $releasever baseurl=http://jmenopocitace/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo pokud je to ten samý počítač na kterém je umístěný repozitář můžu použít (nemusí běžet apache): #baseurl=file:///var/www/html/CentOS/5/RPMS.moje/ # nebo (musí běžet apache): #baseurl=http://localhost/CentOS/5/RPMS.moje/ enabled=1 gpgcheck=05. - spustím
yum makecache
a "moje" balíčky by měli jít instalovat pomocí yum popřípadě yumex. Samozřejmě je potřeba nastavit práva tak, aby apache mohl číst a servírovat ty soubory ve /var/www/html/... . Samozřejmě by ty soubory mohly být i jinde (třeba /var/repos/...), ale pak by se apache musel patřičně nakonfigurovat. Soubor moje.repo pak musím dát na všechny počítače, které budou chtítb instalovat balíky z mojeho repozitáře.
Tiskni
Sdílej: