Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Zdravim, chtel bych se zeptat na jednu vec. Mam lokal s Ubuntu, kde byl donedavna jen jeden zivatel. Ted jsem si udelal dalsi ucty s overovanim na serveru. Na Ubuntu nam v /etc/rc.local pomoci cifs mountly sitove disky ze serveru. Disky se ale pripoji vsem uzivatelum. Kde si nastavim mountovani pro kazdeho uziv. zvlast (po startu, pomoci cifs). . Diky
Nejsem si jistý, jestli rozumím. Pokud ověřování probíhá přes síť, Ubuntí stroj při startu nezná seznam všech potenciálních uživatelů. Jak by potom bylo možné „při startu“ mountovat disk „pro každého uživatele zvlášť?“
Nebylo by možné použít např. GVFS, díky kterému by si uživatelé připojovali disky až po přihlášení?
OK, kdyz nebudeme resit misto odkud se uzivatele overuji. Dejme tomu, ze jsou lokalni. Kde je neco jakop /etc/rc.local separatni pro kazdeho uzivatele zvlast?
Teoreticky třeba kde3x má v ~/.kde/Autostart prostor pro nějaké skripty.
Pokud to má fungovat i pro přihlášení do textové konzole, pak zkuste soubor ~/.profile. Může tam však být problém s tím, že tento skript se nespouští pod rootem, což pro mount může být potřeba => může se Vám hodit sudo.
co treba obycejne /etc/fstab..
NN
To asi nebude to pravé. Jestli jsem to pochopil, na jedné pracovní stanici se bude střídat více uživatelů, každý však bude mít přístup do jiných adresářů na serveru .. jestli to fstab bude umět rozlišit, který uživatel je právě přihlášen a podle toho by "pustil" uživatele na server a do předem určeného adresáře pro tohoto konkrétního uživatele, bylo by to dobré. .
Presne tak, jak pisete. Uz kdysi jsem to resil, ale mel jsem jen jednoho usera. V tom propade byla opravdu nejlepsi varianta /etc/rc.local ... co s tim ted, kdyz je jich vic ale nevim 
No kdyby me to na klienty posilal primo server, tak by to bylo super...
Proč Vám nevyhovuje autofs ?
Nikdo nevite jak tohle nastavit nebo se mnou nemluvite? 
Vazne? Prava mam samozrejme nastavena, ale prijde mi nelogicke, proc bude mit uzivatel Pepa, mountly disky (slozky samby) dalsich X uzivatelu, kdyz do nich nemuze ani nakouknout? Disky (odkazy na ne) jsou na plose, takze to muze byt trosku zmatek.
proc bude mit uzivatel Pepa, mountly disky (slozky samby) dalsich X uzivatelu, kdyz do nich nemuze ani nakouknout?V Linuxu to tak prostě je, jmenný prostor souborového systému je pro všechny uživatele společný. Ostatně třeba ve Windows je to úplně stejně.
Disky (odkazy na ne) jsou na plose, takze to muze byt trosku zmatek.Není žádný důvod k tomu, aby měl uživatel na ploše odkazy i na disky, které ho nezajímají.
Popravdě řečeno tomu přestávám rozumět. Kam ty disky chcete mountovat? Vně domovských adresářů (/mnt/pepuv_sitovy_disk), uvnitř domovských adresářů (/home/pepa/Documents/pepuv_sitovy_disk) nebo přímo namísto domovského adresáře (/home/pepa)?
A co přesně myslíte těmi "odkazy na ploše"? Jsou to ručně vytvořené symbolické odkazy (ln -s /mnt/pepuv_disk /home/pepa/Desktop/sitovy_disk), nebo automaticky generované ikony, které se vytvářejí v KDE a GNOME pro všechny optické mechaniky, USB disky, síťové disky atd.?
Mají všichni uživatelé stejnou strukturu připojovaných disků -- chce uživatel „pepa“ pouze disk //server/pepa a uživatel „franta“ pouze disk //server/franta? Nebo potřebujete něco divočejšího jako: Pepovi připojit disk fotky a dokumenty, zatímco Frantovi jen fotky?
Server nabizi prostrednictvi Samby napr. slozky:
Pepa - muze do ni jen Pepa
Franta - muze do ni jen Franta
atd.
Public - zapisovat muze jen Pepa, cist mohou ostatni uziv.
FOTKY - zapisovat muze jen Pepa, cist mohou vsichni, kdo jsou ve skupine fotky
atd.
A ted potrebuju, aby kazdy uzivatel videl v Gnome jen to, na co ma narok. V /etc/rc.local jsem mountoval do /media/server/nazevsdileni.. A na plose mel uzivatel "automaticky" ikonku s tim sdilenim.
Ted mam ale uzivatelu vic, tak potrebuju, aby tam mel kazdy ikonky jen na to, kam muze... chapete to?
Diky za pomoc..
Prima, už rozumím. Není pak ale nejsnazším řešením použít Gnomí VFS namísto systémového "mount"? Každý uživatel si tak připojí právě ty složky, které potřebuje. Chce-li, mohou se mu zobrazit i v menu a na ploše.
No nevim, jestli v tomhle pripade budou ty slozky videt i v programech..napr. pro ukladani. a jde poslat ze serveru neco, aby se to kazdemu uzivateli pridalo automaticky?
No nevim, jestli v tomhle pripade budou ty slozky videt i v programech..napr. pro ukladani.
Ano, budou. Všechny připojené disky najdete v ~/.gvfs/. Pro ne-GNOME aplikace může být užitečné někam umístit symbolický odkaz na tuto složku – třeba na plochu.
jde poslat ze serveru neco, aby se to kazdemu uzivateli pridalo automaticky?
Máte-li root přístup, pak to není problém. Stačí do složky s nastavením Gconf každého uživatele umístit patřičně nachystaný soubor. Z hlavy Vám přesněji neporadím, ale Google by mohl detaily vědět.
Tiskni
Sdílej: