Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Ahoj mam takovou celkem obecnou otazku. Kazdy kdo zna blokove schmema mailu vi ze napisete mail v MUA a ten ho posle MTA. Ten ho posila dalsim MTA az se dostane k tomu spravnemu MTA a ten ho posle MUA(MDA). No co mi na tom neni jasne je to ze kdyz napisu mail(dejme tomu ze muj MTA je seznam) martin at gmail.com tak proc to rovnou nedojde tomu gmail MTA. Prece kdyz odesilam mail tak to posilam na konkretni server ten ma sve IP. Tzn ja poslu mail(data) smerovana na konkretni IP- to by melo jit jen pres routery az na server GMAIL.COM a tam se to do prislusne schranky ulozit. Ptam se proto ze ted konfiguruju POSTFIX a tam je direktiva relayhost ktera znamena SMTP server kam budu preposilat postu(asi jsme uplne nepochopil vyznam teto direktivy) a byl bych rad za kazde vysvetleni. Dekuji
No abych pravdu rekl jsem v teto oblasti na horsi urovni nez amater. Vzdy jsem si myslel ze kdyz mam mail pavel@gmail.com a chci poslat mail na pavel@seznam.cz tak se to deje nasledovne. Muj klient ma nastaveny SMTP server tam odesle data. SMTP server si z DNS zjisti IP domeny seznam.cz a pak posle muj mail na SMTP port IP adresa domeny seznam.cz. Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
Jestli te chapu spravne... ja poslu na pavel@gmail.com zpravu a muj SMTP(MTA) nehleda IP zaznamu A gmail.com ale podle Vas hleda zaznam MX gmail.com? Je to tak? Pokud ano asi uz vam rozumim.
Standardní postup je takovýto: vezmete jméno za zavináčem a pošlete dotaz na MX záznam pro toto jméno. Dostanete-li nějaké záznamy, seřadíte je vzestupně podle priority (mají-li některé stejnou, pak podle pořadí, v jakém je dostanete). Zkusíte první; podaří-li se mu mail předat, je hotovo; dostanete-li permanentní chybu (kód začínající pětkou), je hotovo (jen byste měl odeslat původnímu odesílateli hlášení o nedoručitelnosti); dostanete-li dočasnou chybu nebo nepodaří-li se s ním vůbec spojit (což je vlastně také dočasná chyba), zkusíte další. Dojdete-li na konec seznamu a všude dostanete dočasnou chybu, odložíte mail do fronty a za chvíli (typicky 15-30 minut) to zkusíte znovu; když se to opakuje, po delší době (u sendmailu defaultně pět dnů) to vzdáte a prohlásíte mail za nedoručitelný. Pokud k tomu jménu žádný MX záznam neexistuje (ale jen když opravdu neexistuje, ne když se s žádným nemůžete spojit), vznesete dotaz na A záznam (tj. normálně ho přeložíte na adresu) a zkusíte ho poslat tam.
Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
MX záznamy byly zavedeny až dodatečně, přesto ale mají při interpretaci adresy přednost. Idea byla pravděpodobně taková, že by bylo dobré, aby šlo definovat příjemce pošty pro určité doménové jméno i v případě, že toto jméno nemá přiřazenu adresu (abstraktní jméno domény, ne konkrétního počítače) nebo má přiřazenu adresu, ale pošta se má posílat jinam (dnes např. kvůli módě "webů bez www").
Na podobné myšlence je založen i koncept SRV záznamů, což jsou vlastně něco jako zobecněné MX záznamy. Ty definují, kdo má vyřizovat jednotlivé služby pro určitá doménová jména. Moc se neujaly, ale používají je např. SIP a Jabber.
Tady jsem Ti neporozumnel ... ja mam v clientu nakonfigurovan SMTP(MTA) server. Postu tedy posilam pres neho. Je na nem aby zjistil dostupnost cile a pokud dostupny neni tak podle me nejakou dobu ceka a pak zkousi posilat znova.
Tiskni
Sdílej: