Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Ahoj mam takovou celkem obecnou otazku. Kazdy kdo zna blokove schmema mailu vi ze napisete mail v MUA a ten ho posle MTA. Ten ho posila dalsim MTA az se dostane k tomu spravnemu MTA a ten ho posle MUA(MDA). No co mi na tom neni jasne je to ze kdyz napisu mail(dejme tomu ze muj MTA je seznam) martin at gmail.com tak proc to rovnou nedojde tomu gmail MTA. Prece kdyz odesilam mail tak to posilam na konkretni server ten ma sve IP. Tzn ja poslu mail(data) smerovana na konkretni IP- to by melo jit jen pres routery az na server GMAIL.COM a tam se to do prislusne schranky ulozit. Ptam se proto ze ted konfiguruju POSTFIX a tam je direktiva relayhost ktera znamena SMTP server kam budu preposilat postu(asi jsme uplne nepochopil vyznam teto direktivy) a byl bych rad za kazde vysvetleni. Dekuji
No abych pravdu rekl jsem v teto oblasti na horsi urovni nez amater. Vzdy jsem si myslel ze kdyz mam mail pavel@gmail.com a chci poslat mail na pavel@seznam.cz tak se to deje nasledovne. Muj klient ma nastaveny SMTP server tam odesle data. SMTP server si z DNS zjisti IP domeny seznam.cz a pak posle muj mail na SMTP port IP adresa domeny seznam.cz. Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
Jestli te chapu spravne... ja poslu na pavel@gmail.com zpravu a muj SMTP(MTA) nehleda IP zaznamu A gmail.com ale podle Vas hleda zaznam MX gmail.com? Je to tak? Pokud ano asi uz vam rozumim.
Standardní postup je takovýto: vezmete jméno za zavináčem a pošlete dotaz na MX záznam pro toto jméno. Dostanete-li nějaké záznamy, seřadíte je vzestupně podle priority (mají-li některé stejnou, pak podle pořadí, v jakém je dostanete). Zkusíte první; podaří-li se mu mail předat, je hotovo; dostanete-li permanentní chybu (kód začínající pětkou), je hotovo (jen byste měl odeslat původnímu odesílateli hlášení o nedoručitelnosti); dostanete-li dočasnou chybu nebo nepodaří-li se s ním vůbec spojit (což je vlastně také dočasná chyba), zkusíte další. Dojdete-li na konec seznamu a všude dostanete dočasnou chybu, odložíte mail do fronty a za chvíli (typicky 15-30 minut) to zkusíte znovu; když se to opakuje, po delší době (u sendmailu defaultně pět dnů) to vzdáte a prohlásíte mail za nedoručitelný. Pokud k tomu jménu žádný MX záznam neexistuje (ale jen když opravdu neexistuje, ne když se s žádným nemůžete spojit), vznesete dotaz na A záznam (tj. normálně ho přeložíte na adresu) a zkusíte ho poslat tam.
Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
MX záznamy byly zavedeny až dodatečně, přesto ale mají při interpretaci adresy přednost. Idea byla pravděpodobně taková, že by bylo dobré, aby šlo definovat příjemce pošty pro určité doménové jméno i v případě, že toto jméno nemá přiřazenu adresu (abstraktní jméno domény, ne konkrétního počítače) nebo má přiřazenu adresu, ale pošta se má posílat jinam (dnes např. kvůli módě "webů bez www").
Na podobné myšlence je založen i koncept SRV záznamů, což jsou vlastně něco jako zobecněné MX záznamy. Ty definují, kdo má vyřizovat jednotlivé služby pro určitá doménová jména. Moc se neujaly, ale používají je např. SIP a Jabber.
Tady jsem Ti neporozumnel ... ja mam v clientu nakonfigurovan SMTP(MTA) server. Postu tedy posilam pres neho. Je na nem aby zjistil dostupnost cile a pokud dostupny neni tak podle me nejakou dobu ceka a pak zkousi posilat znova.
Tiskni
Sdílej: