Nejvyšší správní soud (NSS) podruhé zrušil pokutu za únik zákaznických údajů z e-shopu Mall.cz. Incidentem se musí znovu zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Samotný únik ještě neznamená, že správce dat porušil svou povinnost zajistit jejich bezpečnost, plyne z rozsudku dočasně zpřístupněného na úřední desce. Úřad musí vždy posoudit, zda byla přijatá opatření přiměřená povaze rizik, stavu techniky a nákladům.
Organizace Free Software Foundation Europe (FSFE) zrušila svůj účet na 𝕏 (Twitter) s odůvodněním: "To, co mělo být původně místem pro dialog a výměnu informací, se proměnilo v centralizovanou arénu nepřátelství, dezinformací a ziskem motivovaného řízení, což je daleko od ideálů svobody, za nimiž stojíme". FSFE je aktivní na Mastodonu.
Paramount nabízí za celý Warner Bros. Discovery 30 USD na akcii, tj. celkově o 18 miliard USD více než nabízí Netflix. V hotovosti.
Nájemný botnet Aisuru prolomil další "rekord". DDoS útok na Cloudflare dosáhl 29,7 Tbps. Aisuru je tvořený až čtyřmi miliony kompromitovaných zařízení.
Iced, tj. multiplatformní GUI knihovna pro Rust, byla vydána ve verzi 0.14.0.
FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Ahoj mam takovou celkem obecnou otazku. Kazdy kdo zna blokove schmema mailu vi ze napisete mail v MUA a ten ho posle MTA. Ten ho posila dalsim MTA az se dostane k tomu spravnemu MTA a ten ho posle MUA(MDA). No co mi na tom neni jasne je to ze kdyz napisu mail(dejme tomu ze muj MTA je seznam) martin at gmail.com tak proc to rovnou nedojde tomu gmail MTA. Prece kdyz odesilam mail tak to posilam na konkretni server ten ma sve IP. Tzn ja poslu mail(data) smerovana na konkretni IP- to by melo jit jen pres routery az na server GMAIL.COM a tam se to do prislusne schranky ulozit. Ptam se proto ze ted konfiguruju POSTFIX a tam je direktiva relayhost ktera znamena SMTP server kam budu preposilat postu(asi jsme uplne nepochopil vyznam teto direktivy) a byl bych rad za kazde vysvetleni. Dekuji
No abych pravdu rekl jsem v teto oblasti na horsi urovni nez amater. Vzdy jsem si myslel ze kdyz mam mail pavel@gmail.com a chci poslat mail na pavel@seznam.cz tak se to deje nasledovne. Muj klient ma nastaveny SMTP server tam odesle data. SMTP server si z DNS zjisti IP domeny seznam.cz a pak posle muj mail na SMTP port IP adresa domeny seznam.cz. Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
Jestli te chapu spravne... ja poslu na pavel@gmail.com zpravu a muj SMTP(MTA) nehleda IP zaznamu A gmail.com ale podle Vas hleda zaznam MX gmail.com? Je to tak? Pokud ano asi uz vam rozumim.
Standardní postup je takovýto: vezmete jméno za zavináčem a pošlete dotaz na MX záznam pro toto jméno. Dostanete-li nějaké záznamy, seřadíte je vzestupně podle priority (mají-li některé stejnou, pak podle pořadí, v jakém je dostanete). Zkusíte první; podaří-li se mu mail předat, je hotovo; dostanete-li permanentní chybu (kód začínající pětkou), je hotovo (jen byste měl odeslat původnímu odesílateli hlášení o nedoručitelnosti); dostanete-li dočasnou chybu nebo nepodaří-li se s ním vůbec spojit (což je vlastně také dočasná chyba), zkusíte další. Dojdete-li na konec seznamu a všude dostanete dočasnou chybu, odložíte mail do fronty a za chvíli (typicky 15-30 minut) to zkusíte znovu; když se to opakuje, po delší době (u sendmailu defaultně pět dnů) to vzdáte a prohlásíte mail za nedoručitelný. Pokud k tomu jménu žádný MX záznam neexistuje (ale jen když opravdu neexistuje, ne když se s žádným nemůžete spojit), vznesete dotaz na A záznam (tj. normálně ho přeložíte na adresu) a zkusíte ho poslat tam.
Proto mi nebylo nikdy moc jasne jakou roli hraji v DNS MX zaznamy kdyz podle meho by mel stacit zaznam A pro danou domenu.
MX záznamy byly zavedeny až dodatečně, přesto ale mají při interpretaci adresy přednost. Idea byla pravděpodobně taková, že by bylo dobré, aby šlo definovat příjemce pošty pro určité doménové jméno i v případě, že toto jméno nemá přiřazenu adresu (abstraktní jméno domény, ne konkrétního počítače) nebo má přiřazenu adresu, ale pošta se má posílat jinam (dnes např. kvůli módě "webů bez www").
Na podobné myšlence je založen i koncept SRV záznamů, což jsou vlastně něco jako zobecněné MX záznamy. Ty definují, kdo má vyřizovat jednotlivé služby pro určitá doménová jména. Moc se neujaly, ale používají je např. SIP a Jabber.
Tady jsem Ti neporozumnel ... ja mam v clientu nakonfigurovan SMTP(MTA) server. Postu tedy posilam pres neho. Je na nem aby zjistil dostupnost cile a pokud dostupny neni tak podle me nejakou dobu ceka a pak zkousi posilat znova.
Tiskni
Sdílej: