Dnes startuje desátý ročník oblíbené kyberbezpečnostní soutěže The Catch organizované Forenzní laboratoří CESNETu. Letos zavede soutěžící do světa národních výzkumných a vzdělávacích sítí (NREN). Čekají na vás tematické úlohy založené na principu Capture the Flag (CTF), hledání ukrytých flagů i zajímavé ceny. Otestujte své schopnosti a vyrazte na lov flagů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2026.
Německý startup Aleph Alpha k příležitosti výročí sjednocení Německa zveřejnil open-weight jazykový model Kolibri, vyvíjený s ohledem na unijní pojetí autorského práva, ochranu osobních údajů GDPR a nařízení EU o umělé inteligenci, jehož 'Kodexu správné praxe' je Aleph Alpha signatářem. Výsledkem tohoto přístupu je transparentnější technologie, kterou například budou moci využívat evropské veřejné instituce, ovšem za cenu
… více »Nvidia zveřejnila návrh nové bezpečnostní platformy pro nasazování AI agentů. Jedná se o nasazení AI za použití OpenShell a Sentry, dvou oddělených bezpečnostních vrstev, v nichž může Sentry monitorovat a vyhodnocovat chování AI v OpenShellu tak, že ho v krajním případě až vypne. Mělo by to zabránit dalším únikům AI ze sandboxu.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Dobrý den,
mám problém s instalací SLES 11 na HW RAID. Při instalaci provedu rozdělení, formátování a vše se provede. Po restartu (po nainstalování systému ještě před dokončením instalace) nedokáže systém přimontovat disky. Začne se bootovat a končím tím, že mám výpis o nemožnosti namontovat "/dev/mapper/ddf1_...". Vyzkoušel jsem instalaci, kde jsem místo ID použil UUID a pak i název, ale po restartu se to opět ptá na "/dev/mapper/ddf1_..." a né na UUID či název.
Setkal se někdo s něčím takovým? Co mám zadat pro namontování? V fstable je to zapsáno pomocí UUID, ale ten boot hledá stále "/dev/mapper/ddf1_..."
Předem děkuji
To vypada na takzvany raid-neraid. Zkuste dat do /etc/init.d/boot.localfs toto:
/sbin/dmraid -ay
Pokud není potřeba kompatibilita pole s jinými OS, pak bych opravdu doporučoval linuxový SW raid. I pro řešení bootování mi to přijde jednodušší.
V debianu/ubuntu jsem bootování z RAID0 striping dělal tak, že jsem nabootoval z liveCD, ručně nastartoval pole (/ systému na HDD), přimontoval někam do /mnt/raid, namontoval tam proc, zkopíroval tam /dev (aby měl alespoň md0), chrootnul do /mnt/raid, upravil menu.lst v grubu, aby koukal na raid (pokud možno všude UUID), opravil /etc/fstab, vyrobil /etc/mdadm s přiřazením UUID raidu na md0 klasicky viz man mdadm, spustil update-initramfs (to si již zapamatovalo, že má dát kořen přes raid) a pak jen updatnul instalaci grubu ručně přes grub (nějak těm skriptům kolem grubu nevěřím). Po restartu to bootlo z raid0.
Tak jsem se po prostudování diskuzí ohledně RAIDU na základní desce rozhodl, že půjdu cestou SW RAIDU, ale asi opět dělám něco špatně.
Mám momentálně dva totožné disky.
V BIOSU jsem vypnul RAID.
Při instalaci SLES 11 v nabídce na sestavení pole RAID dostanu následující odpověď: "Pro vytvoření pole RAID není k dispozici dostatek vhodných nepoužívaných zařízení.". Ani jeden disk nemám používaný. Když se podívám do "Nepoužívaná zařízení" tak tam jsou, ale ten SW RAID se jim vytvořit nechce.
Jaký je obecný postup pro vytvoření SW RAIDu? (Jak jsem psal používám SLES 11 -64).
Ještě jedna věc, někde jsem četl, že je možné u některých desek po zadání (zakoupení) nějakého klíče aktivovat plný RAID i na té desce. Jak zjistím, zda to má deska umožňuje? Na stránkách intelu jsem na nic takového nenarazil.
Můj HW: S5000PSL obsahuje Embedded RAID II
Předem děkuji
SW raid obecně jede na partišnami. Instalátor suse neznám, ale v debianu/ubuntu se musí nejdříve vytvořit partišny, nastavit jim typ RAID autodetect a pak teprve lze zvolit root na raid a vybrat typ raidu a jaké partišny do něj spadají. Lze to přímo v instalátoru, nebo v jiné konzoli ručně a vrátit se v instalátoru o krok zpět, aby si znovu načetl rozdělení disků. V ubuntu 9.04 mi stejně nastavil špatně initramfs, takže jsem následně musel dělat ty výše popsané šachy s liveCD, protože systém po rebootu nenajel.
Tipnul bych si, že to v suse bude podobné.
U SLES by to melo byt stejne, SLES je jen trochu konzervativnejsi openSuse. Ja postupoval zhruba podle tohohle navodu. Je sice pro gentoo, ale princip je stejny :
http://en.gentoo-wiki.com/wiki/HOWTO_Gentoo_Install_on_Bios_(Onboard)_RAID
Tak jsem to vyřešil jak pomocí SW RAIDu, tak pomocí BIOS RAIDu.
Postup je následující SW RAID:
Na prvnim i druhém disku udělat příslušné oddíly.
Já jsem udělal prvně jeden rozšířený a do něho pak logické.
Ty logické je potřeba prvně vytvořit - není potřeba formátovat, ale hlavně nepřipojovat. Takže na každém disku jsem udělal rozšířený oddíl a do něho 5 logických disků.
Následně ve volbě RAID už vybírám oddíly z prvního a druhého disku, nastavuji RAID 0 nebo 1 nebo 5, Nastavím velikost bloku a provedu formátování a připojení. Toto zopakuji tolikrát, kolikrát potřebuji.
Použil jsem následující rozdělení boot, swap, root, srv, var
Postup pro BIOS RAID
V BIOSU si udělám RAID.
Následně při instalaci využívám disk, který je ten BIOS RAID (v mém případě hrozné číslo)
Já jsem opět provedl následující. Na celý RAID jsem udělal jeden rozšířený oddíl a do něho několik logických disků.
Logické disky je nutné připojovat pomocí UUID
Po restartu - po nainstalování základních komponent před dokončením instalace nedojde k nastartování systému, protože zavaděč se neodkazuje pomocí UUID, ale ID (to hrozné číslo).
Spustit nějakou live distribuci. V mém případě SLAX. Podívat se na můj disk a zjistit jaké je UUID pro root partitions a pro swap. Já to našel v /etc/fstab (u swap tam nebylo uuid tak jsem následně při editaci bootu nechal to hrozné číslo a swap uuid jsem zjistil až po naběhnutí systému přes nástroj rozdělování disků) Toto si opsat a provést restart.
Po restartu jsem udělal upravu spouštěcího řádku (editovat pomocí e). Nahradil jsem /by-id/raid_ddf1... za /by-uuid/uuidcislo zjištěné pomocí live distribuce.
Pak už se dá nabootovat a dokončit instalaci systému.
Po doinstalování je nutné spustit konfiguraci zavaděče a nahradit by-id tím by-uuid. Já jsem musel v zavaděči ještě nahradi hd(0,0) za hd(0,4).
Následně jsem ještě v /etc/fstab u swap doplnil to uuid, zjištěné přes nástroj rozdělení disků.
Po restartu vše jede tak jak má. I ten BIOS RAID funguje. Jen je tam trochu více práce.
Doufám, že až někdo bude hledat, tak to třeba najde a pomůže mu to.
Když už to mám uděláno - je vhodnější SW RAID nebo ten BIOS RAID?
Co zatěžuje procesor méně? Kdy pojede linux lépe?
Použitý OS - SLES 11 - 64
Zajímavé by bylo srovnání výkonu biosového a linuxového raidu. Když máš obojí, můžeš to porovnat?
Jinak swap umí vlastní "raid0" - stačí nastavit více oddílům stejnou prioritu a mělo by to jet ve stripingu. Výkon bude asi podobný raid0.
Já to mám teď dost komplikované. Vše dělám doma, protože nechci chodit do práce. Pak jen přenesu servery. Dělám to na jednom stroji. To znamená: tam kde jsem vyzkoušel SW RAID je už BIOS RAID a asi to už vracet nebudu
Jak velký se doporučuje udělat swap. Domníval jsem se, že když mám 8GB RAM, tak swap 8GB, ale během ostrého provozu jsem se dostal na maximální využití cca 500MB.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.7.2009 12:16