Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Dobrý den,
mám problém s instalací SLES 11 na HW RAID. Při instalaci provedu rozdělení, formátování a vše se provede. Po restartu (po nainstalování systému ještě před dokončením instalace) nedokáže systém přimontovat disky. Začne se bootovat a končím tím, že mám výpis o nemožnosti namontovat "/dev/mapper/ddf1_...". Vyzkoušel jsem instalaci, kde jsem místo ID použil UUID a pak i název, ale po restartu se to opět ptá na "/dev/mapper/ddf1_..." a né na UUID či název.
Setkal se někdo s něčím takovým? Co mám zadat pro namontování? V fstable je to zapsáno pomocí UUID, ale ten boot hledá stále "/dev/mapper/ddf1_..."
Předem děkuji
To vypada na takzvany raid-neraid. Zkuste dat do /etc/init.d/boot.localfs toto:
/sbin/dmraid -ay
Pokud není potřeba kompatibilita pole s jinými OS, pak bych opravdu doporučoval linuxový SW raid. I pro řešení bootování mi to přijde jednodušší.
V debianu/ubuntu jsem bootování z RAID0 striping dělal tak, že jsem nabootoval z liveCD, ručně nastartoval pole (/ systému na HDD), přimontoval někam do /mnt/raid, namontoval tam proc, zkopíroval tam /dev (aby měl alespoň md0), chrootnul do /mnt/raid, upravil menu.lst v grubu, aby koukal na raid (pokud možno všude UUID), opravil /etc/fstab, vyrobil /etc/mdadm s přiřazením UUID raidu na md0 klasicky viz man mdadm, spustil update-initramfs (to si již zapamatovalo, že má dát kořen přes raid) a pak jen updatnul instalaci grubu ručně přes grub (nějak těm skriptům kolem grubu nevěřím). Po restartu to bootlo z raid0.
Tak jsem se po prostudování diskuzí ohledně RAIDU na základní desce rozhodl, že půjdu cestou SW RAIDU, ale asi opět dělám něco špatně.
Mám momentálně dva totožné disky.
V BIOSU jsem vypnul RAID.
Při instalaci SLES 11 v nabídce na sestavení pole RAID dostanu následující odpověď: "Pro vytvoření pole RAID není k dispozici dostatek vhodných nepoužívaných zařízení.". Ani jeden disk nemám používaný. Když se podívám do "Nepoužívaná zařízení" tak tam jsou, ale ten SW RAID se jim vytvořit nechce.
Jaký je obecný postup pro vytvoření SW RAIDu? (Jak jsem psal používám SLES 11 -64).
Ještě jedna věc, někde jsem četl, že je možné u některých desek po zadání (zakoupení) nějakého klíče aktivovat plný RAID i na té desce. Jak zjistím, zda to má deska umožňuje? Na stránkách intelu jsem na nic takového nenarazil.
Můj HW: S5000PSL obsahuje Embedded RAID II
Předem děkuji
SW raid obecně jede na partišnami. Instalátor suse neznám, ale v debianu/ubuntu se musí nejdříve vytvořit partišny, nastavit jim typ RAID autodetect a pak teprve lze zvolit root na raid a vybrat typ raidu a jaké partišny do něj spadají. Lze to přímo v instalátoru, nebo v jiné konzoli ručně a vrátit se v instalátoru o krok zpět, aby si znovu načetl rozdělení disků. V ubuntu 9.04 mi stejně nastavil špatně initramfs, takže jsem následně musel dělat ty výše popsané šachy s liveCD, protože systém po rebootu nenajel.
Tipnul bych si, že to v suse bude podobné.
U SLES by to melo byt stejne, SLES je jen trochu konzervativnejsi openSuse. Ja postupoval zhruba podle tohohle navodu. Je sice pro gentoo, ale princip je stejny :
http://en.gentoo-wiki.com/wiki/HOWTO_Gentoo_Install_on_Bios_(Onboard)_RAID
Tak jsem to vyřešil jak pomocí SW RAIDu, tak pomocí BIOS RAIDu.
Postup je následující SW RAID:
Na prvnim i druhém disku udělat příslušné oddíly.
Já jsem udělal prvně jeden rozšířený a do něho pak logické.
Ty logické je potřeba prvně vytvořit - není potřeba formátovat, ale hlavně nepřipojovat. Takže na každém disku jsem udělal rozšířený oddíl a do něho 5 logických disků.
Následně ve volbě RAID už vybírám oddíly z prvního a druhého disku, nastavuji RAID 0 nebo 1 nebo 5, Nastavím velikost bloku a provedu formátování a připojení. Toto zopakuji tolikrát, kolikrát potřebuji.
Použil jsem následující rozdělení boot, swap, root, srv, var
Postup pro BIOS RAID
V BIOSU si udělám RAID.
Následně při instalaci využívám disk, který je ten BIOS RAID (v mém případě hrozné číslo)
Já jsem opět provedl následující. Na celý RAID jsem udělal jeden rozšířený oddíl a do něho několik logických disků.
Logické disky je nutné připojovat pomocí UUID
Po restartu - po nainstalování základních komponent před dokončením instalace nedojde k nastartování systému, protože zavaděč se neodkazuje pomocí UUID, ale ID (to hrozné číslo).
Spustit nějakou live distribuci. V mém případě SLAX. Podívat se na můj disk a zjistit jaké je UUID pro root partitions a pro swap. Já to našel v /etc/fstab (u swap tam nebylo uuid tak jsem následně při editaci bootu nechal to hrozné číslo a swap uuid jsem zjistil až po naběhnutí systému přes nástroj rozdělování disků) Toto si opsat a provést restart.
Po restartu jsem udělal upravu spouštěcího řádku (editovat pomocí e). Nahradil jsem /by-id/raid_ddf1... za /by-uuid/uuidcislo zjištěné pomocí live distribuce.
Pak už se dá nabootovat a dokončit instalaci systému.
Po doinstalování je nutné spustit konfiguraci zavaděče a nahradit by-id tím by-uuid. Já jsem musel v zavaděči ještě nahradi hd(0,0) za hd(0,4).
Následně jsem ještě v /etc/fstab u swap doplnil to uuid, zjištěné přes nástroj rozdělení disků.
Po restartu vše jede tak jak má. I ten BIOS RAID funguje. Jen je tam trochu více práce.
Doufám, že až někdo bude hledat, tak to třeba najde a pomůže mu to.
Když už to mám uděláno - je vhodnější SW RAID nebo ten BIOS RAID?
Co zatěžuje procesor méně? Kdy pojede linux lépe?
Použitý OS - SLES 11 - 64
Zajímavé by bylo srovnání výkonu biosového a linuxového raidu. Když máš obojí, můžeš to porovnat?
Jinak swap umí vlastní "raid0" - stačí nastavit více oddílům stejnou prioritu a mělo by to jet ve stripingu. Výkon bude asi podobný raid0.
Já to mám teď dost komplikované. Vše dělám doma, protože nechci chodit do práce. Pak jen přenesu servery. Dělám to na jednom stroji. To znamená: tam kde jsem vyzkoušel SW RAID je už BIOS RAID a asi to už vracet nebudu
Jak velký se doporučuje udělat swap. Domníval jsem se, že když mám 8GB RAM, tak swap 8GB, ale během ostrého provozu jsem se dostal na maximální využití cca 500MB.
Tiskni
Sdílej: