MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Zdravím,
máte prosím někdo zkušenosti se streamováním (části) obrazovky pro potřeby zaškolení uživatele? Jde mi o minimální latenci, zobrazení v rozumné kvalitě a zobrazení kurzoru.
Zatím to testuji na lokálu a předpokládám, že minimální latence na lokálu bude i minimální latence přes internet.
VLC to umí, ale jeho zpoždění je poměrně velké. Nejvíce se mi zatím líbí xvidcap
xvidcap -v --fps 8 --audio no --file screen.mpeg --cap_geometry 1024x768+0+0 --quality 10
kde screen.mpeg je FIFO a vedle toho:
cat screen.mpeg | mplayer -v -
Zde mám zpoždění do půl sekundy, což je super. Bohužel nevím, jak ten MP4 streamovat (ffserver se k tomu moc nemá). Ideální by bylo, kdyby klientem mohl být VLC (snadná konfigurace ve windows).
Předem díky za zkušenosti, nápady, připomínky.
Ještě dodám, že mi nejde o přímou interakci s desktopem (ala VNC). Ale možná to u VNC skončí. Uživatelé budou z různých míst a bez možnosti instalace složitějších softů. Nejlépe jen link na webu :)
Zkoušel jsem přinutit VLC zobrazovat lokálně z roury (jako to zvládal mplayer), ale nevyzrál jsem nad ním. O streamování z roury jsem se tudíž ani nepokusil. Velice rád bych to zkusil, ale netuším jak. Tou bezstrátovou inkrementální kompresí se myslí co? Velice nerad bych ten "draze" vyrobený mpeg4 z xvidtune konvertoval do něčeho jiného, to už by stroj online nestíhal, navíc by se zase navýšila latence. Díky moc za radu.
Zkoušel jsem přinutit VLC zobrazovat lokálně z roury (jako to zvládal mplayer), ale nevyzrál jsem nad ním.
Já jsem to taky nezkoušel, ale čekal bych, že to půjde. Asi bych se zaměřil na nastavení velikosti bufferů (to je důležité kvůli zpoždění) a ujistil se, že se video nepřekódovává.
Tou bezstrátovou inkrementální kompresí se myslí co?
Tím jsem myslel, že když v běžném GUI se mění jen určitá drobná oblast obrazovky, což VNC chápe, a tak dokáže přenášet jen tento drobný rozdíl. Tato optimalizace je ale cizí obecným video kodekům, které kromě toho, že musí zvládat i změnu celé scény, tak taky musí opakovaně vysílat klíčové snímky obsahující celou scénu (kvůli posunu v přehrávání, připojování klientů uprostřed proudu). Ale je možné, že xvidcap má proces kódování silně pozměněn.
Bezztrátovostí jsem myslel, že protože se na obrazovce většinou nic neděje nebo se děje někde něco malého, má smysl obraz komprimovat bezztrátově (tedy žádný JPEG). Požitek ze sledování takového záznamu je mnohem větší a často i nutný, protože u ztrátového kódování by se text psaný do vstupního řádku proměnil v rozmazanou šmouhu, ze které člověk může jen tušit, co tam bylo napsáno.
Ale je samozřejmě otázka, na kolik klientů jsou běžné VNC servery stavěné. Třeba se ukáže, že RTP proud vysoce kvalitního videa přes UDP reflektor je schůdnější řešení než VNC.
Ohledně proudování videa je nutné si uvědomit, že na to musí být video ve správném kontejneru. Ne všechny lze proudovat.
Proto jsem doporučoval vlc na přepsání kontejneru do nějakého vhodného pro proudování.
Kromě vlc mě ještě napadá Icecast. Ten umí proudovat cokoliv v Ogg (i když s výsledným proudem má mplayer problémy, vlc mi funguje). Nevím ale, jestli umí číst z roury.
Aha, sorry, přehlédl jsem VNC - VLC :)
Klient bude vždy jen jeden, ale jde mi také o minimální požadavky na jeho straně (ideálně jen moderní prohlížeč :) ). Jinak bych mu poslal xvidcapovský stream netcatem do mplayeru a hotovo :)
Zajímavé, že xvidcap produkuje docela ostrý obraz i při velké kompresi.
Tak jsem se čtením streamu z roury přes VLC nijak nepochodil, zkusím se zaměřit na nevideo řešení přes vnc. Díky za případné tipy.
Tiskni
Sdílej: