Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Zdravím,
poslední den jsem strávil googlením a porovnáváním všech možných informací o filesystémech. Stavím poštovní server (4x500GB RAID10) a zvažuji, který filesystém použít. Zatím jsem vždy jel na ext3, který přežil snad vše (resety natvrdo, výpadky proudu apod.).
Jelikož zde ale půjde o hodně malých souborů, začal jsem přemýšlet o tom použít něco jiného.
- ReiserFS by měl být asi nejvhodnější, ale jak je to s jeho podporou? Dočetl jsem se, že hlavního vývojáře zavřeli za vraždu :) Dá se tedy považovat za stabilní? Doporučili byste ho? Bude rozdíl opravdu tak kritický, aby se vyplatil přechod od relativně bezpečnějšího ext3 (testy se v tomhle docela rozcházejí).
Příp něco jiného? Zde na abc je i návod jak XFS "optimalizovat" pro řadu menších souborů.
Děkuji za názory.
. Pokud jis zvyklý na ext3 a máš s ním dobré zkušenosti, tak ho použij
.tail).
Pokud použiješ ext3 tak si dej pozor na počet inode (v podstatě počet souborů). Pro poštovní server bych určitě volil mkfs.ext3 -T news (tj inoda = velikost bloku = 4kB).
neni to tak docela pravda, pokud pouzijete repository centosplus, tak muzete pouzit i resiserfs.
(sam jsem to na centosu delal)
Zkuste si vygooglit reiserfs centos
Podobne je to i s ostatnimi filesystemy jako napriklad XFS, ktery pouzivame pond centosem take.
yum update).
Dobry den,
slysel jsem, ze reiserfs je pro tento ucel vhodny, nicmene zde vzestava otazka, kolik budete mit uzivatelu a jakou ocekavate zatez, pokud budete mit tisice uzivatelu, tak bych asi take volil raiser, ale pokud to bude 20 uzivatelu, tak bych zustal u ext3, ktere dobre znate. Sam mam do 20 uzivatelu na serverech, nechal jsem ext3 a nemam problem, na rychlost si nikdo nestezoval.
Tiskni
Sdílej: