Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Dobrý den,
bydlíme s přáteli na privátu, každý máme svůj notebook a data, která se na něj nevejdou, máme každý na svém externím pevném disku. Problém je, že každému z nás pomalu dochází kapacita, přičemž mnoho dat máme duplicitiních. Napadla mě dvě řešení tohoto problému:
1) koupit repasovaný server + do něj připojit USB disky a na těch mít nahraná data
2) koupit repasovaný server s pořádným HDD
Po prvním zkoumání se zdá, že první možnost vychází mnohem levněji. Protože jsem ale ve stavbě "sítě" nováček, chci vás požádat o nějaká doporučení, tipy na nástroje a návody, jak takovou síť zprovoznit. Jediné, o čem jsem zatím rozhodl, je že na serveru poběží Debian 
Staci koupit lowendove pc, s trochu lepsi deskou, ktere ma treba 6-8 sata portu, pak koupit velke disky, zapojit je do toho raidu. Kazdopadne Te investice vyjde levneji nez kupovat hotove reseni (nas) apod. pocitam tak kolem 10 ze by jsi se mohl vejit. Zalezi co koupis za disky.
Vykaslal bych se na koupi repasovaneho serveru. I ty towery, o kterejch predpokladam mluvis (doufam, ze neplanujes poridit domu rackmount;) ) maj pomerne slusny chlazeni delany na jiny situace nez domaci server... proto bych se primlouval za domarobiko. Vyjde te to levnejc, bude to tissi, a nebudes mit problem pri nahrade jednotlivejch komponent az budou odchazet.
Zaroven doporucuju popremejslet nad tim, ze ted je sice hlavni pointou mit sdilene data, ale dost brzo se to rozroste o dalsi veci. At uz jde o domaci SVNku, nebo o herni server, nebo o flek kam tahat wazalohy... Nerikam, ze mas ted stravit hodinu planovanim co tam tak asi bude, pac tak ci onak tyhle domaci servery koncej jako silena organicka haluz;), ale nerozhodoval bych se pouze na zaklade "budu tam _jen_ _sdilet_ _data_". Jinak osobne bych poridil slusny disky, krom tech beznych duvodu taky proto, ze by mi ten externi disk docela chybel...
Jediné, o čem jsem zatím rozhodl, je že na serveru poběží DebianA je to nutné?
co jeste jedna moznost? koupit nejakou malou krabicku, ke ktery muzes pripojit ty USB disky? ... to by mohlo vyjit taky docela dobre, spotrebu to bude mit malou a na to co ty potrebujes to staci
Jediné, o čem jsem zatím rozhodl, je že na serveru poběží Debian
cim te debian presvedcil?Prostě nemám důvod k experimentům s jinou distribucí.Koukám, že jsi mi odpověděl v reakci na jiný příspěvek. To není jen jiná distribuce, to je jiný operační systém. A distribuce upravená přesně k tomu, co potřebuješ. Celé ti to zabere jen pár megabajtů, po startu se natáhne do RAM a běží. A má to nachystané i webové rozhraní...
Tiskni
Sdílej: