Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Dobrý den,
bydlíme s přáteli na privátu, každý máme svůj notebook a data, která se na něj nevejdou, máme každý na svém externím pevném disku. Problém je, že každému z nás pomalu dochází kapacita, přičemž mnoho dat máme duplicitiních. Napadla mě dvě řešení tohoto problému:
1) koupit repasovaný server + do něj připojit USB disky a na těch mít nahraná data
2) koupit repasovaný server s pořádným HDD
Po prvním zkoumání se zdá, že první možnost vychází mnohem levněji. Protože jsem ale ve stavbě "sítě" nováček, chci vás požádat o nějaká doporučení, tipy na nástroje a návody, jak takovou síť zprovoznit. Jediné, o čem jsem zatím rozhodl, je že na serveru poběží Debian 
Staci koupit lowendove pc, s trochu lepsi deskou, ktere ma treba 6-8 sata portu, pak koupit velke disky, zapojit je do toho raidu. Kazdopadne Te investice vyjde levneji nez kupovat hotove reseni (nas) apod. pocitam tak kolem 10 ze by jsi se mohl vejit. Zalezi co koupis za disky.
Vykaslal bych se na koupi repasovaneho serveru. I ty towery, o kterejch predpokladam mluvis (doufam, ze neplanujes poridit domu rackmount;) ) maj pomerne slusny chlazeni delany na jiny situace nez domaci server... proto bych se primlouval za domarobiko. Vyjde te to levnejc, bude to tissi, a nebudes mit problem pri nahrade jednotlivejch komponent az budou odchazet.
Zaroven doporucuju popremejslet nad tim, ze ted je sice hlavni pointou mit sdilene data, ale dost brzo se to rozroste o dalsi veci. At uz jde o domaci SVNku, nebo o herni server, nebo o flek kam tahat wazalohy... Nerikam, ze mas ted stravit hodinu planovanim co tam tak asi bude, pac tak ci onak tyhle domaci servery koncej jako silena organicka haluz;), ale nerozhodoval bych se pouze na zaklade "budu tam _jen_ _sdilet_ _data_". Jinak osobne bych poridil slusny disky, krom tech beznych duvodu taky proto, ze by mi ten externi disk docela chybel...
Jediné, o čem jsem zatím rozhodl, je že na serveru poběží DebianA je to nutné?
co jeste jedna moznost? koupit nejakou malou krabicku, ke ktery muzes pripojit ty USB disky? ... to by mohlo vyjit taky docela dobre, spotrebu to bude mit malou a na to co ty potrebujes to staci
Jediné, o čem jsem zatím rozhodl, je že na serveru poběží Debian
cim te debian presvedcil?Prostě nemám důvod k experimentům s jinou distribucí.Koukám, že jsi mi odpověděl v reakci na jiný příspěvek. To není jen jiná distribuce, to je jiný operační systém. A distribuce upravená přesně k tomu, co potřebuješ. Celé ti to zabere jen pár megabajtů, po startu se natáhne do RAM a běží. A má to nachystané i webové rozhraní...
Tiskni
Sdílej: