Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
1/ na jednom pocitaci nastavis ip adresu napr. 192.168.0.10, masku 255.255.255.0 (neboli /24) a na druhem 192.168.0.11 s tou samou maskou
2/ zkusis ping z jednoho na druhy
3/ rozbehas co potrebujes - tzn nejaky FTPko, sambu nebo jen ssh (scp) ... proste co potrebujes, kdyz nebudes linej urcite neco najdes sam
Předně bych zkoumal výstup od ethtool ethX na obou strojích. Pak adresy, iptables a tak.
na tak jednoduchej úkol jako je sdílet souboryKde tyhle hlody berete?
pocitac 1 ( fedora )
su -
ifconfig eth0 192.168.0.11 up
pocitac 2 ( ubuntu )
sudo ifconfig eth0 192.168.0.12 up
zkusit propingat
ping 192.168.0.12
ping 192.168.0.11
ted mas nastavenou sit
a nastavit si ftpd, sambu nebo nfs ( google.com nfs tutorial )
(možná budeš potřebovat balíček iproute nebo iproute2)
pocitac 1 ( fedora )
su -
ip addr add 192.168.0.11/24 dev eth0
ip link set eth0 up
pocitac 2 ( ubuntu )
sudo ip addr add 192.168.0.12/24 dev eth0
sudo ip link set eth0 up
zkusit propingat
ping 192.168.0.12
ping 192.168.0.11
ted mas nastavenou sit
a nastavit si ftpd, sambu nebo nfs ( google.com nfs tutorial )
Tiskni
Sdílej: