Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Ahoj, chtel bych si ujasnit par veci okolo driveru v OS. Nejprve co si predstavuju pod pojmem driver. Je to program ktery muze bezet v user space popripade kernel space. Slouzi jako prostrednik mezi HW a OS. OS pomoci driveru komunikuje(ridi) HW. No co mi vrta hlavou je ze kdyz jsou na svete tisice ruznych HW a ja si chci nainstalovat dejme tomu Linux na svuj novy notas tak pocitam s tim ze to po instalaci pobezi. Kde se berou ale ovladace na prislusna zarizeni v notasu? Vim jsou bud soucasti jadra anebo ve forme modulu, ale prece neni mozne aby v modulech a nebo v jadre byly vsechny ovladace na vsechny zarizeni na svete. Uz z principu to neni mozne pac HW ktery mam vysel az po vydani OS a tudiz tam ty ovladace nemuzou byt. Jedine co me napada ze kazdy OS ma nejake univerzalni ovladace ktere mu umozni komunikovat s jakymkoliv zarizenim aspon v nejakem zakladnim modu. Je to tak?
Diky za info.
Nazor: Existuji zaprve urcite standardy HW komunikace a za druhe vas notes je sice novy ale muze obsahovat HW komponenty, ktere jsou "starsi". System se proste pokusi dotlacit vsechny ovladace ktere ma a pokud semu to nepodari je potreba si je stahnout, nebo pockat. Ale predpokladam, ze pro spravnou funkcnost se nejdrive udelaji ovladace(ty si stahnou vyrobci OS a zacleni je, pripadne vyvyjeji, upgraduji vlastni) a pote teprve vyjde vas notes. Opacne to prece neni logicke.
NN
No co mi vrta hlavou je ze kdyz jsou na svete tisice ruznych HW
To není celá pravda. Ano, modelů HW a výrobců je sice hodně, ale používají stejný čip. Viz třeba situace v oblasti síťových karet. Gigabitový čip RTL 8169 najdeš na mnoha síťovkách různých výrobců a dokonce i na základních deskách od MSI až po Gigabyte. V oblasti zvukovek je to ještě jednodušší, všichni používají kodek AC97 což není přímo čip, ale je to standard, takže to "nějak" hrát bude. I tvůj nový HW obsahuje spoustu (všechny
) starých čipů.
Dále v oblasti grafických karet je definován standard VESA, který umí všechny GK. Je to v podstatě primitivní putpixel, šíleně pomalé, ale jede to (jinak by jsi na monitoru až do instalace ovladačů neviděl vůbec nic). No a jeden ovladač od výrobce GK funguje po 4 roky, tj tři "řady" karet. 
Skutečně různého HW je v oblasti PC velmi málo.
OK chapu to teda spravne ze OS uz ty ovladace ma.. a pokud ne tak ma nejake defaultni - ktere zajistuji komunikaci diky tomu ze HW i OS znaji normy takze se nejak domluvi...
Tiskni
Sdílej: