Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Ahoj mam otazky ohledne desifrovani... 1)Kdyz mam nejaka data a zasifruju je napr AES a tato data mi nekdo ukradne tak je dekoduje? To vzdy zkusi heslo a pak se podiva zda data "davaji smysl" a nebo zda je to nesmyslna zmet zpusobena spatnym heslem? To by mu trvalo silene dlouho ne? Ale na druhou stranu Desifrovaci program nepozna zda data davaji smysl... to pozna jen clovek ten ale zase neni tak rychly...
2)Kdyz pouziju nekolikansobne sifrovani napr AES Serpent 3DES. Tak to musim 3x desifrovat. Jak ale jako utocnik poznam ktere sifrovaci algoritmy byly pouzity? To plati i pro 1. otazku. Dale...kdyz byc hto vedel... jak po prvnim desifrovani budu vedet ze je spravne? Ptam se proto ze spravny vysledek 1.desifrovani je taky jen neurcita zmet dat. (protoze data jsou jeste 2x zasifrovana)...
Diky za objasneni.
Dekuji za objasneni... Jeste bych dodal ze otazky ktere pokladam jsou ciste teoreticke a je mi jasne ze lidsky faktor predstavuje nejvetsi hrozbu. Jen mi jeste neni jasne proc je nekolikanasobne sifrovani hloupost? Dekuji
Tenhle postup je asi pouzitelny jen na rozbalovani/sbalovani archivu.TrueCrypt má možnost šifrovat Rjindaelem, Twofishem a Serpentem najednou.
2610/(1000000*60*60*24*365)), takže obě dvě hesla budete louskat nejdéle devět let (4,5 roku to první, podle hlavičky poznáte, že jde o TC disk, a jeho heslo pak budete louskat dalších nejvýše 4,5 roku). Přitom ale když budete šifrovat jenom jednou, a heslo prodloužíte o jeden znak na 11, bude rozlousknutí za stejných podmínek trvat v nejhorším případě přes sto let (2611/(1000000*60*60*24*365)), pokud ponecháte desetiznakové heslo, ale použijete malá i velká písmena, bude to víc jak čtyři tisíciletí ((2*26)10/(1000000*60*60*24*365)).
Kdyz mam nejaka data a zasifruju je napr AES a tato data mi nekdo ukradne tak je dekoduje? To vzdy zkusi heslo a pak se podiva zda data "davaji smysl" a nebo zda je to nesmyslna zmet zpusobena spatnym heslem? To by mu trvalo silene dlouho ne? Ale na druhou stranu Desifrovaci program nepozna zda data davaji smysl... to pozna jen clovek ten ale zase neni tak rychly...Třeba TrueCrypt to zkusí tím heslem rozšifrovat, a pokud mu z toho vypadne jeho validní hlavička, tak to považuje za správné.
Tiskni
Sdílej: