MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Ahoj mam otazky ohledne desifrovani... 1)Kdyz mam nejaka data a zasifruju je napr AES a tato data mi nekdo ukradne tak je dekoduje? To vzdy zkusi heslo a pak se podiva zda data "davaji smysl" a nebo zda je to nesmyslna zmet zpusobena spatnym heslem? To by mu trvalo silene dlouho ne? Ale na druhou stranu Desifrovaci program nepozna zda data davaji smysl... to pozna jen clovek ten ale zase neni tak rychly...
2)Kdyz pouziju nekolikansobne sifrovani napr AES Serpent 3DES. Tak to musim 3x desifrovat. Jak ale jako utocnik poznam ktere sifrovaci algoritmy byly pouzity? To plati i pro 1. otazku. Dale...kdyz byc hto vedel... jak po prvnim desifrovani budu vedet ze je spravne? Ptam se proto ze spravny vysledek 1.desifrovani je taky jen neurcita zmet dat. (protoze data jsou jeste 2x zasifrovana)...
Diky za objasneni.
Dekuji za objasneni... Jeste bych dodal ze otazky ktere pokladam jsou ciste teoreticke a je mi jasne ze lidsky faktor predstavuje nejvetsi hrozbu. Jen mi jeste neni jasne proc je nekolikanasobne sifrovani hloupost? Dekuji
Tenhle postup je asi pouzitelny jen na rozbalovani/sbalovani archivu.TrueCrypt má možnost šifrovat Rjindaelem, Twofishem a Serpentem najednou.
2610/(1000000*60*60*24*365)), takže obě dvě hesla budete louskat nejdéle devět let (4,5 roku to první, podle hlavičky poznáte, že jde o TC disk, a jeho heslo pak budete louskat dalších nejvýše 4,5 roku). Přitom ale když budete šifrovat jenom jednou, a heslo prodloužíte o jeden znak na 11, bude rozlousknutí za stejných podmínek trvat v nejhorším případě přes sto let (2611/(1000000*60*60*24*365)), pokud ponecháte desetiznakové heslo, ale použijete malá i velká písmena, bude to víc jak čtyři tisíciletí ((2*26)10/(1000000*60*60*24*365)).
Kdyz mam nejaka data a zasifruju je napr AES a tato data mi nekdo ukradne tak je dekoduje? To vzdy zkusi heslo a pak se podiva zda data "davaji smysl" a nebo zda je to nesmyslna zmet zpusobena spatnym heslem? To by mu trvalo silene dlouho ne? Ale na druhou stranu Desifrovaci program nepozna zda data davaji smysl... to pozna jen clovek ten ale zase neni tak rychly...Třeba TrueCrypt to zkusí tím heslem rozšifrovat, a pokud mu z toho vypadne jeho validní hlavička, tak to považuje za správné.
Tiskni
Sdílej: