Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Zdravím,
mám nový disk a uvažuji o jeho šifrování. Něco jsem už načetl a napadlo mne následující:
Disk rozdělím řekněme na 10GB a 190GB. Z těch 10GB vytvořím třeba přes dm-crypt/luks šifrovací device, to přiřadím přes LVM k sda2 (190GB) a vznikne mi tak částečně šifrovaný blok 200GB.
Předpokládám, že bez klíče budou data na takto vzniklém souborovém systému jen dost těžko obnovitelná a současně procesoru zbude dost výkonu na další práci.
Co myslíte, je to dobrý nápad? Bude se s tím dobře pracovat (zvětšovat, zmenšovat, opravovat po havárii)? Nestačilo by místo těch šifrovaných 10GB třeba jen 1GB?
Předem díky za jakékoli postřehy.
k tomu co potrebujes, tedy odradit laika, ti staci klidne i 1MB... treba i mene. Cokoliv nad minimum uz tam je spis z duvodu, ze mas rad ruskou ruletu s daty ... buď bůh dá a citliva data nahodou budou ulozena v zasifrovane casti, nebo neda a pak plati prvni veta :)
Prace v lvm by nemela byt nejak poznamenana tim ze mas cast uloziste sifrovanu.
Samozřejmě je mi jasné, že to není úplně bezpečné, spíš jsem uvažoval tak, že filesystém by byl bez té šifrované části dost "poškozený" na to, aby se dalo s jistotou a průkazně zjistit, co tam vlastně bylo.
testdiskem
photorecem z balíku testdisk. Občas se mi to plete.
Takže tudy cesta nevede, teď jsem se snažil najít, kde má LVM uložené informace (předpokládám někde na začátku disku) s tím, že by právě tato část byla šifrovaná a photorec by se tak nechytal, ale začínám cítit, že je to asi dost na vodě.
Rozumím, opravdu citlivá data patří do vlastního šifrovaného oddílu, ten by asi měl být nejlépe úplně skrytý, což umí třeba TrueCrypt.
Existují ale i data řekněme středně citlivá, která nepotřebuji mít na 100% zajištěná (řekněme třeba mp3), ale přitom budu mít klidnější spaní, když budu vědět, že jsou zajištěná víc než jen právy souborového systému. Tedy, že jejich případná obnova dá opravdu dost práce.
Určitě existuje filesystém, který se obnovuje "poškozený" hůř než jiné běžné používané a dobře dokumentované.
photorec /dev/sda1?
Tak o tomto SW jsem vůbec nevěděl, uvažoval jsem XFS (s tím míval problémy Acronish), ale umí ho také. Dokonce zvládne nový ReiserFS. Jediné, co jsem nenašel je Btrfs, to je ale asi jen otázka času.
Díky za upozornění, to vypadá opravdu snadno.
Vypadá to, že nějaká střední cesta k bezpečnosti je slepá. Asi si budu muset udělat nějaké performance testy a pak se rozhodnout, jestli vůbec šifrovat nebo ne.
Teď jsem se navíc dočetl, že LVM má také dopad na výkon a fragmentaci, takže to bude chtít ještě víc promyslet.
Tiskni
Sdílej: