Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zdravím,
mám nový disk a uvažuji o jeho šifrování. Něco jsem už načetl a napadlo mne následující:
Disk rozdělím řekněme na 10GB a 190GB. Z těch 10GB vytvořím třeba přes dm-crypt/luks šifrovací device, to přiřadím přes LVM k sda2 (190GB) a vznikne mi tak částečně šifrovaný blok 200GB.
Předpokládám, že bez klíče budou data na takto vzniklém souborovém systému jen dost těžko obnovitelná a současně procesoru zbude dost výkonu na další práci.
Co myslíte, je to dobrý nápad? Bude se s tím dobře pracovat (zvětšovat, zmenšovat, opravovat po havárii)? Nestačilo by místo těch šifrovaných 10GB třeba jen 1GB?
Předem díky za jakékoli postřehy.
k tomu co potrebujes, tedy odradit laika, ti staci klidne i 1MB... treba i mene. Cokoliv nad minimum uz tam je spis z duvodu, ze mas rad ruskou ruletu s daty ... buď bůh dá a citliva data nahodou budou ulozena v zasifrovane casti, nebo neda a pak plati prvni veta :)
Prace v lvm by nemela byt nejak poznamenana tim ze mas cast uloziste sifrovanu.
Samozřejmě je mi jasné, že to není úplně bezpečné, spíš jsem uvažoval tak, že filesystém by byl bez té šifrované části dost "poškozený" na to, aby se dalo s jistotou a průkazně zjistit, co tam vlastně bylo.
testdiskem
photorecem z balíku testdisk. Občas se mi to plete.
Takže tudy cesta nevede, teď jsem se snažil najít, kde má LVM uložené informace (předpokládám někde na začátku disku) s tím, že by právě tato část byla šifrovaná a photorec by se tak nechytal, ale začínám cítit, že je to asi dost na vodě.
Rozumím, opravdu citlivá data patří do vlastního šifrovaného oddílu, ten by asi měl být nejlépe úplně skrytý, což umí třeba TrueCrypt.
Existují ale i data řekněme středně citlivá, která nepotřebuji mít na 100% zajištěná (řekněme třeba mp3), ale přitom budu mít klidnější spaní, když budu vědět, že jsou zajištěná víc než jen právy souborového systému. Tedy, že jejich případná obnova dá opravdu dost práce.
Určitě existuje filesystém, který se obnovuje "poškozený" hůř než jiné běžné používané a dobře dokumentované.
photorec /dev/sda1?
Tak o tomto SW jsem vůbec nevěděl, uvažoval jsem XFS (s tím míval problémy Acronish), ale umí ho také. Dokonce zvládne nový ReiserFS. Jediné, co jsem nenašel je Btrfs, to je ale asi jen otázka času.
Díky za upozornění, to vypadá opravdu snadno.
Vypadá to, že nějaká střední cesta k bezpečnosti je slepá. Asi si budu muset udělat nějaké performance testy a pak se rozhodnout, jestli vůbec šifrovat nebo ne.
Teď jsem se navíc dočetl, že LVM má také dopad na výkon a fragmentaci, takže to bude chtít ještě víc promyslet.
Tiskni
Sdílej: