Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Zdravim osadenstvo.
V poslednej dobe som nejak podlahol kuzlu Linuxu, takze skumam a skusam a zistujem, ze mnohe veci v Linuxe su vybornou alternativou ku komercnym rieseniam, nie vsak pre cenu, ale skor pre slobodu ktoru mi poskytuju, kedy si mozem spravit mnohe veci k obrazu svojmu. No, ale radsej k mojej otazke.
Postavil som si maly serverik zalozeny na CentOS. Co som potreboval, to som si vyguuglil, precital, naucil. Rozbehal som si takmer vsetko co som potreboval, ale neviem si poradit s jednou vecou a to je povolenie protokolov pop3 a smtp.
Cely system je postaveny na dvoch sietovych kartach, kde jedna eth0 sluzi ako WAN pre pristup do internetu prostrednictvom ADSL modemu prepnuteho do rezimu Bridge a druha sietova karta eth1 je pripojena do switchu do dalsich PC. Na severi mi bezi squid (ako netransparentny proxy) a bez problemov sa da surfovat. Z casti lokalnej LAN vsak potrebujem, aby sa klienti dokazali pripojit na pop3 a smtp server mimo siete, cize musia sa nejak dostat von. Squid mi v tom asi moc nepomoze pretoze sa jedna o http a ftp cache proxy (opravte ma ak sa mylim). Domnievam sa vsak, ze moznostou ako dosiahnut aby sa klient z lokalnej LAN dostal von na pop3 a smtp je nastavenie v iptables, ale nech hladam a citam akokolvek, nejak som z toho dost mimo. V principe by som mal vsetky poziadavky z lokalnej LAN smerovane na eth1nejakym sposobom presmerovat na eth0 a odtial uz von. Na konzole sa v pohode telnetom dostanem na akykolvek pop3 server, ale akonahle som v LAN, cize mimo servera mam jednoducho smolu, z lokalnej LAN si ani nic nepingnem. Na serveri mam Firewall zakazany, takze ten ma neblokuje. Na klientskych PC mam spravne pridelenu IP a aj masku DHCP serverom, default gateway vsak nie je pridelena, ak ju aj vsak manualne zadam (ako IP rozhrania eth1) nic sa nezmeni. Domnievam sa, ze pojde asi o jednoduchy zapis do iptables, ale nejak si neviem s tym poradit.
Za akukolvek radu ci nakopnutie vopred dakujem..
No, namiesto priamej odpovede som sa dockal zvycajnej odpovede, ale nevadi, precital som si, naucil som sa, takze vdaka.
Teraz vsak riesim dalsi problem. V sieti mam SQUID, spravne konfigurovany ako transparent, ale potrebujem aby sa uzivatel pri pristupe na internet autorizoval. Pri nastaveni SQUIDA ako netransparent sa mi v pohode dari overovanie cez LDAP protokol voci AD na Win serveri 2003, problemom vsak je, ako overovat uzivatela v pripade, ze SQUID bude konfigurovany ako transparent, kedy vzhladom na TCP protokol nevie SQUID v transparent mode overit uzivatela a pridelit mu obmedzenia podla nastaveni ACL v SQUID.
Ak ma niekto nejaky napad ci ideu, budem velmi povdacny.
Tohle nejde, viz:
wiki.squid-cache.org/SquidFaq/InterceptionProxy
nejjednodušší je asi nekonfigurovat squid jako transparent, a zajistit automatickou konfiguraci browserů (wpad - pomocí DNS a/nebo DHCP)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz