Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
vzctl set 1 --ipadd [ipv6addr] --save echo 1 > /proc/sys/net/ipv6/conf/all/forwardinga to je zhruba vsechno kam jsem se dostal, virtual ma svoji adresu (ale s maskou /128 misto /64), ovsem nejde ping6nout ven, ani z hostitele dovnitr. V konfiguraci OpenVZ mam IPv6 povoleno. Pri ping6 z virtualu mi to pise, ze sit neni dostupna. IPv4 bez problemu funguje. Hral jsem si taky s radvd, nevim jestli je to potreba, v kazdem pripade se mi to nejak nedari nastavit, vsechny tutorialy jsou o sprave prideleneho subnetu, kdezto ja mam jenom nekolik pridelenych IPv6 adres. Navic to zcela urcite nevyresi to, ze nemuzu pingnout z virtualu na hostitele.
Řešení dotazu:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
sysctl -w net.ipv6.conf.eth0.proxy_ndp=1 a ip -6 neigh add proxy $client6 dev venet0 mam dojem, ale i bez toho bys mel pingat minimalne ipv6 branu i eth0 adresu. Taky by bylo dobre se podivat, zda ipv6 mas vubec povoleno v nastaveni openvz. Mam dojem ze duvod proc to nejde je ze neni nastaven ipv4 forwarding, ktery se pouziva pro ipv6 (zrejme nejaky hack). Takze sysctl -w net.ipv4.ip_forward=1
Preji hodne stesti, taky jsem si s tim uzil, nakonec to ale funguje docela spolehlive, podotykam ze nic vic krome prirazeni adresy prez vzctl neni treba delat uvnitr vserveru (nenastavovat brany, apod), melo by to fungovat ihned. Take vas muze zmast spatny prefix (v mem pripade /32 a /128), ktery se tam automaticky nastavi. Ale i tak to funguje
ip -6 neigh add proxy [ipv6adresa] dev eth0
Tiskni
Sdílej:
