V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
vzctl set 1 --ipadd [ipv6addr] --save echo 1 > /proc/sys/net/ipv6/conf/all/forwardinga to je zhruba vsechno kam jsem se dostal, virtual ma svoji adresu (ale s maskou /128 misto /64), ovsem nejde ping6nout ven, ani z hostitele dovnitr. V konfiguraci OpenVZ mam IPv6 povoleno. Pri ping6 z virtualu mi to pise, ze sit neni dostupna. IPv4 bez problemu funguje. Hral jsem si taky s radvd, nevim jestli je to potreba, v kazdem pripade se mi to nejak nedari nastavit, vsechny tutorialy jsou o sprave prideleneho subnetu, kdezto ja mam jenom nekolik pridelenych IPv6 adres. Navic to zcela urcite nevyresi to, ze nemuzu pingnout z virtualu na hostitele.
Řešení dotazu:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
sysctl -w net.ipv6.conf.eth0.proxy_ndp=1 a ip -6 neigh add proxy $client6 dev venet0 mam dojem, ale i bez toho bys mel pingat minimalne ipv6 branu i eth0 adresu. Taky by bylo dobre se podivat, zda ipv6 mas vubec povoleno v nastaveni openvz. Mam dojem ze duvod proc to nejde je ze neni nastaven ipv4 forwarding, ktery se pouziva pro ipv6 (zrejme nejaky hack). Takze sysctl -w net.ipv4.ip_forward=1
Preji hodne stesti, taky jsem si s tim uzil, nakonec to ale funguje docela spolehlive, podotykam ze nic vic krome prirazeni adresy prez vzctl neni treba delat uvnitr vserveru (nenastavovat brany, apod), melo by to fungovat ihned. Take vas muze zmast spatny prefix (v mem pripade /32 a /128), ktery se tam automaticky nastavi. Ale i tak to funguje
ip -6 neigh add proxy [ipv6adresa] dev eth0
Tiskni
Sdílej:
