Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
vzctl set 1 --ipadd [ipv6addr] --save echo 1 > /proc/sys/net/ipv6/conf/all/forwardinga to je zhruba vsechno kam jsem se dostal, virtual ma svoji adresu (ale s maskou /128 misto /64), ovsem nejde ping6nout ven, ani z hostitele dovnitr. V konfiguraci OpenVZ mam IPv6 povoleno. Pri ping6 z virtualu mi to pise, ze sit neni dostupna. IPv4 bez problemu funguje. Hral jsem si taky s radvd, nevim jestli je to potreba, v kazdem pripade se mi to nejak nedari nastavit, vsechny tutorialy jsou o sprave prideleneho subnetu, kdezto ja mam jenom nekolik pridelenych IPv6 adres. Navic to zcela urcite nevyresi to, ze nemuzu pingnout z virtualu na hostitele.
Řešení dotazu:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
sysctl -w net.ipv6.conf.eth0.proxy_ndp=1 a ip -6 neigh add proxy $client6 dev venet0 mam dojem, ale i bez toho bys mel pingat minimalne ipv6 branu i eth0 adresu. Taky by bylo dobre se podivat, zda ipv6 mas vubec povoleno v nastaveni openvz. Mam dojem ze duvod proc to nejde je ze neni nastaven ipv4 forwarding, ktery se pouziva pro ipv6 (zrejme nejaky hack). Takze sysctl -w net.ipv4.ip_forward=1
Preji hodne stesti, taky jsem si s tim uzil, nakonec to ale funguje docela spolehlive, podotykam ze nic vic krome prirazeni adresy prez vzctl neni treba delat uvnitr vserveru (nenastavovat brany, apod), melo by to fungovat ihned. Take vas muze zmast spatny prefix (v mem pripade /32 a /128), ktery se tam automaticky nastavi. Ale i tak to funguje
ip -6 neigh add proxy [ipv6adresa] dev eth0
Tiskni
Sdílej:
