Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Sdileni dat neni problem, oba systemy podporuji stejne filesystemu (ext3 ext4 xfs ...)
Sdileni celeho /home/ uz tak jednoduche neni, ve Fedore budou vyssi verze programu a muzes narazit na problem s konf. soubory.
Zmensit odil muzes i z Ubuntu, vyzkousej program gparted.
gparted. Já řeším problém různých verzí programů v různých distribucích tak, že nemám společný /home, ale jen /home/data, kam ukládám všechna data. Tím pádem má každá instalace své konfiguráky a ty se vzájemně nebijí, přičemž mám data přístupná z obou distribucí. Uděláš to tak, že když máš na disku volné místo na instalaci druhé distribuce a oddíl s daty, tak při instalaci vytvoříš z volného místa oddíl pro Fedoru a nastavíš, aby se oddíl s daty mountoval do /home/data nebo kam chceš.
/ a souborový systém jaký chceš (v případě Ubuntu 9.04 je výchozí ext3, v 9.10 je to již ext4). Pak nastav ten datový oddíl, aby se mountoval do /home/data nebo /media/data nebo prostě kam chceš (tudy bude přístupný z Ubuntu) a souborový systém nastav takový, aby ho zvládly používat všechny OS, které hodláš používat (ext2?). Tím je Ubuntu hotovo. Každá další instalace proběhne tak, že si vezmeš další systémový oddíl a na ten nainstaluješ daný systém (tedy mountování do /), případně odebereš z volného místa a takový oddíl vytvoříš. Dalším bodem je nastavení mountování onoho datového oddílu. U klasicky instalovaných distribucí je možné to nastavit již při instalaci (nastaví se mountování do žádaného adresáře (tedy /media/data, /mnt/data,...) = kudy chceš do datového oddílu přicházet, případně je možné po instalaci přidat záznam do /etc/fstab. V případě, že to budeš nastavovat již při instalaci, dej pozor, abys omylem nenastavil formátování datového oddílu.
Tiskni
Sdílej: