Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
/etc/rcN.d pouze v /etc/init.d) a do /etc/rc.local
jsem pridal neco jako:
if [ "x$(grep ladici_konfigurace /proc/cmdline)" != "x" ]; then
/etc/init.d/sluzba1 start
/etc/init.d/sluzba2 start
fi
Do konfigurace grubu v /boot/grub/menu.lst pak stacilo kernelu prihodit parametr "ladici_konfigurace".
V podstate jde o to, ze v souboru /proc/cmdline je vsechno co predate kernelu pri bootu jako argument. Nektere ovladace tam maji nejake sve pocatecni parametry apod., zpravidla tam mate root=neco kde neco je cesta k root filesystemu atd. dat se tam da cokoliv, takze treba i jmeno profilu. V grubu si pak muzete vytvorit deset ruznych profilu ktere tam kazdy budou mit parametr "profilX" kde X bude cislo profilu a z tech pri spusteni pocitace vybirat.
/etc/rc.local je zase soubor dostupny na vetsine linuxovych distribuci, ktere se drzi nejake "dohody" a spousti se ve chvili kdy, tusim, dobehne init (Ubuntu tedy neni moc dobry priklad linuxove distribuce, ale vychazi z Debianu, ktery pouzivam a ten tak urcite funguje). Ja tam pridavam podminku, ktera kontroluje existenci specifickeho "vyrazu" mezi argumenty predanymi kernelu - pokud ho najdu, provedu spusteni potrebnych sluzeb.
Neni to uplne ciste reseni a asi by to slo resit mnohem komplexneji. Pokud chcete menit vyrazne vic konfiguraku, tak bych si to asi pripravil v podobe souboru nekde v /etc/profily/ a jak rikate udelal bych si initskript, ktery podle nazvu profilu v cmdline provede jen zasymlinkovani spravnych konfiguraku a povoleni spravnych initskriptu atd. Ale myslim, ze jako odrazovy mustek pro jednu z tisice moznych variant docela dobry, ne? :)
Tiskni
Sdílej: