Řídící výbor GCC schválil rozšíření frontendů GCC o WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Můj souhrn zkušeností: mam radši /boot extra, když si zpackam kořen (aneb /), tak nabootuju a vidim to. Mam rád reiserfs, už jsem zažil, že s dělením na kořen a swap byly i soubory kernelu (vmlinuz) zbourané, disk zaplněný na 100% od nahrávání z televize a pak smolíček. No, konkrétnějš, mně vyhovuje dělit disk na malej /boot, dva kořeny - pro dvě distra a swap. Můžu tak testovat další distro bez mazání dat či nuceného přechodu hop nebo trop, půjde nebo nepůjde.
Ad balíčky: vše se obvykle dodává v balíčkách (je to v *.rpm na instalačních médiích, ať pro bezpečnost, autenticitu a tak), autor distribuce se snaží vydat release tehdy, když ji považuje za konkurenceschopnou - tedy i tehdy když je tam podpora pro co nejvíc hardwaru.
Mimochodem jestli jsi začátečník a máš čas, nech si udělat instalaci aspoň dvakrát nebo procházej menu a koukej při instalaci, co tam vše je - měl by tam být popis programu, účel a tak. Nech si nainstalovat vše a koukej pak, co to dělá, až budeš dané programy spouštět, jaké jsou mezi nimi rozdíly. Pro daný účel bývá v repozitářích více kvalitních programů, jelikož každému se líbí něco jiného.
Asi najdeš zastánce Fedory, mně lidi tvrdí, že je to hodne bleeding edge distribuce = skoro testovací. Sám bych Ti na rozkoukání možná poradil spíš ubuntu.
Tiskni
Sdílej: