V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Řešení dotazu:
ftp:$1$ng01N5FL$9zqReNr3Kz0blNZVEN83e/:14629:0:99999:7:::takze $1$ znamena je se jedna o MD5. osm znaku
ng01N5FLje podle meho teda ten salt. a zbyvajicich 22 znaku je hash meho MD5 (hesla zkombinovaneho se saltem)
9zqReNr3Kz0blNZVEN83e/. O ukladani hesla v linuxu vim nasledujici: Vezme se salt (napr jmeno uzivatele nebo nejaky retezec znaku ulozeny v kodu aplikace) smicha se urcitym algoritmem s heslem ktere zada uzivatel a udela se hash. ... Utocnik ktery ziska pristup k /etc/shadow a podari se mu napr bruteforce utokem ziskat z hashe retezec znaku tak vlastne ziska heslo smichane se saltem. On vsak potrebuje ciste jen heslo aby se dostal do systemu. Takze pokud nedokaze vypreparovat ciste heslo tak je mu ziskany retezec na nic. Tim ze utocnik ziska cisty salt tak ma vetsi sanci ho vypreparovat. Potom ale stale vidim jako slabinu ukladat salt jen tak. Chapu to uz spravne?
Chyba je v předpokladu, že salt je tajná informace. Jenže tak by to nemohlo fungovat, protože při ověřování hesla je potřeba hash spočítat a k tomu potřebujete salt znát (uživatel vám ho neřekne). Salt je proto veřejný a je v čisté (pouze zakódované) podobě uložen vedle hashe. Smysl salt je např. v tom, že:
passwd
/shadow
(někdy se tomuto triku říká slovníkový útok); s využitím salt by si musel udělat slovníky pro každou možnou hodnotu salt a těch je např. u MD5 2^48Pokud chcete zvýšit odolnost proti útoku hrubou silou, používejte delší hesla, širší abecedu nebo náročnější algoritmus (třeba blowfish), smysl salt je jiný - zajistit, aby danému heslu neodpovídal pokaždé stejný hash.
Vezme se salt (napr jmeno uzivatele nebo nejaky retezec znaku ulozeny v kodu aplikace) smicha se urcitym algoritmem s heslem ktere zada uzivatel a udela se hash.
To není úplně přesné. Za prvé salt není pevný, ale generuje se (pseudo)náhodně při změně hesla. Zkuste si párkrát změnit heslo a uvidíte, že i když budete dávat pořád stejné, všechny atributy uživatele budou stejné a použijete pokaždé stejný program, salt bude pokaždé jiný. Pevný salt (nebo i jen odvoditelný např. ze jména uživatele) by vzhledem k výše uvedenému neměl smysl. Za druhé to bývá spíš tak, že algoritmus výpočtu hashe má dva vstupy - heslo a salt - a z nich nějakým způsobem vyrobí výsledek.
Jak jste prisel na to cislo? Vychazite z toho ze salt ma 8 znaku a kazdy je kodovany 6 bity coz pak dava onech 48 (6x8)?
Myslím, že těch 48 bitů není úplně nezbytných, ale v praxi se to tak používá. Zkuste chvíli hledat, zdrojů na webu je dost.
Nasel bych hash ktery by odpovidal tomu v souboru shadow. Tzn. mam hash, mam salt, znam algoritmus jakym se sklada heslo+salt -> aby vznikl hash. Tzn. Mel bych heslo zkombinovane se salt, salt bych separoval a zbylo by mi ciste heslo. Pokud je moje dedukce spravna tak ten salt to az tak moc neztezuje...
Proč ignorujete poslední odstavec příspěvku, na který reagujete?
Kdyz to slouzi jen proto kdyby nahodou meli dva lide stejne heslo coz je mala pravdepodobnost pokud se budou drzet nejake prisne politiky tvorby hesel.
Uvedl jsem vám tři příklady důvodů. Proč dva ignorujete a chováte se, jako bych napsal jen jeden (shodou okolností ten nejméně podstatný)?
Tiskni
Sdílej: