Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Tam bych viděl jedině zmíněný problém synchronizace rychlosti překreslování monitoru a rychlosti překreslování filmu, kdy se některé políčko při 60 Hz zobrazí třikrát a jiné jen dvakrát.Otázkou je, jestli si toho dokáže člověk všimnout.
Všechny TV ripy, co kolují po Internetu, jsou filtrované de-interlace filtrem, jehož výstupní rychlost je 25 fps. To tedy znamená, že tenhle filtr v rychlých scénách odstraní každý druhý půlsnímek, takže oproti TV jsou na PC rychlé scény nejen s polovičním rozlišením, ale i s rychlostí 25 fps. Proto se zdají výrazně méně plynulé.Řekl bych, že běžné deinterlace filtry fungují tak, že vždycky dva vedlejší půlsnímky sesadí do jednoho (weaving). Protože výsledek je proužkatý, ještě to nějak zamažou (blending/averaging). Vznikne tak obraz s plným vertikálním rozlišením a poloviční snímkovou frekvencí. Tak, jak Oskar popisuje, IMHO funguje BOB (alias line doubling). Viz Wikipedie.
A: 142.6 V: 142.6 A-V: -0.001 ct: -0.057 0/ 0 32% 5% 3.4% 0 0
Bohužel nevím, které z těch čísel to je, Mplayer FAQ je v tomhle asi zastaralé, tam vypadá statusbar trochu jinak.
S tou televizí fakt nevím, v téhle oblasti jsem se nikdy nepohyboval. Spíš by mě zajímalo, jestli to tak vnímají i další lidé, či je to čistě jen můj problém. Zajímavé ale je, že ani pod Windows to není totálně plynule (jako když jsem nastavil rychlost přehrávání 1.7x větší). A co si budeme namlouvat, Windows má tyhle věci obvykle docela pořešené.
Taky jsem si toho všiml a to na ne-HD videích. Přesně jak jste poznamenal, obzvlášť nápadné to je při pomalu lineárně se pohybujících scénách (například závěrečné titulky).
Nemohu vyloučit chybu v přehrávači, ale protože ten samý soubor trpí stejnou chybou i po několika letech vývoje přehrávače, viděl bych to na prasácky kódované video. Jak již tu bylo poznamenáno, pravděpodobně se jedná o neuměle změněnou snímkovací frekvenci (asi kvůli kompatibilitě s nějakým hloupým přehrávačem). Prostě se při kódování nějaký snímek vyhodí nebo nějaký zopakuje, aby vyšla perioda. Pak samozřejmě plynulost jde do háje a divák si toho všimne.
Ještě by mohlo jít o rázy při slučování půlsnímků nějakým pochybným způsobem.
Nejlepší řešení je, používat pro filmová díla titulkový formát, který je vázaný pořadové číslo snímku.Jsem pro, bohužel většina titulků, které jsou za posledních několik let ke stažení, je vázaná na čas. Ještě že mplayer umí -subfps
Ten podíl je 25/24. Já mám PALské verze rád, protože člověk na celovečeráku ušetří několik minut svého života :)mplayer má parametr -speed
Tiskni
Sdílej: