V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
wget -i souborsodkazy.txtkde mám adresu třeba
www.stranka.cc/song1.mp3 www.stranka.cc/song2.mp3 www.stranka.cc/song3.mp3a wget ty soubory přejmenoval podle souboru nazvypisnicek.txt kde by treba bylo:
BritnaSpyrsova-Jsemtoxická.mp3 LeosMares.mp3 evaavasek-ducduc.mp3Věcný dík
Řešení dotazu:
KOLIK=`wc -l souborsodkazy.txt` for i in `seq 1 $KOLIK`; do wget `awk "FNR == $i" souborsodkazy.txt` -O `awk "FNR == $i" nazvypisnicek.txt` done(netestováno)
paste -d' ' souborodkazy.txt nazvypisnicek.txt
2. sedem dopsat na každý řádek wget a -O
3. spustit výsledek
;)
Jinými slovy, wget to sám neumí.
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -i bash -c "wget {}"
a ono to funguje! Zkontroloval jsem si, co ten wget dostava za parametry (" ...|xargs -t wget --spider") a dostava to tak, jak se mu to libi, tedy: "wget url1 -O name1 url2 -O name2 atd." To jsem z toho opravdu jelen. Necitim se, ze bych zaludnostech xargs rozumel ted o neco vice.pr -mTs" -O " urls names |xargs wget
xargs -i je starší (a depracated) verze zápisu xargs -I{}, takže to není "prázdný řetězec".
Pokud byste chtěl (obecně) vložit jako argument prázdný řetězec, lze to učinit buď
prokaz -i " " nebo s escapováním prikaz -i\ -j -k foo (povšimněte si dvou po sobě jdoucích mezer za obráceným lomítkem)
zápisu xargs -I{}, takže to není "prázdný řetězec"Myslel jsem temi slovy "prazdny retezec" to, ze ten retezec parametru predavanych xargs neni pojmenovany (pomoci tech "-i" nebo "-I "), takze se pouzivaji {} (coz doted nevim, za co je to zkratka, odkud se to vzalo a kdo s tim prisel. Pouzivam to i u 'find' a tam se v manu jen pise, ze to nahrazuje momentalni retexec -- coz plati i v tomto pripade s xargs). V kazdem pripade, kdyz ten retezec pojmenuju (napr. 'xxx'), tak uz to nefunguje (to "-t" a "--spider" lze vynechat. Je to tam jen pro moji kontrolu co dostava wget za vstup a aby se porad netahalo to same ze site. Wget neumi schema file:// a moje stanice nebezi web server):
... |xargs -ixxx -t wget --spider xxxa stejne tak nefunguje
... |xargs -I xxx -t wget --spider xxxWget prestane rozumet mezeram v tom textu, takze pak ten vstup chape jako "url1%20-O%20name1" a navic se vola pro kazdy radek (tedy dvojici [url,name] ) zvlast, misto aby dostal vice url najednou.
prikaz -i\ -j -k fooKde berete lidi ty prepinace, kdyz v 'manu' nejsou?
Kde berete lidi ty prepinace, kdyz v 'manu' nejsou?Ted jsem si uvedomil, ze to asi nebudou skutecne prepinace prikazu xargs, ale jen tak nejaka pismenka pro nazornost ('j' a 'k' nasleduje po 'i').
Mějme skript processing.sh:
#! /usr/bin/env bash
echo "RUN"
i=1
while [ "$1" != "" ]; do
echo "${i}. arg = $1"
shift
i=$(($i+1))
done
Prohlédni si výstupy:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -i ./processing.sh {}
RUN
1. arg = https://www.example.com/1 -O one
RUN
1. arg = https://www.example.com/2 -O two
RUN
1. arg = https://www.example.com/3 -O three
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -I'{}' ./processing.sh {}
RUN
1. arg = https://www.example.com/1 -O one
RUN
1. arg = https://www.example.com/2 -O two
RUN
1. arg = https://www.example.com/3 -O three
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs ./processing.sh
RUN
1. arg = https://www.example.com/1
2. arg = -O
3. arg = one
4. arg = https://www.example.com/2
5. arg = -O
6. arg = two
7. arg = https://www.example.com/3
8. arg = -O
9. arg = three
Volba -i je synonymum volby -I pokud je specifikován její argument tj. replace-str, jestliže specifikován není odpovídá -I'{}'.
Z ukázky je vidět, že první a druhé řešení jsou totožné a bash -c je použit kvůli tomu, že {} je jeden řetězec tj. kdyby se předal rovnou programu wget, tak by ho chápal celý jako URL. A právě Bash nám zařídí opětovné rozdělení jednotlivých argumentů v řetězci tj. URL -O OUTPUT_FILENAME.
Třetí řešení lze použít pouze pokud splníme dvě podmínky:
URL -O OUTPUT_FILENAMEUž je to jasnější?
Už je to jasnější?Priklady 1 a 2 jsou presne ukazka toho, co uvadim ve svem prikladu vyse (tedy "slevami" parametru)
vstup nesmí být příliš velký, jinak vyčerpáme maximální možnou velikost argumentů příkazové řádkyPrincip tohohle chapu. Zaroven si uvedomuji, ze tim svym "resenim" jsem si do toho primo vbehnul
Nejak jsem si myslel, ze prave xargs se postara o tom, abych ten limit nepretekl a ted si uvedomuji, ze ne.
Myslel jsem, ze podstatou je dostat co nejvice argumentu za prikaz, aby se nemusel vyvolat pro kazdy radek zvlast. Pritom s prikladu 1 a 2 s bashem to vypada, ze se bude wget volat pro kazdou sadu argumentu zvlast. U wgetu to pochopitelne zas az tak nevadi, ale kdyz si predstavim, ze je tam treba 'mv', 'rm', 'gzip' nebo 'tar x' ...
Budu se muset jeste jednou poradne zamyslet nad tim, co a proc bere xargs na svem vstupu jako jeden argument a proc to tak je. To take zodpovi muj udiv nad tim, ze xargs "nedokaze chapat ty parametry oddelene" a proc nejdou oddelit aniz by se musel volat Bash.
Dam si ted na par hodin pauzu
Budu se muset jeste jednou poradne zamyslet nad tim, co a proc bere xargs na svem vstupu jako jeden argument a proc to tak je.
Jde jen o to, že když využiješ záložku (-I{}), tak se Ti všechny argumenty "slijou" dohromady v jeden tj. jako kdyby jsi vypsal všechny argumenty předané skriptu pomocí $@. A pak zbytečně spouštíme Bash, aby jsme tyto argumenty předali wgetu opět odděleně, takže to není příliš vhodné řešení. Můžeme snížit počet spouštěných procesů na polovičku, když nepoužijeme záložku:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs --max-lines=1 ./processing.sh RUN 1. arg = https://www.example.com/1 2. arg = -O 3. arg = one RUN 1. arg = https://www.example.com/2 2. arg = -O 3. arg = two RUN 1. arg = https://www.example.com/3 2. arg = -O 3. arg = three
Co se týče ARG_MAX, tak jsem xargs podcenil, hlídá si velikost a pokud by byl překročen systémový limit (případně lze nastavit i menší hodnotu viz. níže), tak provede spuštění příkazu a pro data, která se nevešla spustí další instaci příkazu a tak stále dokola než zpracuje celý vstup:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs --max-chars=100 ./processing.sh RUN 1. arg = https://www.example.com/1 2. arg = -O 3. arg = a1 4. arg = https://www.example.com/2 5. arg = -O 6. arg = a2 RUN 1. arg = https://www.example.com/3 2. arg = -O 3. arg = b3 4. arg = https://www.example.com/4 5. arg = -O 6. arg = b4 RUN 1. arg = https://www.example.com/5 2. arg = -O 3. arg = c5 4. arg = https://www.example.com/6 5. arg = -O 6. arg = c6
U wgetu to pochopitelne zas az tak nevadi, ale kdyz si predstavim, ze je tam treba 'mv', 'rm', 'gzip' nebo 'tar x' ...
Ano máš pravdu, např. pokud předpokládáš, že budeš mazat hodně souborů, tak není vhodné použít volbu -exec příkazu find, ale je lepší předat výstup -print na vstup xargs, který už sám zajistí minimální množství instací příkazu rm.
Tiskni
Sdílej: