Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
wget -i souborsodkazy.txtkde mám adresu třeba
www.stranka.cc/song1.mp3 www.stranka.cc/song2.mp3 www.stranka.cc/song3.mp3a wget ty soubory přejmenoval podle souboru nazvypisnicek.txt kde by treba bylo:
BritnaSpyrsova-Jsemtoxická.mp3 LeosMares.mp3 evaavasek-ducduc.mp3Věcný dík
Řešení dotazu:
KOLIK=`wc -l souborsodkazy.txt` for i in `seq 1 $KOLIK`; do wget `awk "FNR == $i" souborsodkazy.txt` -O `awk "FNR == $i" nazvypisnicek.txt` done(netestováno)
paste -d' ' souborodkazy.txt nazvypisnicek.txt
2. sedem dopsat na každý řádek wget a -O
3. spustit výsledek
;)
Jinými slovy, wget to sám neumí.
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -i bash -c "wget {}"
a ono to funguje! Zkontroloval jsem si, co ten wget dostava za parametry (" ...|xargs -t wget --spider") a dostava to tak, jak se mu to libi, tedy: "wget url1 -O name1 url2 -O name2 atd." To jsem z toho opravdu jelen. Necitim se, ze bych zaludnostech xargs rozumel ted o neco vice.pr -mTs" -O " urls names |xargs wget
xargs -i je starší (a depracated) verze zápisu xargs -I{}, takže to není "prázdný řetězec".
Pokud byste chtěl (obecně) vložit jako argument prázdný řetězec, lze to učinit buď
prokaz -i " " nebo s escapováním prikaz -i\ -j -k foo (povšimněte si dvou po sobě jdoucích mezer za obráceným lomítkem)
zápisu xargs -I{}, takže to není "prázdný řetězec"Myslel jsem temi slovy "prazdny retezec" to, ze ten retezec parametru predavanych xargs neni pojmenovany (pomoci tech "-i" nebo "-I "), takze se pouzivaji {} (coz doted nevim, za co je to zkratka, odkud se to vzalo a kdo s tim prisel. Pouzivam to i u 'find' a tam se v manu jen pise, ze to nahrazuje momentalni retexec -- coz plati i v tomto pripade s xargs). V kazdem pripade, kdyz ten retezec pojmenuju (napr. 'xxx'), tak uz to nefunguje (to "-t" a "--spider" lze vynechat. Je to tam jen pro moji kontrolu co dostava wget za vstup a aby se porad netahalo to same ze site. Wget neumi schema file:// a moje stanice nebezi web server):
... |xargs -ixxx -t wget --spider xxxa stejne tak nefunguje
... |xargs -I xxx -t wget --spider xxxWget prestane rozumet mezeram v tom textu, takze pak ten vstup chape jako "url1%20-O%20name1" a navic se vola pro kazdy radek (tedy dvojici [url,name] ) zvlast, misto aby dostal vice url najednou.
prikaz -i\ -j -k fooKde berete lidi ty prepinace, kdyz v 'manu' nejsou?
Kde berete lidi ty prepinace, kdyz v 'manu' nejsou?Ted jsem si uvedomil, ze to asi nebudou skutecne prepinace prikazu xargs, ale jen tak nejaka pismenka pro nazornost ('j' a 'k' nasleduje po 'i').
Mějme skript processing.sh:
#! /usr/bin/env bash
echo "RUN"
i=1
while [ "$1" != "" ]; do
echo "${i}. arg = $1"
shift
i=$(($i+1))
done
Prohlédni si výstupy:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -i ./processing.sh {}
RUN
1. arg = https://www.example.com/1 -O one
RUN
1. arg = https://www.example.com/2 -O two
RUN
1. arg = https://www.example.com/3 -O three
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -I'{}' ./processing.sh {}
RUN
1. arg = https://www.example.com/1 -O one
RUN
1. arg = https://www.example.com/2 -O two
RUN
1. arg = https://www.example.com/3 -O three
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs ./processing.sh
RUN
1. arg = https://www.example.com/1
2. arg = -O
3. arg = one
4. arg = https://www.example.com/2
5. arg = -O
6. arg = two
7. arg = https://www.example.com/3
8. arg = -O
9. arg = three
Volba -i je synonymum volby -I pokud je specifikován její argument tj. replace-str, jestliže specifikován není odpovídá -I'{}'.
Z ukázky je vidět, že první a druhé řešení jsou totožné a bash -c je použit kvůli tomu, že {} je jeden řetězec tj. kdyby se předal rovnou programu wget, tak by ho chápal celý jako URL. A právě Bash nám zařídí opětovné rozdělení jednotlivých argumentů v řetězci tj. URL -O OUTPUT_FILENAME.
Třetí řešení lze použít pouze pokud splníme dvě podmínky:
URL -O OUTPUT_FILENAMEUž je to jasnější?
Už je to jasnější?Priklady 1 a 2 jsou presne ukazka toho, co uvadim ve svem prikladu vyse (tedy "slevami" parametru)
vstup nesmí být příliš velký, jinak vyčerpáme maximální možnou velikost argumentů příkazové řádkyPrincip tohohle chapu. Zaroven si uvedomuji, ze tim svym "resenim" jsem si do toho primo vbehnul
Nejak jsem si myslel, ze prave xargs se postara o tom, abych ten limit nepretekl a ted si uvedomuji, ze ne.
Myslel jsem, ze podstatou je dostat co nejvice argumentu za prikaz, aby se nemusel vyvolat pro kazdy radek zvlast. Pritom s prikladu 1 a 2 s bashem to vypada, ze se bude wget volat pro kazdou sadu argumentu zvlast. U wgetu to pochopitelne zas az tak nevadi, ale kdyz si predstavim, ze je tam treba 'mv', 'rm', 'gzip' nebo 'tar x' ...
Budu se muset jeste jednou poradne zamyslet nad tim, co a proc bere xargs na svem vstupu jako jeden argument a proc to tak je. To take zodpovi muj udiv nad tim, ze xargs "nedokaze chapat ty parametry oddelene" a proc nejdou oddelit aniz by se musel volat Bash.
Dam si ted na par hodin pauzu
Budu se muset jeste jednou poradne zamyslet nad tim, co a proc bere xargs na svem vstupu jako jeden argument a proc to tak je.
Jde jen o to, že když využiješ záložku (-I{}), tak se Ti všechny argumenty "slijou" dohromady v jeden tj. jako kdyby jsi vypsal všechny argumenty předané skriptu pomocí $@. A pak zbytečně spouštíme Bash, aby jsme tyto argumenty předali wgetu opět odděleně, takže to není příliš vhodné řešení. Můžeme snížit počet spouštěných procesů na polovičku, když nepoužijeme záložku:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs --max-lines=1 ./processing.sh RUN 1. arg = https://www.example.com/1 2. arg = -O 3. arg = one RUN 1. arg = https://www.example.com/2 2. arg = -O 3. arg = two RUN 1. arg = https://www.example.com/3 2. arg = -O 3. arg = three
Co se týče ARG_MAX, tak jsem xargs podcenil, hlídá si velikost a pokud by byl překročen systémový limit (případně lze nastavit i menší hodnotu viz. níže), tak provede spuštění příkazu a pro data, která se nevešla spustí další instaci příkazu a tak stále dokola než zpracuje celý vstup:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs --max-chars=100 ./processing.sh RUN 1. arg = https://www.example.com/1 2. arg = -O 3. arg = a1 4. arg = https://www.example.com/2 5. arg = -O 6. arg = a2 RUN 1. arg = https://www.example.com/3 2. arg = -O 3. arg = b3 4. arg = https://www.example.com/4 5. arg = -O 6. arg = b4 RUN 1. arg = https://www.example.com/5 2. arg = -O 3. arg = c5 4. arg = https://www.example.com/6 5. arg = -O 6. arg = c6
U wgetu to pochopitelne zas az tak nevadi, ale kdyz si predstavim, ze je tam treba 'mv', 'rm', 'gzip' nebo 'tar x' ...
Ano máš pravdu, např. pokud předpokládáš, že budeš mazat hodně souborů, tak není vhodné použít volbu -exec příkazu find, ale je lepší předat výstup -print na vstup xargs, který už sám zajistí minimální množství instací příkazu rm.
Tiskni
Sdílej: