Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
wget -i souborsodkazy.txtkde mám adresu třeba
www.stranka.cc/song1.mp3 www.stranka.cc/song2.mp3 www.stranka.cc/song3.mp3a wget ty soubory přejmenoval podle souboru nazvypisnicek.txt kde by treba bylo:
BritnaSpyrsova-Jsemtoxická.mp3 LeosMares.mp3 evaavasek-ducduc.mp3Věcný dík
Řešení dotazu:
KOLIK=`wc -l souborsodkazy.txt` for i in `seq 1 $KOLIK`; do wget `awk "FNR == $i" souborsodkazy.txt` -O `awk "FNR == $i" nazvypisnicek.txt` done(netestováno)
paste -d' ' souborodkazy.txt nazvypisnicek.txt
2. sedem dopsat na každý řádek wget a -O
3. spustit výsledek
;)
Jinými slovy, wget to sám neumí.
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -i bash -c "wget {}"
a ono to funguje! Zkontroloval jsem si, co ten wget dostava za parametry (" ...|xargs -t wget --spider") a dostava to tak, jak se mu to libi, tedy: "wget url1 -O name1 url2 -O name2 atd." To jsem z toho opravdu jelen. Necitim se, ze bych zaludnostech xargs rozumel ted o neco vice.pr -mTs" -O " urls names |xargs wget
xargs -i je starší (a depracated) verze zápisu xargs -I{}, takže to není "prázdný řetězec".
Pokud byste chtěl (obecně) vložit jako argument prázdný řetězec, lze to učinit buď
prokaz -i " " nebo s escapováním prikaz -i\ -j -k foo (povšimněte si dvou po sobě jdoucích mezer za obráceným lomítkem)
zápisu xargs -I{}, takže to není "prázdný řetězec"Myslel jsem temi slovy "prazdny retezec" to, ze ten retezec parametru predavanych xargs neni pojmenovany (pomoci tech "-i" nebo "-I "), takze se pouzivaji {} (coz doted nevim, za co je to zkratka, odkud se to vzalo a kdo s tim prisel. Pouzivam to i u 'find' a tam se v manu jen pise, ze to nahrazuje momentalni retexec -- coz plati i v tomto pripade s xargs). V kazdem pripade, kdyz ten retezec pojmenuju (napr. 'xxx'), tak uz to nefunguje (to "-t" a "--spider" lze vynechat. Je to tam jen pro moji kontrolu co dostava wget za vstup a aby se porad netahalo to same ze site. Wget neumi schema file:// a moje stanice nebezi web server):
... |xargs -ixxx -t wget --spider xxxa stejne tak nefunguje
... |xargs -I xxx -t wget --spider xxxWget prestane rozumet mezeram v tom textu, takze pak ten vstup chape jako "url1%20-O%20name1" a navic se vola pro kazdy radek (tedy dvojici [url,name] ) zvlast, misto aby dostal vice url najednou.
prikaz -i\ -j -k fooKde berete lidi ty prepinace, kdyz v 'manu' nejsou?
Kde berete lidi ty prepinace, kdyz v 'manu' nejsou?Ted jsem si uvedomil, ze to asi nebudou skutecne prepinace prikazu xargs, ale jen tak nejaka pismenka pro nazornost ('j' a 'k' nasleduje po 'i').
Mějme skript processing.sh:
#! /usr/bin/env bash
echo "RUN"
i=1
while [ "$1" != "" ]; do
echo "${i}. arg = $1"
shift
i=$(($i+1))
done
Prohlédni si výstupy:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -i ./processing.sh {}
RUN
1. arg = https://www.example.com/1 -O one
RUN
1. arg = https://www.example.com/2 -O two
RUN
1. arg = https://www.example.com/3 -O three
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -I'{}' ./processing.sh {}
RUN
1. arg = https://www.example.com/1 -O one
RUN
1. arg = https://www.example.com/2 -O two
RUN
1. arg = https://www.example.com/3 -O three
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs ./processing.sh
RUN
1. arg = https://www.example.com/1
2. arg = -O
3. arg = one
4. arg = https://www.example.com/2
5. arg = -O
6. arg = two
7. arg = https://www.example.com/3
8. arg = -O
9. arg = three
Volba -i je synonymum volby -I pokud je specifikován její argument tj. replace-str, jestliže specifikován není odpovídá -I'{}'.
Z ukázky je vidět, že první a druhé řešení jsou totožné a bash -c je použit kvůli tomu, že {} je jeden řetězec tj. kdyby se předal rovnou programu wget, tak by ho chápal celý jako URL. A právě Bash nám zařídí opětovné rozdělení jednotlivých argumentů v řetězci tj. URL -O OUTPUT_FILENAME.
Třetí řešení lze použít pouze pokud splníme dvě podmínky:
URL -O OUTPUT_FILENAMEUž je to jasnější?
Už je to jasnější?Priklady 1 a 2 jsou presne ukazka toho, co uvadim ve svem prikladu vyse (tedy "slevami" parametru)
vstup nesmí být příliš velký, jinak vyčerpáme maximální možnou velikost argumentů příkazové řádkyPrincip tohohle chapu. Zaroven si uvedomuji, ze tim svym "resenim" jsem si do toho primo vbehnul
Nejak jsem si myslel, ze prave xargs se postara o tom, abych ten limit nepretekl a ted si uvedomuji, ze ne.
Myslel jsem, ze podstatou je dostat co nejvice argumentu za prikaz, aby se nemusel vyvolat pro kazdy radek zvlast. Pritom s prikladu 1 a 2 s bashem to vypada, ze se bude wget volat pro kazdou sadu argumentu zvlast. U wgetu to pochopitelne zas az tak nevadi, ale kdyz si predstavim, ze je tam treba 'mv', 'rm', 'gzip' nebo 'tar x' ...
Budu se muset jeste jednou poradne zamyslet nad tim, co a proc bere xargs na svem vstupu jako jeden argument a proc to tak je. To take zodpovi muj udiv nad tim, ze xargs "nedokaze chapat ty parametry oddelene" a proc nejdou oddelit aniz by se musel volat Bash.
Dam si ted na par hodin pauzu
Budu se muset jeste jednou poradne zamyslet nad tim, co a proc bere xargs na svem vstupu jako jeden argument a proc to tak je.
Jde jen o to, že když využiješ záložku (-I{}), tak se Ti všechny argumenty "slijou" dohromady v jeden tj. jako kdyby jsi vypsal všechny argumenty předané skriptu pomocí $@. A pak zbytečně spouštíme Bash, aby jsme tyto argumenty předali wgetu opět odděleně, takže to není příliš vhodné řešení. Můžeme snížit počet spouštěných procesů na polovičku, když nepoužijeme záložku:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs --max-lines=1 ./processing.sh RUN 1. arg = https://www.example.com/1 2. arg = -O 3. arg = one RUN 1. arg = https://www.example.com/2 2. arg = -O 3. arg = two RUN 1. arg = https://www.example.com/3 2. arg = -O 3. arg = three
Co se týče ARG_MAX, tak jsem xargs podcenil, hlídá si velikost a pokud by byl překročen systémový limit (případně lze nastavit i menší hodnotu viz. níže), tak provede spuštění příkazu a pro data, která se nevešla spustí další instaci příkazu a tak stále dokola než zpracuje celý vstup:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs --max-chars=100 ./processing.sh RUN 1. arg = https://www.example.com/1 2. arg = -O 3. arg = a1 4. arg = https://www.example.com/2 5. arg = -O 6. arg = a2 RUN 1. arg = https://www.example.com/3 2. arg = -O 3. arg = b3 4. arg = https://www.example.com/4 5. arg = -O 6. arg = b4 RUN 1. arg = https://www.example.com/5 2. arg = -O 3. arg = c5 4. arg = https://www.example.com/6 5. arg = -O 6. arg = c6
U wgetu to pochopitelne zas az tak nevadi, ale kdyz si predstavim, ze je tam treba 'mv', 'rm', 'gzip' nebo 'tar x' ...
Ano máš pravdu, např. pokud předpokládáš, že budeš mazat hodně souborů, tak není vhodné použít volbu -exec příkazu find, ale je lepší předat výstup -print na vstup xargs, který už sám zajistí minimální množství instací příkazu rm.
Tiskni
Sdílej: