Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
wget -i souborsodkazy.txtkde mám adresu třeba
www.stranka.cc/song1.mp3 www.stranka.cc/song2.mp3 www.stranka.cc/song3.mp3a wget ty soubory přejmenoval podle souboru nazvypisnicek.txt kde by treba bylo:
BritnaSpyrsova-Jsemtoxická.mp3 LeosMares.mp3 evaavasek-ducduc.mp3Věcný dík
Řešení dotazu:
KOLIK=`wc -l souborsodkazy.txt` for i in `seq 1 $KOLIK`; do wget `awk "FNR == $i" souborsodkazy.txt` -O `awk "FNR == $i" nazvypisnicek.txt` done(netestováno)
paste -d' ' souborodkazy.txt nazvypisnicek.txt
2. sedem dopsat na každý řádek wget a -O
3. spustit výsledek
;)
Jinými slovy, wget to sám neumí.
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -i bash -c "wget {}"
a ono to funguje! Zkontroloval jsem si, co ten wget dostava za parametry (" ...|xargs -t wget --spider") a dostava to tak, jak se mu to libi, tedy: "wget url1 -O name1 url2 -O name2 atd." To jsem z toho opravdu jelen. Necitim se, ze bych zaludnostech xargs rozumel ted o neco vice.pr -mTs" -O " urls names |xargs wget
xargs -i je starší (a depracated) verze zápisu xargs -I{}, takže to není "prázdný řetězec".
Pokud byste chtěl (obecně) vložit jako argument prázdný řetězec, lze to učinit buď
prokaz -i " " nebo s escapováním prikaz -i\ -j -k foo (povšimněte si dvou po sobě jdoucích mezer za obráceným lomítkem)
zápisu xargs -I{}, takže to není "prázdný řetězec"Myslel jsem temi slovy "prazdny retezec" to, ze ten retezec parametru predavanych xargs neni pojmenovany (pomoci tech "-i" nebo "-I "), takze se pouzivaji {} (coz doted nevim, za co je to zkratka, odkud se to vzalo a kdo s tim prisel. Pouzivam to i u 'find' a tam se v manu jen pise, ze to nahrazuje momentalni retexec -- coz plati i v tomto pripade s xargs). V kazdem pripade, kdyz ten retezec pojmenuju (napr. 'xxx'), tak uz to nefunguje (to "-t" a "--spider" lze vynechat. Je to tam jen pro moji kontrolu co dostava wget za vstup a aby se porad netahalo to same ze site. Wget neumi schema file:// a moje stanice nebezi web server):
... |xargs -ixxx -t wget --spider xxxa stejne tak nefunguje
... |xargs -I xxx -t wget --spider xxxWget prestane rozumet mezeram v tom textu, takze pak ten vstup chape jako "url1%20-O%20name1" a navic se vola pro kazdy radek (tedy dvojici [url,name] ) zvlast, misto aby dostal vice url najednou.
prikaz -i\ -j -k fooKde berete lidi ty prepinace, kdyz v 'manu' nejsou?
Kde berete lidi ty prepinace, kdyz v 'manu' nejsou?Ted jsem si uvedomil, ze to asi nebudou skutecne prepinace prikazu xargs, ale jen tak nejaka pismenka pro nazornost ('j' a 'k' nasleduje po 'i').
Mějme skript processing.sh:
#! /usr/bin/env bash
echo "RUN"
i=1
while [ "$1" != "" ]; do
echo "${i}. arg = $1"
shift
i=$(($i+1))
done
Prohlédni si výstupy:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -i ./processing.sh {}
RUN
1. arg = https://www.example.com/1 -O one
RUN
1. arg = https://www.example.com/2 -O two
RUN
1. arg = https://www.example.com/3 -O three
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs -I'{}' ./processing.sh {}
RUN
1. arg = https://www.example.com/1 -O one
RUN
1. arg = https://www.example.com/2 -O two
RUN
1. arg = https://www.example.com/3 -O three
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs ./processing.sh
RUN
1. arg = https://www.example.com/1
2. arg = -O
3. arg = one
4. arg = https://www.example.com/2
5. arg = -O
6. arg = two
7. arg = https://www.example.com/3
8. arg = -O
9. arg = three
Volba -i je synonymum volby -I pokud je specifikován její argument tj. replace-str, jestliže specifikován není odpovídá -I'{}'.
Z ukázky je vidět, že první a druhé řešení jsou totožné a bash -c je použit kvůli tomu, že {} je jeden řetězec tj. kdyby se předal rovnou programu wget, tak by ho chápal celý jako URL. A právě Bash nám zařídí opětovné rozdělení jednotlivých argumentů v řetězci tj. URL -O OUTPUT_FILENAME.
Třetí řešení lze použít pouze pokud splníme dvě podmínky:
URL -O OUTPUT_FILENAMEUž je to jasnější?
Už je to jasnější?Priklady 1 a 2 jsou presne ukazka toho, co uvadim ve svem prikladu vyse (tedy "slevami" parametru)
vstup nesmí být příliš velký, jinak vyčerpáme maximální možnou velikost argumentů příkazové řádkyPrincip tohohle chapu. Zaroven si uvedomuji, ze tim svym "resenim" jsem si do toho primo vbehnul
Nejak jsem si myslel, ze prave xargs se postara o tom, abych ten limit nepretekl a ted si uvedomuji, ze ne.
Myslel jsem, ze podstatou je dostat co nejvice argumentu za prikaz, aby se nemusel vyvolat pro kazdy radek zvlast. Pritom s prikladu 1 a 2 s bashem to vypada, ze se bude wget volat pro kazdou sadu argumentu zvlast. U wgetu to pochopitelne zas az tak nevadi, ale kdyz si predstavim, ze je tam treba 'mv', 'rm', 'gzip' nebo 'tar x' ...
Budu se muset jeste jednou poradne zamyslet nad tim, co a proc bere xargs na svem vstupu jako jeden argument a proc to tak je. To take zodpovi muj udiv nad tim, ze xargs "nedokaze chapat ty parametry oddelene" a proc nejdou oddelit aniz by se musel volat Bash.
Dam si ted na par hodin pauzu
Budu se muset jeste jednou poradne zamyslet nad tim, co a proc bere xargs na svem vstupu jako jeden argument a proc to tak je.
Jde jen o to, že když využiješ záložku (-I{}), tak se Ti všechny argumenty "slijou" dohromady v jeden tj. jako kdyby jsi vypsal všechny argumenty předané skriptu pomocí $@. A pak zbytečně spouštíme Bash, aby jsme tyto argumenty předali wgetu opět odděleně, takže to není příliš vhodné řešení. Můžeme snížit počet spouštěných procesů na polovičku, když nepoužijeme záložku:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs --max-lines=1 ./processing.sh RUN 1. arg = https://www.example.com/1 2. arg = -O 3. arg = one RUN 1. arg = https://www.example.com/2 2. arg = -O 3. arg = two RUN 1. arg = https://www.example.com/3 2. arg = -O 3. arg = three
Co se týče ARG_MAX, tak jsem xargs podcenil, hlídá si velikost a pokud by byl překročen systémový limit (případně lze nastavit i menší hodnotu viz. níže), tak provede spuštění příkazu a pro data, která se nevešla spustí další instaci příkazu a tak stále dokola než zpracuje celý vstup:
$ pr -mTs" -O " urls names |xargs --max-chars=100 ./processing.sh RUN 1. arg = https://www.example.com/1 2. arg = -O 3. arg = a1 4. arg = https://www.example.com/2 5. arg = -O 6. arg = a2 RUN 1. arg = https://www.example.com/3 2. arg = -O 3. arg = b3 4. arg = https://www.example.com/4 5. arg = -O 6. arg = b4 RUN 1. arg = https://www.example.com/5 2. arg = -O 3. arg = c5 4. arg = https://www.example.com/6 5. arg = -O 6. arg = c6
U wgetu to pochopitelne zas az tak nevadi, ale kdyz si predstavim, ze je tam treba 'mv', 'rm', 'gzip' nebo 'tar x' ...
Ano máš pravdu, např. pokud předpokládáš, že budeš mazat hodně souborů, tak není vhodné použít volbu -exec příkazu find, ale je lepší předat výstup -print na vstup xargs, který už sám zajistí minimální množství instací příkazu rm.
Tiskni
Sdílej: