CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
A pak ještě jeden zádrhel. Pokud máte jeden server dvěma fousy do nějaké LANky, na obou rozhraních dvě různé IPv4 adresy ze stejného subnetu, tak to není odolné proti některým druhům výpadků. Stručně řečeno, default route bude ukazovat klidně do rozhraní, které zrovna uhnilo. Windows tuším aspoň reagují na ztrátu místního Eth linku, Linux ani to ne. V tom případě Vás budou zajímat témata jako různé varianty bondingu/teamingu ve vrstvě L2, nebo zmíněný soft-bridge na serveru. Taky se to dá řešit zřízením dvou L3 subnetů na téže L2 síti - ale pak musíte mít zajištěnu redundanci v rámci aplikace...
Pokud je to pro Vás takto příliš obecně popsáno, buďte taky konkrétnější - pošlete obrázek, popište služby, které chcete redundancí ošetřit. STP je jenom jeden z mnoha nástrojů pro "redundanci" - řeší vybrané specifické problémy. Jsou i jiné nástroje - pro jiné účely, s jinými záludnostmi
to zdvojené připojení do internetu jste moc nerozvedl. Dá se to zapojit několika způsoby, s různou mírou složitosti a redundance... to budete mít ke dvěma providerům? Nebo k jednomu providerovi dvěma linkami? Tu dvojitou konektivitu budete routovat nebo switchovat? atd.
Každopádně bych řekl, že pokud v té LANce má být STP, tak by ty dva switche měly být navzájem propojené nějakým lokálním páteřním spojem. A těm timeoutům se nevyhnete. Počítejte se standardním STP - v levných switchích zatím RSTP není moc k vidění a v Linuxu podkud vím taky zatím nebyl softwarově implemntován.
Popravdě řečeno, já se stavbou takových redundantních sítí neživím. Před pár lety v předchozím zaměstnání jsem prodělal pár školení, ale nakonec mě živí něco jiného a jsem popravdě docela rád, že ty redundantní šílenosti nemusím řešit. Řekněme že z principu není einfach zařídit, aby se dva stroje tvářily jako jeden - ať už se jedná o server s nějakými službami, nebo třeba router ven do internetu. Redundance na úrovni Ethernetu je ještě relativně hračka.
S tím soft-bridgingem je to takový teoretický nápad. Nejsem si jist, jaký to má reálně vliv na průchodnost. V podstatě si uvnitř serveru vytvoříte virtuální switch, do kterého jsou zapíchnuté dva metalické kabely z té Vaší fyzické dvojhvězdy, a jako třetí fous do toho virtuálního switche kouká virtuální IP interfejs z hostitelského Linuxu (síťové rozhraní si pojmenujete jak chcete, třeba br0). Zkuste googlit okolo příkazu brctl . Viz též
http://www.faqs.org/docs/Linux-HOWTO/BRIDGE-STP-HOWTO.html
Věřím tomu, že v Linuxu na rozdíl od Windows ten bridge bude fungovat, jak má. Ve Windows na úrovni W2k3/XP mám zkušenost, že jejich nativní soft-bridge nefunguje pro toto použití správně. Konkrétně virtuální interfejs v OS si vezme MAC adresu z jednoho fyzického portu, a když pak nějaký link uhnije, což i korektně detekuje STP, tak to nějakým způsobem přestává fungovat (už si nepamatuju podrobnosti). Kdyžtak si to ověřte po svém... On ten Windowsí bridge je totiž primárně určen pro připojení nějakého druhého počítače "sdílenou" linkou do internetu, takže ten bridge je v jistém ohledu "asymetrický", za určitých okolností má tendenci překládat MAC adresu apod. Hlavně se z něj nedá vyrazit solidní debug, co vlastně přesně dělá, a nedá se nijak managovat.
Nějaký failover se dá taky zařídit přes zmíněný "teaming" (Intel/Windows) resp. "bonding" (Linux). Je toho několik druhů/režimů, některé vyžadují spolupráci switche (ten switch to musí umět).
http://www.cyberciti.biz/howto/question/static/linux-ethernet-bonding-driver-howto.php
http://www.intel.com/support/network/sb/cs-009747.htm
Pokud jde o to, aby na dvou strojích fungoval navzájem failover IP a MAC adresy, na to jsou protokoly Cisco HSRP a otevřený VRRP. Dají se s tím postavit například redundantní routery pro připojení ven do internetu.
http://www.cisco.com/en/US/docs/internetworking/case/studies/cs009.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Virtual_Router_Redundancy_Protocol
Pokud jde o servery, tak tímhle ještě nemáte zajištěno, aby služby poskytoval pokud možno jenom ten, který je zrovna aktivní. K tomu je smečka dalších protokolů / mechanismů / démonů, a to pěkně divoká, různé služby je třeba specificky ošetřit apod. Zkuste googlit třeba heartbeat a DRBD, ale je toho víc.
Některé služby umí automatický failover na zálohu - třeba DNS nebo SMTP. Mechanismus fungování s tím počítá a služba může běžet beztrestně na více serverech najednou.
Jiné služby se dají rozložit mezi více serverů tím, že před ně postavíte "content switch" (vlastně firewall se zdivočelým NATem a kontrolou dostupnosti cílových serverů). Typicky HTTP.
A do toho nedávno přišla "virtualizace" = víc instancí OS na jediném fyzickém počítači...
Tiskni
Sdílej: