Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Takze otazka zni, umi nejaky free virtualizacni nastroj vytvorit dva virtualni stroje z 2core CPU a navic sprovoznit 3D akceleraci u graficke karty?
Moc dekuji za rady a odbornou konzultaci
))
Řešení dotazu:
Vliv to určitě mít bude.
Btw zvuk staci u jednoho distra, grafiky koupim 2x low-end za 700, takze s tim by problem byt nemusel
Mimochodem 2 grafiky potrebuju, ponevadz na jedne si chci hrat s CUDA a na druhe hrat csko, sledovat filmy a nekdy se to spoji, ze to musi bezet paralelne
To nebude ani tak distrem jako verzí wine a xserveru, což můžeš samozřejmě na kterémkoli distru zvolit dle libosti.
Jelikož i samotný xserver je v podstatě program, tak si to prostředky rozdělí samo, tedy, když jeden sežere všechnu ram tak druhej nebude mít nic, to samé s cpu.
Spustit každej xserver na jedné grafice není problém.
Osobně bych zvolil dvoujádro na co nejvyšším taktu.
Maximálně 4 jádro, ale myslím že už to by bylo zbytečné.
To, ze nemam zadne zkusenosti s multiseat a virtualizaci snad ze me nedela totalni lamku ne?
Hold se budu modlit, ze kdyz v jednom xku pustim nejake simulace, vypocty, ze si na druhem zahraju csko, pustim hudbu apod.
))
Tiskni
Sdílej: