GIMP 3.0 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Od 6. do 19. dubna proběhne volba vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie) na další funkční období. Kandidují Gianfranco Costamagna, Julian Andres Klode, Andreas Tille a Sruthi Chandran.
Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Joe Brockmeier z Linux Weekly News vyzkoušel různé forky webového prohlížeče Mozilla Firefox: především GNU IceCat, Floorp, LibreWolf a Zen. V článku shrnuje, v čem se liší od výchozí konfigurace Firefoxu, co mají za vlastní funkcionalitu, jak a kým jsou udržované atd.
Byl vydán Debian 12.10, tj. desátá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Byla vydána nová verze 4.5 svobodného notačního programu MuseScore (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Byla vydána nová verze 8.6.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2025. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup je zdarma. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Byla vydána nová verze 2.49.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 89 vývojářů, z toho 24 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes na síti X vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy internetových stránek, na které se lidé připojují.
Zprava je zasifrovana pomoci prijemcova gpg klice a jedine on ji muze rozlustit. Je to v principu spravne, ze?<html>
<body>
<form action="index.php">
Zadej heslo cislo 1.: <input type="text" name="firstheslo"><br />
</form>
<?PHP
$FIRSTHESLO="heslo1";
$myFile = "logfile.txt";
$fh = fopen($myFile, 'a') or die("can't open file");
$stringData = date("Y/m/d h:m:s")." Access to index.php from ".$_SERVER['REMOTE_ADDR']."! FirstHeslo was: ".$_GET['firstheslo']."!\n";
fwrite($fh, $stringData);
fclose($fh);
if ($_GET['firstheslo'] == $FIRSTHESLO) {
print "<br />\n";
print "Ziskani hesla bylo zalogovano!\n";
print "<br />\n";
print "
<pre>
-----BEGIN PGP MESSAGE-----
Version: GnuPG v1.4.10 (GNU/Linux)
xFANwkNs/9o1RLw5h/gi6ZC6KqR1sIq9P6zOgYmsG7QvalFNm8IYvD42P+tRpGp1
vELIy4CLXGhVodavFN+/lRZNPbqhEACdyjltw7rQ+KbDmWaD2fj9Tch/QW6rOBMF
=tkSF
-----END PGP MESSAGE-----
</pre>";
mail("mail@domain.tld", "Ziskani rootovskeho hesla!", "Zasifrovane heslo bylo poslano...");
}
?>
</body>
</html>
$FIRSTHESLO="heslo1";
). Heslo je pořád stejné (je napsané v PHP skriptu), takže stačilo by tlačítko "Poslat heslo", ne?
$promenna
není totéž, co $PROMENNA
. Jinde ale ne, např. v názvech funkcí - funkce()
a FUNKCE()
jsou ekvivalentní.
$FIRSTHESLO
. At se to neplete s $firstheslo
. Treba $SpravnePrvniHeslo
$A
, $B
... Kdyz uz by se tam nekdo nejak dostal, tak at ho aspon neprasti do oci to "heslo
" v nazvech promennych.Napada me jednoducha vec - umistit hesla do textaku na webserver, rici uzivatelum kde jsou a ze tam smeji jen za urcitych podminek a po prijezdu zkontrolovat logy.
Toto by šlo. A po příjezdu změnit hesla roota. A pokud jsi hodně paranoidní, tak před odjezdem "zaevidovat" celý systém (checksumy souborů, třeba aide
) a po příjezdu to zkontrolovat.
Kontrolovat logy na serveru, kde má někdo roota je takové bezpředmětné. Když má roota, tak ty záznamy může vymazat.
A především by se mělo urychleně vyřešit toto:
Bohuzel nemam za sebe nahradu, ktera by se o ne v pripade problemu postarala pokud by se neco stalo
a to nejen pro případ dovolené či nemoci.
Vy byste dali roota 'jen tak nekomu'?
To trochu záleží kam a komu. Sám mám (nebo jsem měl) roota na mnoho i důležitých produkčních systémů, ale tam to byla vzájemná důvěra. Jsou systému, kam nedám roota nikomu a také ty, kde to má kde kdo. To je potřeba zvážit. Pokud jde jen o provoz nějakého webserveru (kde jsou už z principu všechna data veřejná), tak s tím bych si starosti nedělal. To umí opravit kde kdo a riziko ztráty dat je téměř nulové.
Bohuzel ted nikoho nemam. Co s tim?Nikam nejezdit.
Login zaslat az na pozadani mailem a nebo telefonicky ci formou SMS a mate to zcela bez prace.
Tiskni
Sdílej: