O víkendu (15:00 až 23:00) probíhá EmacsConf 2023, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy jsou k dispozici přímo z programu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Zprava je zasifrovana pomoci prijemcova gpg klice a jedine on ji muze rozlustit. Je to v principu spravne, ze?<html>
<body>
<form action="index.php">
Zadej heslo cislo 1.: <input type="text" name="firstheslo"><br />
</form>
<?PHP
$FIRSTHESLO="heslo1";
$myFile = "logfile.txt";
$fh = fopen($myFile, 'a') or die("can't open file");
$stringData = date("Y/m/d h:m:s")." Access to index.php from ".$_SERVER['REMOTE_ADDR']."! FirstHeslo was: ".$_GET['firstheslo']."!\n";
fwrite($fh, $stringData);
fclose($fh);
if ($_GET['firstheslo'] == $FIRSTHESLO) {
print "<br />\n";
print "Ziskani hesla bylo zalogovano!\n";
print "<br />\n";
print "
<pre>
-----BEGIN PGP MESSAGE-----
Version: GnuPG v1.4.10 (GNU/Linux)
xFANwkNs/9o1RLw5h/gi6ZC6KqR1sIq9P6zOgYmsG7QvalFNm8IYvD42P+tRpGp1
vELIy4CLXGhVodavFN+/lRZNPbqhEACdyjltw7rQ+KbDmWaD2fj9Tch/QW6rOBMF
=tkSF
-----END PGP MESSAGE-----
</pre>";
mail("mail@domain.tld", "Ziskani rootovskeho hesla!", "Zasifrovane heslo bylo poslano...");
}
?>
</body>
</html>
$FIRSTHESLO="heslo1";
). Heslo je pořád stejné (je napsané v PHP skriptu), takže stačilo by tlačítko "Poslat heslo", ne?
$promenna
není totéž, co $PROMENNA
. Jinde ale ne, např. v názvech funkcí - funkce()
a FUNKCE()
jsou ekvivalentní.
$FIRSTHESLO
. At se to neplete s $firstheslo
. Treba $SpravnePrvniHeslo
$A
, $B
... Kdyz uz by se tam nekdo nejak dostal, tak at ho aspon neprasti do oci to "heslo
" v nazvech promennych.Napada me jednoducha vec - umistit hesla do textaku na webserver, rici uzivatelum kde jsou a ze tam smeji jen za urcitych podminek a po prijezdu zkontrolovat logy.
Toto by šlo. A po příjezdu změnit hesla roota. A pokud jsi hodně paranoidní, tak před odjezdem "zaevidovat" celý systém (checksumy souborů, třeba aide
) a po příjezdu to zkontrolovat.
Kontrolovat logy na serveru, kde má někdo roota je takové bezpředmětné. Když má roota, tak ty záznamy může vymazat.
A především by se mělo urychleně vyřešit toto:
Bohuzel nemam za sebe nahradu, ktera by se o ne v pripade problemu postarala pokud by se neco stalo
a to nejen pro případ dovolené či nemoci.
Vy byste dali roota 'jen tak nekomu'?
To trochu záleží kam a komu. Sám mám (nebo jsem měl) roota na mnoho i důležitých produkčních systémů, ale tam to byla vzájemná důvěra. Jsou systému, kam nedám roota nikomu a také ty, kde to má kde kdo. To je potřeba zvážit. Pokud jde jen o provoz nějakého webserveru (kde jsou už z principu všechna data veřejná), tak s tím bych si starosti nedělal. To umí opravit kde kdo a riziko ztráty dat je téměř nulové.
Bohuzel ted nikoho nemam. Co s tim?Nikam nejezdit.
Login zaslat az na pozadani mailem a nebo telefonicky ci formou SMS a mate to zcela bez prace.
Tiskni
Sdílej: