Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Zprava je zasifrovana pomoci prijemcova gpg klice a jedine on ji muze rozlustit. Je to v principu spravne, ze?<html>
<body>
<form action="index.php">
Zadej heslo cislo 1.: <input type="text" name="firstheslo"><br />
</form>
<?PHP
$FIRSTHESLO="heslo1";
$myFile = "logfile.txt";
$fh = fopen($myFile, 'a') or die("can't open file");
$stringData = date("Y/m/d h:m:s")." Access to index.php from ".$_SERVER['REMOTE_ADDR']."! FirstHeslo was: ".$_GET['firstheslo']."!\n";
fwrite($fh, $stringData);
fclose($fh);
if ($_GET['firstheslo'] == $FIRSTHESLO) {
print "<br />\n";
print "Ziskani hesla bylo zalogovano!\n";
print "<br />\n";
print "
<pre>
-----BEGIN PGP MESSAGE-----
Version: GnuPG v1.4.10 (GNU/Linux)
xFANwkNs/9o1RLw5h/gi6ZC6KqR1sIq9P6zOgYmsG7QvalFNm8IYvD42P+tRpGp1
vELIy4CLXGhVodavFN+/lRZNPbqhEACdyjltw7rQ+KbDmWaD2fj9Tch/QW6rOBMF
=tkSF
-----END PGP MESSAGE-----
</pre>";
mail("mail@domain.tld", "Ziskani rootovskeho hesla!", "Zasifrovane heslo bylo poslano...");
}
?>
</body>
</html>
$FIRSTHESLO="heslo1";). Heslo je pořád stejné (je napsané v PHP skriptu), takže stačilo by tlačítko "Poslat heslo", ne?
$promenna není totéž, co $PROMENNA. Jinde ale ne, např. v názvech funkcí - funkce() a FUNKCE() jsou ekvivalentní.
$FIRSTHESLO. At se to neplete s $firstheslo. Treba $SpravnePrvniHeslo 
$A, $B... Kdyz uz by se tam nekdo nejak dostal, tak at ho aspon neprasti do oci to "heslo" v nazvech promennych.Napada me jednoducha vec - umistit hesla do textaku na webserver, rici uzivatelum kde jsou a ze tam smeji jen za urcitych podminek a po prijezdu zkontrolovat logy.
Toto by šlo. A po příjezdu změnit hesla roota. A pokud jsi hodně paranoidní, tak před odjezdem "zaevidovat" celý systém (checksumy souborů, třeba aide) a po příjezdu to zkontrolovat.
Kontrolovat logy na serveru, kde má někdo roota je takové bezpředmětné. Když má roota, tak ty záznamy může vymazat.
A především by se mělo urychleně vyřešit toto:
Bohuzel nemam za sebe nahradu, ktera by se o ne v pripade problemu postarala pokud by se neco stalo
a to nejen pro případ dovolené či nemoci.
Vy byste dali roota 'jen tak nekomu'?
To trochu záleží kam a komu. Sám mám (nebo jsem měl) roota na mnoho i důležitých produkčních systémů, ale tam to byla vzájemná důvěra. Jsou systému, kam nedám roota nikomu a také ty, kde to má kde kdo. To je potřeba zvážit. Pokud jde jen o provoz nějakého webserveru (kde jsou už z principu všechna data veřejná), tak s tím bych si starosti nedělal. To umí opravit kde kdo a riziko ztráty dat je téměř nulové.
Bohuzel ted nikoho nemam. Co s tim?Nikam nejezdit.
Login zaslat az na pozadani mailem a nebo telefonicky ci formou SMS a mate to zcela bez prace.
Tiskni
Sdílej: